Historické bylo pro Česko Expo 1958, úspěch slavila i Šanghaj či Milán

Vložil
ČTK
09.04.2025 17:45

Ósaka (Japonsko)/Praha 9. dubna (ČTK) - První výstava, kterou je možné považovat za předchůdce mezinárodních výstav Expo, se konala v květnu 1851 v Londýně. Již tehdy se zde prezentovalo české sklo z dílny hraběte Harracha. V roce 1900 měly Čechy samostatnou expozici v rámci pavilonu Rakouska-Uherska v Paříži, stejně jako o čtyři roky později v Saint Louis v USA. Česká nebo československá účast na výstavě Expo poté zaznamenala řadu úspěchů, do historie se zapsala především expozice v Bruselu v roce 1958. Letošní Expo v japonské Ósace potrvá od 13. dubna do 13. října. ČR se jako samostatný stát zúčastní světové výstavy Expo pošesté.

Výběr z českých a československých účastí na výstavách:

1937 – Paříž (Francie)

Na výstavě v Paříži patřil k vrcholům sám pavilon od architekta Jaromíra Krejcara. Budova ze skla a oceli, o níž se pochvalně vyjádřil i slavný funkcionalista Le Corbusier, se zařadila k vrcholům československé meziválečné architektury.

1958 – Brusel (Belgie)

V Bruselu získala československá expozice v celkovém hodnocení nejvyšší cenu - Zlatou hvězdu, a desítky dalších ocenění. Střízlivá budova pavilonu ve tvaru obráceného písmene L byla složena ze tří krychlí bez oken a obložená žlutými deskami, zdobenými mozaikou z jantarového skla. Za pavilonem byla umístěna polokruhová restaurace Praha, která byla poté převezena do Prahy a umístěna do Letenských sadů. V Bruselu slavila úspěchy i kinematografie - diváky uchvátil Polyekran (promítání filmů současně na několik pláten různých tvarů), Laterna magika či film Karla Zemana Vynález zkázy.

1967 – Montreal (Kanada)

K hlavním trumfům patřil proslulý Kinoautomat, třebechovický betlém, oltář mistra Pavla z Levoče nebo obrazy mistra Theodorika z Karlštejna. Úspěchy sklízela opět Laterna magika.

1970 – Ósaka (Japonsko)

Česká prezentace byla sice poněkud skromnější, ale přesto ceněná. Po nástupu normalizace v Československu se však o ní nesmělo psát. Expozice byla založena na sochařství, přičemž některé sochy byly jinotajné. Například socha Hrozba války Vladimíra Janouška byla umístěna tak, že byl přes ní vidět sovětský pavilon. Stanislav Libenský vytvořil skleněnou řeku a v ní šlépěje okovaných vojenských bot.

1992 – Sevilla (Španělsko)

Poslední výstava společného státu Čechů a Slováků představila především expozici představující historii a současnost českého sklářství. Diskuse vyvolal projekt pavilonu, který měl podobu jednoduchého hranolu, jehož obvodové zdi pokryl rošt z dubových trámů a na něm bylo uchyceno drátěné pletivo.

1993 – Tedžon (Jižní Korea)

První prezentace samostatné České republiky. Na přípravu bylo málo času a omezené byly také finanční prostředky. Expozice, která měla prezentovat kulturní a průmyslovou tradici Česka, byla na stísněném prostoru a návštěvníky nezaujala ani tradiční výstava skla.

2000 – Hannover (Německo)

Přípravu provázely organizační problémy – opakovala se výběrová řízení na tvůrce pavilonu i expozice, vláda několikrát vystřídala generálního komisaře. Pavilon s kopií karlštejnské kaple svatého Kříže byl nakonec dokončen měsíc před zahájením výstavy.

2010 – Šanghaj (Čína)

Pavilon s jednoduchým designem – bílý plášť zdobilo 63.000 hokejových puků s logem, se stal jedním z 24 pavilonů na oficiálním plakátu výstavy. Mezinárodní organizace pro výstavy udělila stavbě stříbrnou medaili za nápaditost. Mezi největší lákadla expozice patřily reliéfy zpod sochy Jana Nepomuckého, které byly přivezeny jako symbol štěstí z Karlova mostu. Líbil se i kaleidoskop s českými divy či instalace LacrimAu, která uměla na základě emocí při pohledu na obří zlatou kapku namíchat osobní parfém.

2015 – Milán (Itálie)

Český pavilon tvořila montovaná stavba z recyklovatelných modulů, kterou navrhlo studio Chybik&Kristof, a která získala bronzovou medaili za architekturu. Pavilon získal několik dílčích ocenění od návštěvníků a italských médií, například jako nejpohodovější pavilon, pavilon nejvstřícnější k dětem či pavilon s nejhezčí střešní zahradou. Mezi tři nejlepší se dostala také restaurace českého pavilonu "La Baita del Cacciatore". Klíčovým tématem českého pavilonu byla voda a její čištění prostřednictvím nanotechnologií.

2021-2022 – Dubaj (Spojené arabské emiráty)

Výstava Expo 2020 byla kvůli koronavirové epidemii o rok odložena a konala se od října 2021 do března 2022. Podobu českého pavilonu navrhli architekti Jindřich Ráftl a Jan Tůma ze studia Formosa AA. Česká republika se na výstavě prezentovala jako země přírody, vědy a inovací. Hlavním tématem její expozice byl systém Solar Air Water Earth Resource (S.A.W.E.R.), který za využití solární energie vyráběl ze vzduchu vodu, jež zavlažovala zahradu v okolí českého pavilonu. ČR za tuto technologii získala ocenění za inovaci vytvářející příležitosti.

Celkové rozpočty účasti samostatné České republiky na výstavách Expo od roku 1993:

název pořadatel celkový rozpočet české účasti
Expo 1993 Tedžon (Jižní Korea) deset milionů korun
Expo 1998 Lisabon (Portugalsko) ČR se i s ohledem na "oceánskou" tematiku nezúčastnila
Expo 2000 Hannover (Německo) 330 milionů korun
Expo 2005 prefektura Aiči (Japonsko) 300 milionů korun
Expo 2010 Šanghaj (Čína) 500 milionů korun
Expo 2015 Milán (Itálie) 230 milionů korun; příspěvek ze státního rozpočtu byl 130 milionů korun; poprvé bylo využito sdílení soukromých a veřejných financí
Expo 2020 * Dubaj (Spojené arabské emiráty) 350 milionů korun; příspěvek ze státního rozpočtu byl 185,2 milionu korun
Expo 2025 Ósaka (Japonsko) podle dosavadních údajů se předpokládá kolem 440 milionů korun; příspěvek ze státního rozpočtu by měl být 290 milionů korun

* - kvůli pandemii nového typu koronaviru se Expo 2020 konalo od října 2021 do března 2022

0 komentářů
přidat komentář

Související články