Vědci kritizují ministerskou novelu památkového zákona

Praha - Přední čeští vědci tvrdí, že ministerská novela zákona o památkové péči, takzvaná archeologická novela, degraduje archeologický výzkum na pouhé "vyčištění" území od archeologických nálezů pro stavebníky a přesun těchto nálezů do depozitářů. Novela je podle nich defektní a rezignuje na vědeckost archeologických výzkumů, uvedli v prohlášení, které dnes poskytli ČTK.
    Podle ministerstva kultury (MK) nemá tvrzení o snížení vědeckého základu archeologie věcnou oporu. V současném zákonu je totiž zmíněna jen okrajově. "Za tohoto stavu navržená novela nejenže nemůže oproti stávajícímu, fakticky neřešenému stavu, snižovat vědeckost archeologické památkové péče, ale naopak akceptuje její výslovné zakotvení," uvádí MK na svých webových stránkách.
    Devět vědců z Univerzity Karlovy, Jihočeské univerzity, Slezské univerzity, Masarykovy univerzity, Západočeské univerzity, Univerzity v Hradci Králové a z Akademie věd, kteří se na tvorbě novely podíleli, v prohlášení tvrdí, že ministerstvo jejich zásadní připomínky nevzalo v úvahu a odmítlo s nimi dále jednat. Novela tak podle nich má řadu závažných chyb, které ji diskvalifikují. Vědci své výhrady poskytli ministryni kultury Aleně Hanákové.
    Ministerstvo ale tvrdí, že se diskusím nebránilo. Vytvořilo také poradní tým složený ze zástupců MK, Národního památkového ústavu, krajů, obcí, Akademie věd, obou Archeologických ústavů, vysokých škol, galerií i České komory architektů. "Ještě měsíc před odesláním materiálu k projednání vládou byli členové komise vyzváni k zaslání připomínek," tvrdí MK, které prý komunikovalo i s některými subjekty, jejichž zástupci signovali prohlášení. Ale buď prý nedostalo odpověď žádnou, nebo jen nedostatečnou.
    Novelu už minulý týden kritizoval Archeologický ústav Akademie věd, který požádal ministryni, aby ji v nynější podobě vládě nepředkládala. Návrh už byl předložen legislativní radě vlády.
    Vědci uvádějí v prohlášení, že zatímco dnes je nutné, má-li být archeologický objekt prohlášen za kulturní památku nebo z této kategorie vyňat, požádat o stanovisko odbornou organizaci, podle novely by mělo stačit vyjádření krajského nebo obecního úřadu. Tuto změnu vědci považují za příklad "fatální rezignace na případný vědecký potenciál takové kulturní památky".
    V dosavadním systému je Akademie věd garantem odbornosti archeologických výzkumů a vědeckého zpracování nálezů. Plnohodnotnou náhradou této odborné garance měla být podle novely Archeologická rada jako poradní orgán ministerstva kultury a archeologické regionální komise. Tyto orgány ale novela zákona zmiňuje podle signatářů prohlášení zcela mlhavě, bez jakéhokoliv vymezení úkolů, a tudíž i bez jakéhokoliv vlivu.
    Vědcům dále vadí, že novela změkčuje podmínky pro získání oprávnění provádět archeologické výzkumy, a to jak nároky na vybavení úložných prostorů pro archeologické nálezy, tak na atestaci těchto organizací, která v novele zcela chybí. Kromě toho mají výhrady ke zbytečné byrokratizaci systému. Novela podle nich například vyžaduje, aby byl vypracován projekt pro každý archeologický výzkum, a to i na průzkum vodovodní přípojky, kde se ve výkopu nic nenachází.
    Celková koncepce novely podle vědců nevnímá archeologii jako neziskovou vědeckou činnost, která zkoumá a chrání archeologické dědictví. Místo toho se prý snaží tento vědní obor posunout do pozice komerční služby, srovnatelné například s restaurováním a konzervováním památek, kterou si investor stavby může objednat na základě cenových nabídek.
    Veřejnost však podle vědců očekává, že peníze vynakládané na záchranu archeologických nálezů budou v konečném důsledku využity k vědeckým interpretacím, jež budou příspěvkem ke stále přesnějším výkladům historických událostí.