Jsem Peter Fabo, fotograf. Fabo je prý původně jméno ze Sicílie, ale já jsem Slovák z venkova. Svoje kořeny hledám v obrazech na rohu ulice, v mikro zátiších Makra, nebo na světelné hranici lesa. Umění je to, pro co jsem se narodil, komerční práce je to, čím žiju. Vím, že fotka může měnit realitu, ale mně se líbí svět takový jaký je. Proto svými fotkami nelžu a rád zprostředkovávám reálnou krásu. Jsem poetický pedant a taky pedagog: práce se studenty UMPRUM mi udržuje potřebnou hladinu rebelství, kterou by člověk uprostřed velkoměstské instantní reality snadno ztratil. Nejsem nafoukaný, jenže foťák je taky jenom stroj: když si nevěříte, nevydá ze sebe to nejlepší. Dialog není výmluva pro to, že dělám ústupky. Komunikuji dobře, fotograf by měl být kreativec s pokorou. Držím domluvenou cenu i termíny, Mám tři děti a díky dvojčatům vím, že skvělý obsah nelze zduplikovat.