JFK 2008 – finalista

Město Oostende - zadání
Oostende je přístavní město ležící v Belgii. Určujícím hlediskem pro jeho vznik a vývoj byla a je poloha u Severního moře. Dnes je Oostende díky své poloze hlavně lázeňsko-rekreační centrum, významnou roli zde stále má osobní i nákladní lodní doprava a rybolov.
Pobřeží Oostende je plavebním kanálem rozděleno na západní a východní pobřeží. Dnešní centrum leží v západní části v blízkosti kanálu, který však tvoří jen jeho okraj. Naším úkolem bylo navrhnout urbanistické řešení východní části města, která dříve sloužila jako průmyslová zóna města převážně pro lodní dopravu a rybolov, dnes je však již většina území nevyužívána.

Urbanistická koncepce řešení ve vztahu k městu
Ve svém návrhu jsem chtěla vytvořit nové Oostende, které se skládá ze dvou částí, východní a západní, tyto části nejsou stejné, každá má jiné výhody a charakter, navzájem se však doplňují a tvoří jeden celek. Oblast kolem kanálů a doků, už pak není „špinavým“ okrajem města, ale naopak jeho středem.
Dnešní centrum ve vystavěno na středověkém půdorysu s řadou úzkých uliček a sítí veřejných náměstí. Výškovou dominantu centra tvoří 105m vysoká novostavba s apartmány. Charakter východního pobřeží je zcela odlišný, volné území s lokálními zajímavostmi. Toto místo má pro rozvoj města velký potenciál, leží v blízkosti historického centra, v blízkosti moře a doků a jeho pobřeží tvoří chráněné přírodní území s dunami a historickým opevněním.

Koncepce řešení východní části
Rozhodla jsem se koncentrovat zástavbu ve východní části do nejatraktivnější linie podél rybářského doku, která pokračuje směrem k moři. Navrhla jsem zde jasnou prostorovou strukturu, která podporuje a využívá výhody východní lokality a umožňuje ponechat zbytku území přírodní charakter bez souvislé zástavby. Kontinuální obytná struktura směřuje z pevniny směrem do moře, její pomyslný směr vyjadřuje charakter města jakožto přístavu. Struktura tvoří lineární město, které začíná u hlavní dopravní cesty, pokračuje kolem stávajícího rybářského doku k dunám a dále pak do moře, kde respektuje nově vznikající molo přístavu. Linie je dlouhá 2 km, stoupá z úrovně terénu na střední výšku 12 pater, na konci v moři se pak výška zvyšuje až na 17 pater. Linie je rozdělena na menší části tak, aby byly zachovány průhledy mezi významnými budovami východní a západní části města. Kontinuální spojení po celé délce je v dopravních patrech (3. a 4. patro s garážemi pro rezidenty) a v úrovni střechy, kde je průběžná veřejná stezka s jedinečným výhledem doplněná dalšími službami (restaurace, relaxační a meditační centra, bazén, ..). Část střešní plochy slouží i pro soukromé účely ( luxusní byty, ateliéry, ..). Lineární město do sebe pojímá různé městské funkce v souvislosti s tím, jakým prostředím prochází ( námořní muzeum, centrum přírodní rezervace, …) a je zakončeno kaplí směřující na západ do moře. Linie není po celé své délce stejná, může se měnit její funkce i vzhled, funkčně je možné linii členit jak vertikálně, tak horizontálně. Jako příklad jsem se zabývala jihovýchodní částí. První dvě patra jsou určena především pro obchody, administrativu, služby, (školka, zdravotní středisko, .. ), páté a vyšší patro je pak určeno především pro bydlení.

---

archiweb: Porota měla na posouzení každého projektu jen pár minut, viděla pouze jednu plachtu a mohla posuzovat až jeho konečnou podobu. Nás by přesto zajímala cesta a vývoj projektu v průběhu semestru. Můžeš se ohlédnout a shrnout cestu, jak se upřesňovalo zadání, pilovala podoba a prospívaly konzultace?

Tereza Naarová: V první polovině semestru jsem se zúčastnila mezinárodního workshopu, na kterém jsme ve skupinách řešili urbanismus východní části Oostende. Měli jsme možnost více než týden bydlet a pracovat přímo v řešeném území, což pro mě bylo určitě nejzásadnější období pro ujasnění zadání a vývoj mé koncepce. Spíše než výsledky workshopu mě ale inspirovalo samotné prostředí a zajímavé diskuze v průběhu workshopu. Následné konzultace v Liberci pro mě byly jistě přínosné při dopracovávání projektu, ale základní koncepci už jsem neměnila.

archiweb: Průvodní zpráva k většině projektů vzniká poslední noc před odevzdávkou, čemuž pak odpovídá stylistická úroveň. Nedůležitost psaného slova jde ruku v ruce s veřejným tajemstvím, že “arhitekti nečtou a jen si prohlíží.“ Dokázala bys přesto v několika stručných větách popsat svůj projekt?

Tereza Naarová: Ve svém projektu jsem řešila urbanismus východní části belgického přístavu Oostende, kde jsou dnes převážné opuštěné rybářské areály. Chtěla jsem vytvořit novou část města, která má odlišný charakter od historického jádra a využívá výhody řešeného území: výhled na moře, historické centrum a doky, blízkost chráněného přírodního území. Výsledkem je koncentrace zástavby do prostorově jasné lineární struktury, která vede z pevniny do moře a zahrnuje v sobě nejrůznější městské funkce.