Nejvyšší správní soud zrušil zásady rozvoje jihu Moravy

Mgr. David Macek, M.A. (KDU-ČSL) je krajským radním pověřeným zabezpečováním úkolů v oblasti územního plánování.

Brno - Nejvyšší správní soud (NSS) zrušil Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje. Obsahovaly koridory páteřních silničních tahů v  regionu. Jde o největší zásah soudu do územního plánování v Česku. Kraj podle soudu nedostatečně posuzoval celkový a společný vliv všech silničních staveb na životní prostředí a veřejné zdraví. "Právě zásady územního rozvoje jsou platformou pro zvážení všech kumulativních a synergických vlivů jednotlivých záměrů," řekla soudkyně Marie Žišková.
      Vedení Jihomoravského kraje se k  rozhodnutí vyjádří odpoledne na tiskové konferenci. Hejtman Michal Hašek (ČSSD) rozhodnutí soudu oznámil na zasedání zastupitelstva. Svolal kvůli tomu poradu rady.
      Úspěšný návrh na zrušení zásad podala skupina 14 obcí a 13 zástupců veřejnosti. Krajský úřad musí nyní vypracovat nový strategický dokument, což bude stát miliony korun. Není zatím zřejmé, do jaké míry dnešní rozhodnutí ovlivní konkrétní dopravní stavby. Na většinu páteřních rychlostních silnic ale zatím stejně nejsou peníze.
      Nejvíce námitek se týkalo silničních koridorů, například rychlostních komunikací R43, R52, R55 a dálničních tangent kolem Brna. Jejich vybudování v navržených koridorech by výrazně ovlivnilo zejména život v jižní části brněnské aglomerace, už nyní nadlimitně zasažené hlukem a imisemi. Kraj podle NSS nevěnoval dostatečnou pozornost například společnému dopadu staveb na Brno-Bosonohy a Troubsko s  Ostopovicemi na Brněnsku, kde se potká rozšířená D1 s R43 a jihozápadní tangentou.
      Mezi nespokojenými obcemi byla také sídla na Brněnsku a Blanensku. Podle plánů měla v jejich těsné blízkosti vést nová silnice R43 mezi Brnem a Svitavskem. Soud potvrdil, že zásady v úseku Kuřim-Černá Hora nesprávně upřednostňovaly takzvanou německou variantu před malhostovickou variantou, která se ukázala nejvýhodněji při posuzování vlivu na životní prostředí. Výběr variant koridoru se podle NSS musí opírat o odborná kritéria, a nikoliv o politické rozhodnutí.
      Všichni navrhovatelé žádali od NSS zrušení celých zásad. Kdyby prý soud vyškrtl jen sporné koridory, zůstalo by z dokumentace jen nepoužitelné torzo. Soud jim vyhověl, návrh odmítl pouze v pasážích o  dukovanském horkovodu. Právě tyto pasáže už soud ale zrušil v jiném řízení. Soud kritizoval i způsob, jakým kraj řídil veřejné projednání zásad rozvoje. Lidé mohli hovořit jen jednou, a to maximálně tři minuty, což je podle soudu nedostatečné. Veřejné projednávání by prý mělo být diskusním fórem. Kraj tento požadavek nerespektoval, a porušil tak zásady slušnosti a vstřícnosti a zásadu veřejné správy jako služby veřejnosti.
      Některé argumenty nespokojených obcí ale soud označil jako nedůvodné. Soudci například nesouhlasili s tvrzením, že zásady odporovaly platné politice územního rozvoje, kterou schvaluje vláda. Naopak alternativní dopravní koncepce, prosazovaná nespokojenými obcemi, je jako celek v rozporu s celostátní politikou. Soud také dospěl k závěru, že v zásadách oprávněně zůstal kritizovaný koridor R52 mezi Pohořelicemi a Mikulovem.
      Soud návrh na zrušení zásad veřejně projednával v úterý přibližně deset hodin. Poprvé k tomu využil svůj největší sál. Soudkyně Žišková připustila, že toto řízení nemá před Nejvyšším správním soudem obdobu.