Ještěd f kleci - hodnocení poroty

Irena Fialová, Zlatý řez

Liberecká škola je takový malý zázrak, který Jiří Suchomel dotáhl svou neuvěřitelnou energií a houževnatostí do kvality, která dnes směle soupeří s Prahou a Brnem. Řekla bych dokonce, že průměrná kvalita libereckých projektů dnes už převyšuje průměrnou kvalitu pražských... Je tak vyrovnaná, že jsme nebyli schopni ocenit nejlepší ateliér, hranice ateliérů nám splývaly. Byli jsme schopni určit jen pár trochu problematických úloh, jako byl design psí boudy, svítidlo a veřejných záchodků, pojaté jako by design byl jakousi "jednoduchou architekturou" a ne svébytným oborem. Naše rozpaky taky vyvolalo zadání obrovského hotelu do CHKO u přehrady Souš, reálné zadání investora. Mezigeneračně jsme v porotě diskutovali o tom, zda architekt má či nemá takové zadání vůbec přijmout, osobně si myslím, že nelze zadání nepřijmout, avšak architekt musí prostě najít takové řešení, aby bylo v měřítku s místem a neublížilo krajině. A to se nikomu ze studentů nepodařilo... Shodli jsme se nakonec asi na 15 nejlepších projektech z více než 150 vystavených, z nichž 8 postoupilo po hlasování do finále. Žádný z nich však nevyčníval natolik, aby získal jedinou hlavní cenu a tak jsme nakonec udělili ceny čtyři - za dům, design, urbanismus a experiment... Osobně bych vyzdvihla projekt Oostende-east od Terezy Naarove, naprosto profesionálně vyřešené velké a velmi složité území, vynikajícím způsobem zdokumentované vizualizacemi, plány, schématy, modelem a brožurou. Kdo dělá urbanismus ví, jak je těžké vytvořit a zdokumentovat dobrý veřejný prostor a uvažovat o věcech, které nemají jasný tvar, ale jsou podstatou města i společnosti... V každém případě studentům děkuji za milé pozvání. Byl to velký zážitek a přeji jim mnoho štěstí a energie do dalších ročníků!

---

Jakub Fišer, Aulík Fišer architekti

V Liberci na FA jsem byl poprvé...překvapila mě poměrně jednotná úroveň prezentace atelierů - pražské kontrasty kvality se nekonaly. Nejsou tu "stars", ale ani vyslovené propady.... Co ateliery znatelně odlišuje jsou rozdíly díky zadáním - proč lampičky, proč psí boudy pro prváky? Design není jednodušší architektura, design prostě není architektura....a některá velká temata pak potvrdila, že naplněním špatného záměru nikdy nevznikne dobrý dům - a ani dobrý školní projekt...

Vynikly příklady citlivé práce s krajinou a místem, koncepty hledající nové způsoby rozvoje zástavby či nové významy místa. Líbily se mi analýzy a navrhované koncepty rozvoje Nových Heřminov. Škoda, že se je nepodařilo přesvědčivě převést do konkrétního návrhu...

---

Prokop Tomášek, A69 - architekti

— na rozdíl od zkušeností na jiných školách s obdobným porotováním mě příjemně překvapila srovnatelně „dobrá“ úroveň odevzdané práce.

— možná bych očekával větší „charakterizovatelnost“ jednotlivých atelierů. ... možná je to dáno prací ve společném halovém prostoru, kdy „nápady plují jedním vzduchem“.
— porota bouřlivě debatovala o kvalitě zadání jednotlivých projektů…zde je asi zásadní si uvědomit co má fakulta za úkol?...zda-li připravit studenty na kontakt s realitou nebo vzbuzovat pocit, že architekt je bytost, která má spasit svět. Mě osobně se zdá třeba zadání hotelu na Souš naprosto korektní příprava na praxi. (včetně z hlediska kontextu nesmyslných kapacitních požadavků).
— spousta zajímavých projektů možná doplatila na nešikovnou presentaci. … častokrát mi chyběla situace širších vztahů, nastínění kontextu … mnohokrát by taková analýza pomohla při vytváření konceptu … (např.kapacita hotelu na Souš vzhledem k okolní zástavbě)
— pro studenty by určitě byla přínosná procházka poroty mezi jednotlivými projekty za přítomnosti autorů….třeba jen pro finalisty.
— další věc k zamyšlení je počet ježků f kleci.
— porotě by určitě usnadnila existence nějakých pravidel, kategorizace…atd
— je skoro nemožné korektně poměřovat design a urbanismus…jsou to prostě odlišné disciplíny. Další věc je znevýhodnění nižších ročníků při hodnocení.