Klub Za starou Prahu kritizuje návrh památkového zákona

Praha - Posílení moci samosprávy na úkor odborné péče a redukci počtu památek by mohl podle Klubu Za starou Prahu přinést nový památkový zákon. Klub kritizuje také to, že věcný záměr zatím počítá s vyloučením staveb žijících autorů ze seznamu památek. Návrh částí zákona, který má nahradit normu z roku 1987, kritizují i jiné zainteresované skupiny, například restaurátoři či samotní památkáři.
    Klub Za starou Prahu sdružuje historiky, architekty, urbanisty a právě třeba i profesionální památkáře, kteří usilují o zachování kulturního bohatství hlavního města. Ministerstvo kultury, které zákon předkládá, ale uvádí, že jeho podoba se ještě může měnit. Po schválení vládou by jej chtěl ministr Václav Jehlička předložit parlamentu do 31. března 2009.
    "Pokud by zákon v navrhované podobě vstoupil v platnost, památková péče v ČR by se výrazně zhoršila, a nejsou to kosmetické změny, bylo by to zhoršení systémové. Pokud se jednou oslabí odborná stránka, těžko se bude získávat zpět," řekl dnes novinářům jednatel klubu Richard Biegel.
    Navrhovaný zákon neruší kritizovanou takzvanou dvojkolejnost památkové péče, tedy stav, kdy odborní pracovníci Národního památkového ústavu (NPÚ) vydávají doporučující stanoviska, jimiž se výkonná složka památkové péče, tedy obce, nemusejí řídit. Nově by podle Biegela samospráva určovala i to, ke kterým zásahům na památkách by se měl NPÚ vyjadřovat. "Z NPÚ se stane pouhý statista, kterého se nikdo nebude na nic ptát," dodává v obavě z toho, že památková ochrana by tímto krokem utrpěla.
    Ministerstvo ale k tomuto záměru říká, že chce úpravou vyjít vstříc vlastníkům památek, pro které bývá povolování oprav památek či jiných změn na nich zdlouhavou procedurou; NPÚ je podle ministerstva zavalen agendou a cílem zákona je snížit množství zásahů, k nimž se ústav musí vyjadřovat.
    Otázka prohlašování památkou díla žijícího autora je nevyjasněná i mezi těmi, kdo se na přípravě zákona podíleli. Ti, kdo jsou pro to, aby se tyto stavby neprohlašovaly, argumentují autorským zákonem - ten podle nich zaručuje stavbám dostatečnou ochranu. Podle Klubu Za starou Prahu to ale nestačí. "Autorský zákon umožňuje, aby se v případě jeho porušení autor stavby soudil - kdo z architektů se bude soudit?" říká Biegel.
    Nedostatečná ochrana mladších staveb podle něj způsobila, že v Praze téměř neexistují památky dnes ceněného takzvaného bruselského stylu.
    Obavy z redukce počtu památek klub opírá o záměr ministerstva do deseti let zrevidovat celý seznam kulturních památek čítající desítky tisíc položek. Klub míní, že takové množství nelze stihnout ve správním řízení znovu prohlásit - některé restituované památky mají i mnoho vlastníků, kteří jsou všichni účastníky řízení. Ministerstvo říká, že to stihne a povede zjednodušené, víceméně formální řízení.