Resort kultury předložil očekávaný návrh památkového zákona

Praha - Posílit právní jistoty vlastníků a dalších subjektů působících v památkové péči či zpružnit a zefektivnit systém památkové péče chce návrhem památkového zákona ministerstvo kultury. Stanovuje práva a povinnosti vlastníků kulturních památek a nemovitostí v památkových územích, nově je také pojat systém náhrad. Zákon také stanoví kritéria poskytování dotací ze státního rozpočtu. Vyplývá to z předkládací zprávy, jejíž připomínkové řízení skončilo minulý týden. Návrh kritizovala Česká komora architektů nebo opoziční Piráti, kteří připravili vlastní novelu.

Stát by podle vládního návrhu nově mohl kompenzovat náklady vlastníkům nemovitostí v památkových územích vzniklé omezením jejich vlastnických práv. Nynější podoba zákona to neumožňuje, na peníze od státu mají nárok přímo jen majitelé nemovitostí prohlášených za kulturní památku. Ministerstvo se změnou předpokládá zvýšené nároky na státní rozpočet, podle úřadu je nutné posílit rozpočet resortu kultury o zhruba 320 milionů ročně s trvalým dopadem od roku 2022.

Zákon zároveň zavádí nástroje, kterými lze reagovat na neplnění povinností vlastníka kulturní památky či nemovitosti v památkovém území uložením opatření k nápravě. Návrh také posiluje pravomoci Památkové inspekce, jejímž prostřednictvím ministerstvo provádí kontrolní činnost. Umožňuje též jednotné prohlašování památkových území opatřením obecné povahy, čímž se podle ministerstva zvyšuje podíl veřejnosti při jeho vymezování. Nově by byl možný i soudní přezkum, uvádí resort v překládací zprávě.

Podle ministerstva nynější podoba zákona vlastníkům nemovitostí v památkových územích ukládá řadu omezení bez možnosti poskytnout za ně náhradu z prostředků státu, přestože nemovitosti nejsou kulturními památkami. "Stávající právní úprava neřeší situaci, kdy je kulturní památka ohrožena nebo poškozena nikoli protiprávním jednáním vlastníka (ať již činností nebo naopak nečinností), ale nečinností třetí osoby (neprovádění údržby na sousední nemovitosti atp.)," vytýká také současnému zákonu úřad. Dále poukazuje na přílišnou administrativní zátěž při obnově památkového fondu.

Podle České komory architektů by se měl návrh upravit. Poukázala například na nepoměr mezi právy a povinnostmi vlastníků nemovitostí a na to, že se návrh soustřeďuje jen na údržbu a konzervaci památkově chráněných objektů. Komoře se nelíbí ani to, že majitel památkově chráněné budovy nemá nárok na peněžitý příspěvek v případě její opravy.

S návrhem podle serveru E15.cz nesouhlasí ani Národní památkový ústav. "Nevím, jaké bylo zadání, ale oslabení role Národního památkového ústavu je zjevné," řekla serveru generální ředitelka ústavu Naděžda Goryczková. Podle ní by se nově ústav například neměl vyjadřovat ke všem památkám a zásahům v památkových územích jako dosud, ale jen k vybrané části, uvedla E15.

Piráti chtějí na podzim předložit vlastní novelu zákona o státní památkové péči. Návrh ministerstva má podle nich řadu nedostatků. Závazná stanoviska ke stavebním záměrům by měl podle jejich záměru vydávat nynější Národní památkový ústav přeměněný na Státní památkový úřad. Nyní jsou stanoviska ústavu jen doporučující, což podle poslance Lukáše Černohorského vede k možnému poškození nebo i demolici památek.

V minulém volebním období narazil ve Sněmovně s návrhem nového památkového zákona tehdejší ministr Daniel Herman (KDU-ČSL). Část poslanců předloze vyčítala mimo jiné to, že nepřináší systémové změny.