Brno – Kancelář architekta města Brna (KAM) dnes na veřejném projednání v téměř zaplněném Sněmovním sálu představila návrh nového územního plánu. Její zástupci se věnovali urbanistické části, dopravě i vlivu na udržitelný rozvoj. Následovala diskuse, do které se zapojily desítky řečníků. Ode dneška mají lidé ještě týden na to, aby uplatňovali své námitky a připomínky, uvedla Jana Bartošová z odboru územního plánování a stavebního řádu brněnského magistrátu. Předpokládaný termín pro vydání plánu je přelom letošního a příštího roku, nabytí účinnosti v prvním čtvrtletí 2025.
Město se dosud řídí územním plánem z roku 1994. Mnohokrát byl aktualizován a už více než deset let politici hovoří o tom, že je zastaralý. "Spolu se studenty, turisty a pracujícími je denní průměr lidí přítomných v Brně 530.000. To je hodně a je to opravdu znát," uvedl za KAM Pavel Šemora.
Nový návrh město představilo letos v únoru, mohly se k němu vyjádřit především dotčené orgány jako ministerstva, krajský úřad nebo sousední obce, ale i veřejnost či městské části. Na portálu územního plánování jej zveřejnilo v červnu, od kdy mohou lidé uplatnit své připomínky, námitky a stanoviska. Lhůta je do 7. srpna včetně.
Do diskuse se přihlásilo přes 30 lidí. Své dotazy směřovali třeba na rekreační oblasti ve čtvrti Sadová a městské části Žebětín nebo k zahrádkám na Kraví hoře. S protestním projevem vystoupil někdejší poslanec Miroslav Sládek. Výhrady měl i obyvatel Bohunic, podle něhož plánovaná výstavba znehodnotí velkou část jeho zahrady. Zástupci města argumentovali tím, že je to konsenzus na využití území. Několik přítomných následně uvedlo, že taková diskuse "nemá cenu".
Aktuální návrh reflektuje zejména pokyny brněnských zastupitelů v souvislosti s tím, že původní dokument v červnu 2022 zastupitelé neschválili. Jde mimo jiné o stanovení přísnějších podmínek pro stabilizovaná území, které ještě více zdůrazňují ochranu vnitrobloků nebo zeleně na sídlištích, zpřísňují výškovou regulaci a omezují výstavbu lokálních dominant. Dále přibyl nový typ funkční plochy pro individuální bydlení, který je specifický především pro okrajové části Brna s příměstskou zástavbou.
Odborníci prověřili také přiměřenost změn stavebních ploch na nestavební. Desítky hektarů jsou proto v novém územní plánu, na rozdíl od toho předchozího, opět určeny pro bydlení nebo smíšené využití. Právě více bytů by měl nový územní plán zajistit, jelikož plochy určené pro bydlení jsou v současném plánu z velké části vyčerpané a nové zástavbě brání například neexistující protipovodňová opatření nebo napojení na dopravní inženýrskou infrastrukturu. Ze stejného důvodu nelze rozvíjet opuštěné tovární areály v centru města nebo bývalá družstva v okrajových částech.