Památkový zákon bude ve Sněmovně čelit snaze o zamítnutí

Vložil
ČTK
17.05.2017 06:55
Praha

Praha - Poslanci nejsou spokojení s vládní podobou nového zákona o ochraně památkového fondu. Norma bude ve Sněmovně čelit snaze o zamítnutí pro byrokratičnost a nepřehlednost. Navrhli to dnes zástupci opozičních ODS a KSČM, ale i vládního hnutí ANO. Další poslanci k předloze přichystali desítky úprav, které posoudí sněmovní kulturní výbor. Dolní komora o osudu normy rozhodne asi v červnu.


Zákon podle ministerstva kultury umožní zefektivnit péči o památkový fond. Předloha například přesněji vymezuje a zdůrazňuje veřejný zájem na ochraně památek. Poskytne úřadům nástroje zakročit v případech, kdy o památkový objekt jeho vlastník nepečuje. Má kvůli tomu zavést pokuty až do osmi milionů korun podle závažnosti provinění. Kulturní výbor doporučil přijetí předlohy s úpravami, které se týkají postupu při archeologickém výzkumu nebo možnosti nadále vyhlašovat památky místního významu.

Poslanci vytýkali předloze mimo jiné dvoukolejnost památkové péče, chybějící ochranu památkových rezervací nebo nehmotného kulturního dědictví. Největší počet úprav navrhli František Adámek a Antonín Seďa (oba ČSSD), jenž by chtěl řešit 23 témat od urbanismu přes právo na státní příspěvek na opravu nechráněné zástavby až po posílení podílu veřejnosti na rozhodování.

Nová zákonná úprava umožní podle ministerstva žádat o dotace majitelům nemovitostí, které sice nejsou chráněné, ale kvůli umístění v památkových územích se i na ně vztahují různá omezení. Podle Josefa Nekla (KSČM) ale zákon s ohledem na omezené množství dotací vytváří klamné očekávání.

Zákon má rovněž upravit podmínky stavebně historických průzkumů nebo archeologických výzkumů a posílit pravomoci památkové inspekce. TOP 09 navrhovala, aby za záchranný archeologický výzkum platit stát prostřednictvím památkového či archeologického ústavu, nikoli stavebník, na jehož pozemku se výzkum provádí, či obce.

Zákon má kritiky mezi památkáři či restaurátory. Asociace sdružení pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví a Sdružení profesionálních pracovníků památkové péče na předloze kritizovaly to, že nechrání nejcennější a zároveň nejohroženější část tuzemského kulturního dědictví - historická města.
0 komentářů
přidat komentář

Související články