Pardubice - V budově Automatických mlýnů by Pardubice chtěly mít Centrální polytechnické dílny, které by sloužily školám a technickým kroužkům. Rozhodli o tom zastupitelé města. Památkově chráněný objekt patří soukromým vlastníkům manželům Smetanovým, město by si chtělo část pronajmout. Do 22. června by měla být zpracována smlouva o smlouvě budoucí mezi oběma stranami.
"Vlastník sám potřebuje mít do června jasno, aby mohl nechat začít projektovat celý areál a upřesnil si celou představu o jeho využití," řekl náměstek primátora Jakub Rychtecký (ČSSD).
Dílny mají mít nadstandardní technické vybavení, které by bylo pro jednotlivé školy příliš nákladné. Měly by nabízet vhodné studijní a experimentální projekty a zajímavě doplňovat osnovy a převádět je do praktických cvičení. U dětí mají podpořit přirozený zájem o techniku a přírodu, odbourat negativní postoje k technickým předmětům, manuální práci, fyzice, matematice a chemii a lépe ukázat praktické využití multimediálních a počítačových technologií v každodenní praxi. Prostory by měly sloužit v odpoledních hodinách také různým kroužkům a přípravám na vědeckotechnické soutěže pro mládež.
Město předpokládá, že by si část areálu mlýnů pronajalo na 15 let. Nájemné by bylo první tři roky nulové, dalších pět let by město platilo 500 korun za metr čtverečný a zbývajících sedm let 1000 korun za metr čtverečný. To je podle Rychteckého srovnatelné například s cenou, kterou platí umělecká škola sídlící v soukromém objektu.
Pardubice také chystají výstavbu polytechnických dílen a laboratoří na všech 15 základních školách, které zřizují. V první etapě jich vznikne osm za 98 milionů korun, většinu peněz chtějí získat z evropských dotací.
Areál Automatických mlýnů je opuštěný více než tři roky. Rakouská společnost GoodMills jej nejdříve nabídla městu, zastupitelé ale koupi opakovaně odmítli. Za 25 milionů korun mlýny na konci roku 2015 získal architekt Lukáš Smetana s manželkou.
Automatické mlýny projektoval Josef Gočár pro bratry Egona a Karla Winternitzovy. Stavěly se v letech 1909 až 1911. Ve 20. letech k nim přibylo nové silo, se starší částí ho pojí přemostění. Některé části objektů zdobí atika připomínající hradní cimbuří. V 60. letech minulého století levé nábřežní křídlo prodloužila čtyřpatrová přístavba. V roce 2014 byla původní část prohlášena národní kulturní památkou.