Centrum u Masarykova nádraží vznikne podle návrhu Zahy Hadid

Odborníci ani památkáři se k projektu nechtějí vyjadřovat, pouhá vizualizace podle nich k tomu nestačí. Architekti oslovení ČTK by k vyjádření názoru potřebovali znát projektovou dokumentaci, Národní památkový ústav (NPÚ) ještě neobdržel podklady k  posouzení. "Pro vlastní posouzení je pro nás zásadní vztah novostavby a okolní zástavby, jak Masarykova nádraží, tak budov v ulici Na Poříčí, V  Celnici," říká Ondřej Šefců, ředitel pracoviště NPÚ v Praze.

Připomíná, že jde o lokalitu v Pražské památkové rezervaci, která je "dobře viditelná z významných vyhlídkových míst na Vítkově nebo z Prašné brány a dalších stanovišť". "Zcela klíčovým faktorem je výška plánovaných staveb, která by neměla překročit hladinu související zástavby, dané přibližně kótou 32 metrů nad terénem, která je odvozena od budov v ulici V Celnici," uvedl.

"Z hlediska památkové péče, respektive NPÚ v  Praze je deklarovaná dominanta komplexu nepřijatelná, vzhledem k tomu, že by došlo k narušení horizontu Pražské památkové rezervace. Ohledně hmotnosti zástavby je potřeba podrobnější prostudování dokumentace a porovnání zákresů se skutečností," uvedl Šefců. NPÚ však závazná stanoviska pro stavební řízení nevydává, to činí památkový odbor pražského magistrátu a někdy se s názorem NPÚ rozchází. Podle Richarda Biegela z Klubu za starou Prahu je záměr málo městotvorným, spíše než dotvořením městské struktury je architektonickým gestem. "Z našeho pohledu ho nelze brát příliš vážně," řekl ČTK.

Projekt studia zvítězil v soutěži před řadou dalších návrhů tuzemských i zahraničních architektů. Zájem o stavbu měl například i další z významných světových architektů Daniel Libeskind, uvedl Dospiva. Na rozdíl od tuzemských studií dokázal vítězný návrh docenit význam pozemků za magistrálou u autobusového nádraží. Ty jsou sice v současnosti zanedbané, ale mají potenciál pro vznik živého náměstí a může se tím vytvořit funkční spojení mezi dvěma stanicemi metra a dvojicí pražských nádraží.

První fáze by se podle Dospivy mohla začít stavět do dvou let, do té doby potřebuje společnost získat všechna potřebná povolení. V rámci této první etapy by mělo vzniknout na 45.000 čtverečních metrů administrativních a obchodních ploch, což je zhruba podobný rozsah jako u sousední budovy Florentina.

Hlavní budova nacházející se mezi nádražím a ulicí Na Florenci má svou fasádou připomínat koleje, které symbolicky skončí přechodem v jakousi zlatou věž. Tím má stavba odkazovat na podobu kolejiště Masarykova nádraží a zároveň hlavnímu městu přidat další dominantu. Šířka vzniklé ulice má pak být zhruba stejná, jako je výška okolních budov. To je rozložení hmoty, které podle psychologů působí na lidskou psychiku nejlépe, doplnil Dospiva.

Pro první etapu Penta vykoupila pozemky od Českých drah letos v lednu za 235 milionů korun. Celkem společnost potřebuje 22.000 čtverečních metrů plochy. Vedle Českých drah, které už předběžně s odprodejem souhlasily, patří část pozemků ČSAD Praha Holding. S tou nyní Penta podle Dospivy o odprodeji rovněž vyjednává. Pokud se ale získat tento pozemek nepodaří, bude o  budovu méně. Koncept celého projektu by to neovlivnilo.

Projekt výstavby u Masarykova nádraží je starší než deset let. V roce 2004 podepsaly České dráhy dohodu, na jejímž základě měla Penta na území předkupní právo. Dohoda rovněž stanovovala výpočet konečné ceny, drahám stanovovala 7200 korun za čtvereční metr budoucích kancelářských a jiných ploch. Od té doby se dopravce snažil opakovaně vyjednat vyšší cenu, nakonec ale kývl na dohodu upravující alespoň dřívější termín výplaty peněz.