Nový jihomoravský územní plán neřeší problémy, zlobí se obce

Brno - Jihomoravský kraj se při tvorbě nových zásad územního rozvoje (ZÚR) neposunul ani o krok dál při řešení klíčových dopravních staveb v okolí Brna. Odsouvá je až do let 2017 a dál, tvrdí starostové obcí, kterým se před třemi lety podařilo u soudu prosadit zrušení tehdejšího územního plánu. Krajský radní Antonín Tesařík (KDU-ČSL) postup hájí tím, že velké silniční a dálniční stavby v Brně a bezprostředním okolí nelze plánovat kvůli tomu, že neexistuje nový brněnský územní plán, řekl ČTK.
    Návrh ZÚR je od pondělí v elektronické podobě na webu kraje. Kraj počítá na problémových místech v Brně a okolí pouze s územními rezervami pro možné vedení nových dálnic a silnic, aby nemusel zpracovávat studie pro posouzení vlivů na životní prostředí. "Kraj našel právní kličku, jak ZÚR protlačit. Problémy se však neřeší a jen se odkládají. Na kraji jsou si totiž vědomi přetíženosti životního prostředí, proto posouzení odložili na později," řekl ČTK starosta Ostopovic Jan Symon.
    Tesařík uvedl, že studie, které určí vedení dálnice R43 od severu k dálnici D1, případnou spojku D1 s R52 a další silniční stavby, se začnou dělat nejdříve po schválení ZÚR. Současná krajská koalice je chce schválit ještě do podzimních krajských voleb 2016. "Můžeme řešit tyto dopravní stavby až ve chvíli, kdy si Brno vyřeší, jak naloží s dopravou, která do něj z okolí míří. A jelikož nemá územní plán, aktualizaci si zrušilo, tak musíme čekat, jak se s tím bude chtít vypořádat," řekl Tesařík. Náměstek primátora Martin Ander (SZ) však oponoval tím, že krajská územní dokumentace je nadřazená územnímu plánu města, a město tedy čeká, s čím přijde kraj. "Souhlasím s názorem obcí. Primární odpovědnost leží na kraji a komunikace nadmístního významu nelze malovat do územních plánů bez vazby na kraj. To by si tam každý mohl namalovat, co chce," řekl Ander.
    V Modřicích, které také stály za zrušením předchozích ZÚR, připravují územní plán už šest let a chtějí jej co nejdříve schválit. "Dáme do něj územní rezervy, které si kraj plánuje, abychom se s ním nedostali do soudního sporu," řekl ČTK starosta Josef Šiška. Modřice jsou přitom ostře proti jedné z variant takzvané jihozápadní tangenty, která má spojit dálnici D1 s R52. "Už teď jsou u nás překračované imisní limity, nelze sem umístit další stavbu, která znečišťuje životní prostředí," řekl Šiška.
    Stejný argument proti tangentě používají i Ostopovice, které by byly ze tří stran obklíčené dálnicí. "Navíc územní rezervy blokují rozvoj obce. Kraj mohl dělat studie a neudělal za tři roky vůbec nic. Až budou dělat studii, předpokládám, že to bude jen aktualizace ZÚR a nebudou už muset dělat komplexní posouzení dopadů na životní prostředí. Tlačí ZÚR salámovou metodou," řekl Symon.
    Zatímco R43 od Kuřimi až k D1 a jihozápadní či jihovýchodní tangenta jsou pouze v územní rezervě, jižní tangenta, která spojí na jih od Modřic R52 a D2, už je v návrhu. Pokud kraj ZÚR schválí, bude jisté, že v daném koridoru povede. "S tímto záměrem nemáme problém. Jsme však proti stavění dalších silnic. Lépe, kdyby se zkapacitnily současné," řekl Šiška.
    Obce, spolky či občané se mohou k návrhů ZÚR vyjadřovat do 7. května, poté je musí kraj všechny vypořádat.