Otakar Novotný
*11. 1. 1880 – Benešov, Czech Republic
†4. 4. 1959 – Prague, Czech Republic
Biografie
Počátky Novotného projektování začínají v ateliéru Jana Kotěry, kde architekt do roku 1904 působil jako asistent. Roku 1904 si Otakar Novotný založil vlastní ateliér. Roku 1908 podnikl studijní cesty do Belgie, Německa a Holandska. Po Kotěrově smrti v roce 1923 krátce pedagogicky působil na AVU (škola architektury). V letech 1929-1953 byl profesorem Uměleckoprůmyslové školy v Praze a v letech 1935-1937 jejím rektorem. Otakar Novotný byl členem těchto uměleckých spolků a sdružení: SVU Mánes (1913-1915 spolku předsedal), Svazu československého díla, Svazu architektů, čestným členem Sezession ve Štýrském Hradci. Dlouhá léta působil v redakci časopisu Styl a Volné směry. Významnou součástí Novotného tvorby bylo teoretické a literární dílo (Jan Kotěra a jeho doba. Praha 1958, O architektuře. Praha 1959). Počátky Novotného tvorby jsou neodmyslitelně spjaty s režnou cihlovou architekturou, jejíž inspiraci lze spatřovat v dobové holandské (H. P. Berlage) a německé (P. Behrens) produkci, obohacené o motivy, či detaily francouzského původu (pro Novotného charakteristické štíhlé vysoké, tzv. francouzské okno). Po období strohé geometrické moderny, jehož vrcholnou stavbu představuje dům nakladatele Jana Štence v Praze, experimentuje umělec s kubistickým tvaroslovím (v architektuře i nábytkové produkci). Záhy se ale vrací k oblíbenému režnému zdivu, které společně s těžkými kamennými průčelími charakterizuje Novotného ušlechtilý moderní klasicismus 20. let. V průběhu následujícího desetiletí autor dospívá k puristickému a funkcionalistickému pojetí architektury.
Realizations and projects
Realizace: Hrobky rodiny Nexerovy a Marie Fialové v Jindřichově Hradci (1903-04); vily a rodinné domy v Újezdě u Jiren (1904), v Praze - ul. Pětidomí 247 (1905), v Senohrabech (1906), v Čimelicích (1907), v Rakovníku (1908-9); vila nakladatele Jana Otty na Zbraslavi (1908-09); obchodní a obytný dům nakladatele Jana Štence v Praze. Salvátorská ul. 1092 (1909-11); sokolovna v Holicích (1910-11): v Rakovníku (1912); Sequensův rodinný dům v Praze-Vnislavská ul. 48 (1912-13); nájemní domy v Praze. ul. E. Krásnohorské 123,1021, 1037 (1920-21); Kamenická 811 (1923-24); vodojem a maják na letišti ve Kbelích (1924); vila továrníka S. Bartoně v České Skalici (1924); administrativní dům a sklad továrny v Praze. Korunní 986 (1925); čs. pavilón při Bienále v Benátkách (1924-25); stravovna a noclehárna při továrně R. Steinského-Sehnoutky v Černošicích n. L. Revoluční 84 (1926-27), Steinského palác v Hradci Králové Ulrichovo náměstí 724 (1926-27); rodinný dům v Praze, Nad Rokoskou 1321 (1928); nájemný dům U pošty 1474 (1928-29); náhrobek O. Gutfreunda na Vinohradském hřbitově (1928 s K. Dvořákem); budova SVU Mánes Masarykovo nábřeží 250 (1927-30); Obecní dům v Černožicích nad Labem Generála Svobody 39 (1928); vila malíře Václava Špály, Na dračkách 755 (1930); rodinný dům v Třemošnicích (1930).
Projekty: Soutěžní návrh na Staroměstskou radnici v Praze (1909); soutěžní návrh na české ND v Brně (1910); návrhy hřbitovů v Pelhřimově (1910), Dvoře Králové (1911) a v Praze (1912); soutěžní návrh na regulaci Letné a okolí Pražského hradu (1920), na Penzijní ústav v Brně (1921), na sokolovnu a stadion v Hradci Králové (1921), na druhou českou operu v Praze (1922), na Památník osvobození na Žižkově (1923), státní galerii na Kampě (1923), na budovu Nejvyššího správního soudu (1924), na Ústřední zaopatřovací ústav v Krči (1925), na přemostění nuselského údolí (1926-27), na SND v Bratislavě (1928), na Živnostenskou banku v Praze (1928), na Nejvyšší soud v Brně (1930), na státní civilní letiště v Praze-Ruzyni (1931), na čs. pavilon na Světové výstavě v Paříži (1937, s J. Bendou, V. Dvořákem a J. Pečírkou).
Výběr z vlastních textů: Charakter zahrady, Styl II, 1909-1910, s. 187-188.; Interieur, architekt a obecenstvo, Styl II, 1909-1910, s. 67-70.; Americké villy, Styl III, 1910, s. 79-n.; O lidovém ornamentu a umělecké výchově, Styl III, 1910, s. 82-n.; Architektonický impresionismus, Styl IV, 1911, s. 105-107, 123, 126-129; Poznámka o dokonalých slozích, Styl V, 1912, s. 1.; Tvoření formy v architektuře, Styl IV, 1911, s. 3-7, 10.; Architektonická grafika, Volné směry XVIII, 1915, s. 84-85.; Architektura symbolická, pomník a Žižkův pomník, Volné směry XVIII, 1915, s. 85- 89.; Shody a rozpory, Volné směry XVIII, 1915, s. 27-40.; Výtvarné naplnění stavebního programu, Volné směry XVIII, 1915, s. 282-309.; Jan Kotěra a jeho doba. Praha 1958; O architektuře. Praha 1959.
Literatura: Jaromír Pečírka, Otakar Novotný. Genf 1931; Jaromír Pečírka, Otakar Novotný. Volné směry XXVII,1929-30, s. 190-200.; Vladimír Šlapeta, Otakar Novotný 1880-1959 (kat. vyst.). Praha -Olomouc 1980.; J. Michl, Výstava architektonického díla Otakara Novotného. Umění XXIX. 1981, s. 81-83.; Rostislav Švácha, Od moderny k funkcionalismu. Praha 1985.
Projekty: Soutěžní návrh na Staroměstskou radnici v Praze (1909); soutěžní návrh na české ND v Brně (1910); návrhy hřbitovů v Pelhřimově (1910), Dvoře Králové (1911) a v Praze (1912); soutěžní návrh na regulaci Letné a okolí Pražského hradu (1920), na Penzijní ústav v Brně (1921), na sokolovnu a stadion v Hradci Králové (1921), na druhou českou operu v Praze (1922), na Památník osvobození na Žižkově (1923), státní galerii na Kampě (1923), na budovu Nejvyššího správního soudu (1924), na Ústřední zaopatřovací ústav v Krči (1925), na přemostění nuselského údolí (1926-27), na SND v Bratislavě (1928), na Živnostenskou banku v Praze (1928), na Nejvyšší soud v Brně (1930), na státní civilní letiště v Praze-Ruzyni (1931), na čs. pavilon na Světové výstavě v Paříži (1937, s J. Bendou, V. Dvořákem a J. Pečírkou).
Výběr z vlastních textů: Charakter zahrady, Styl II, 1909-1910, s. 187-188.; Interieur, architekt a obecenstvo, Styl II, 1909-1910, s. 67-70.; Americké villy, Styl III, 1910, s. 79-n.; O lidovém ornamentu a umělecké výchově, Styl III, 1910, s. 82-n.; Architektonický impresionismus, Styl IV, 1911, s. 105-107, 123, 126-129; Poznámka o dokonalých slozích, Styl V, 1912, s. 1.; Tvoření formy v architektuře, Styl IV, 1911, s. 3-7, 10.; Architektonická grafika, Volné směry XVIII, 1915, s. 84-85.; Architektura symbolická, pomník a Žižkův pomník, Volné směry XVIII, 1915, s. 85- 89.; Shody a rozpory, Volné směry XVIII, 1915, s. 27-40.; Výtvarné naplnění stavebního programu, Volné směry XVIII, 1915, s. 282-309.; Jan Kotěra a jeho doba. Praha 1958; O architektuře. Praha 1959.
Literatura: Jaromír Pečírka, Otakar Novotný. Genf 1931; Jaromír Pečírka, Otakar Novotný. Volné směry XXVII,1929-30, s. 190-200.; Vladimír Šlapeta, Otakar Novotný 1880-1959 (kat. vyst.). Praha -Olomouc 1980.; J. Michl, Výstava architektonického díla Otakara Novotného. Umění XXIX. 1981, s. 81-83.; Rostislav Švácha, Od moderny k funkcionalismu. Praha 1985.
