Územní plán Brna umožní vybudovat domovy až pro 170.000 nových obyvatel

Brno - Nový územní plán Brna nabídne možnost využití více než 100 brownfieldů a vybudování domovů až pro 170.000 nových obyvatel. Rozšíření města, kde nyní žije 400.000 lidí, nicméně podléhá také vybudování dopravní či technické infrastruktury a občanské vybavenosti. Novinářům to dnes řekli radní Petr Bořecký (ANO) a Jan Tesárek, ředitel Kanceláře architekta města Brna (KAM), která dokument ve spolupráci s magistrátním odborem územního plánování a rozvoje zpracovala. Pokud jej schválí na svém jednání 10. prosince zastupitelé, začne zřejmě platit od února 2025.

Základní rozdělení nového plánu je na plochy stabilizované a plochy změn. Ve stabilizovaných plochách město nepředpokládá nepřiměřenou přestavbu území, a tak by měly být chráněné typicky lokality s rodinnými domy na okraji města včetně zeleně. V plochách změn město maximálně podporuje výstavbu, i tam platí požadavek na zastoupení zeleně. "Dbali jsme na životní prostředí a snažili se, aby ho nový územní plán maximálně chránil," řekl Bořecký.

Plochy změn umožňují navýšení počtu obyvatel o 170.000. Jedná se o teoretickou kapacitu podmíněnou dalším rozvojem. "Nebude to hned. Nový plán není to, co nastartuje výstavbu. V Brně je nyní povoleno až 10.000 bytů, které se nestaví, problém je jinde," poznamenal radní.

Nový územní plán by měl nicméně zjednodušit stavbu protipovodňových opatření či usnadnit rozvoj třeba brownfieldů, což jsou převážně staré a nevyužívané tovární areály. Podle Tesárka nabídne možnost využití u 104 brownfieldů, mezi nimi třeba v areálu Špitálka. Změny se dotknou investorů, vlastníků pozemků, ale i stálých obyvatel. Snahou je vytvářet plochy, které umožní směs využití. "Chceme, aby vzniklo území, kde lze bydlet, pracovat, je tam zeleň i místo pro odpočinek. Nechceme velké monofunkční lokality," uvedl Tesárek.

Pokud zastupitelé plán schválí, bude mít Brno nový dokument po 30 letech. Město o něj usiluje více než 20 let, v červnu 2022 zastupitelé již hotový územní plán neschválili a nechali jej znovu přepracovat. KAM do něj zapracovala tehdejších šest pokynů. Například bylo třeba prověřit opodstatněnost a přiměřenost změn stavebních ploch na nestavební. V důsledku toho KAM proti roku 2022 vrátila do ploch stavebních asi 40 hektarů. "Umožnila to i práce s digitálním katastrem," dodal Tesárek.

V neposlední řadě bylo nutné důkladně opakovaně posoudit připomínky městských částí. "Opětovně jsme prověřili 115 nesplněných požadavků, z čehož jsme 75 zapracovali, 29 jsme zapracovali částečně a 11 nezapracovali. Snažili jsme se vyhovět, kde to šlo. Někde ale byly požadavky protichůdné. Například Brno-sever nechce silniční spojku přes Sadovou, naopak Královo Pole to preferuje. Nakonec jsme ji dali do územní rezervy," doplnil Bořecký.

Pořizovatel se musel vypořádat nejen s požadavky městských částí, ale také s tisíci připomínek a námitek lidí. Podle Bořeckého i Tesárka se jedná v podstatě o nekonečný proces, kdy se ozývají noví vlastníci nebo se mění vedení městských částí. Kdo s územním plánem nesouhlasí, může po jeho schválení zažádat o změnu, přičemž město nechá požadavek prověřit. "Počítáme s tím, že v první fázi budeme zahlceni změnami, jsme připraveni i na žaloby. Nicméně v týmu máme právníky, kteří nám potvrzují soulad se zákonem," sdělil radní. Tesárek dodal, že není vadou územního plánu, že se mění. Je to podle něj vlastnost plánu.