Pardubice - Winternitzovy automatické mlýny v Pardubicích na konci března opustí poslední zaměstnanci. Jedna z nevýraznějších dominant města od architekta Josefa Gočára je na prodej. Loni v květnu skončila výroba mouky, na konci tohoto měsíce se zastaví i stroje na balení krupičky a pekařských směsí. ČTK to řekl výkonný ředitel firmy GoogMills Česko Pavel Skřivan. "Domnívám se, že jediný potenciální kupec je město. Je otázkou času, kdy se o to začne zajímat, aby to neskončilo tak, že tu někdo zbourá novější objekty a postaví tu Tesco," řekl Skřivan. Společnost chce s městem nejdřív jednat o možnostech, jak by se dal památkově chráněný areál využít, a teprve potom se bavit o ceně, která je v řádech desítek milionů korun. Ve spolupráci s architekty připravuje studii, jak lze budovy využít. "Troufám si tvrdit, že veřejná správa by měla mít objekty, které jsou významné. Automatické mlýny jsou významná dominanta," řekl ČTK náměstek primátorky František Brendl. Dodal však, že o všem musí rozhodnout zastupitelstvo. Automatické turbínové mlýny se silem projektoval architekt Josef Gočár pro bratry Winternitzovy. Hranol levého křídla s vedle stojícím silem se stavěl v letech 1909 až 1911. Stavba vychází s anglosaské tradice a charakterizuje ji režné zdivo z tmavých a světlých cihel. Za první republiky silo a levé křídlo propojil prampouch, zděný rozpěrný oblouk, a některé části ozdobila atika, která vypadá jako hradní cimbuří. V 60. letech levé křídlo prodloužila čtyřpatrová přístavba, která se snaží respektovat původní stavbu. V areálu jsou ještě další stavby, které do architektonického konceptu už nezapadají. "Mlýny jsou ikona města a jsou v dobrém stavu, nevykazují nějakou statickou nebo jinou zásadní chybu. Není to areál, do kterého se hned musí napumpovat 100 milionů korun. Jedna velká investice to může spíš poškodit," řekl ČTK architekt Ondřej Teplý, který zhotovuje studii využitelnosti. Firma GoodMills Česko, která je součástí rakouského koncernu, koupila mlýny v roce 2002. Výrobu se rozhodla ukončit kvůli velké konkurenci a nutným investicím. Opravy budov a nové stroje by stály čtvrt miliardy korun. Z 33 zaměstnanců do konce března zůstává ve firmě sedm lidí. "Kapacita u pšenice byla 60 procent, což je strašně málo, u žita dokonce jen 20 procent. Výroba žitných mouk dlouhodobě klesá," řekl Skřivan. Mlýn vyráběl větší balení přímo pro pekařské firmy. Měsíčně produkoval asi 5000 tun pšeničné mouky a 1000 tun žitné mouky, ve srovnání s produkcí jiných mlýnů v Česku patřil k průměrným. Firma vyráběla 22 druhů pekařských směsí.