Archeologové odmítli ministerskou novelu památkového zákona

Praha - Na 150 akademických, vědeckých a odborných pracovníků, kteří se zabývají archeologickým výzkumem, včetně všech českých univerzitních profesorů archeologie, odmítá novelu památkového zákona v podobě, v jaké ji ministerstvo kultury předkládá vládě. Text prohlášení, kde novelu odmítají, dnes jeho iniciátoři poskytli ČTK.
    Jsou přesvědčeni o tom, že přijetí legislativních změn v současné podobě by vedlo k vážnému poškození archeologie jakožto vědní disciplíny. Obávají se také negativní pozornosti ze zahraničí.
    Novela podle signatářů přistupuje k archeologii, která je především vědním oborem, jako k aktivitě sloužící hlavně k rozšiřování současného památkového fondu, případně k uvolnění určitého území pro stavebníky. "Navíc otevírá obrovskou a nekontrolovatelnou možnost zneužití finančních prostředků určených na archeologický výzkum k vytváření zisku, který nemusí být vracen zpět ve prospěch oboru prostřednictvím podpory badatelských nebo popularizačních aktivit, ale může směřovat k osobnímu finančnímu profitu," uvádí se v textu.
    Vědci kritizovali předlohu již dříve. Podle ministerstva kultury nemá tvrzení o snížení vědeckého základu archeologie věcnou oporu. V současném zákonu je totiž zmíněna jen okrajově. "Za tohoto stavu navržená novela nejenže nemůže oproti stávajícímu, fakticky neřešenému stavu, snižovat vědeckost archeologické památkové péče, ale naopak akceptuje její výslovné zakotvení," uvedlo ministerstvo v únoru na svých webových stránkách.
    Podle archeologů návrh vylučuje závaznost odborných stanovisek v rozhodování, rezignuje prý na účinnou aktuální kontrolu kvality terénních archeologických výzkumů a na odborné kvality subjektů, které je provádějí. Naopak údajně paradoxně nařizuje byrokratickou kontrolu výzkumných aktivit, které s využitím archeologických pramenů nesouvisejí.
    Archeologové žádají vypracování takové zákonné úpravy, která by respektovala vědecké požadavky oboru, zajistila účinnou průběžnou kontrolu terénních výzkumů, definovala subjekty, které mohou výzkumy provádět, omezila růst byrokracie, zabránila provádění výzkumů za účelem zisku a neobsahovala chybná či nesmyslná ustanovení.