Praha - Pokud bude budova nákladového nádraží Žižkov kulturní památkou, bude její nezbytná rekonstrukce a sanace pozemků stát minimálně pět až osm miliard korun. Shodují se na tom účastníci dnešního jednání na radnici Prahy 3, kterého se kromě vedení městské části, architektů a investora zúčastnil také ministr dopravy Pavel Dobeš (VV) a ministryně kultury Alena Hanáková (STAN). Právě ona by o prohlášení objektu památkou, a tedy o jeho dalším osudu měla v dohledné době rozhodnout. Podle vedení radnice se všechny zúčastněné strany shodly na tom, že je nezbytné budoucnost chátrajícího areálu vyřešit co nejdříve. "Z hlediska městské části je podstatné, aby ten pozemek nezůstal ležet ladem a nepředstavoval pro obyvatele bezpečnostní riziko," řekl ČTK mluvčí Prahy 3 Jan Sotona s tím, že další kroky se budou řešit až poté, co ministryně vydá pravomocné rozhodnutí. Majitelem nádražní budovy z 30. let 20. století a přilehlých pozemků je společnost Žižkov Station Development, konsorcium Českých drah a společnosti Sekyra Group. Investor na místě plánoval vystavět novou čtvrť až pro 15.000 obyvatel. Proti jejich záměru se ale postavili památkáři a část veřejnosti, které se nelíbí, že by nádražní budova měla ustoupit nové komunikaci - Jarovské spojce. "Doprava se má přizpůsobovat městu, a ne město dopravě. Tady se nemusí bourat kvůli dopravě, tady je problém, kdo zaplatí tu případnou rekonstrukci," míní odborný poradce města a architekt Ivan Vavřík. Rekonstrukce nádraží, včetně sanace pozemků, by si podle něj totiž vyžádala investici ve výši minimálně pěti až osmi miliard korun. "Ve srovnatelných případech v Evropě, kde se nádraží celkově zrenovovala se tato částka pohybuje dokonce v řadech desítek miliard," dodává Sotona. Žižkovské nádraží bylo koncem února již podruhé nepravomocně prohlášeno kulturní památkou. Proti rozhodnutí se tehdy společnost Žižkov Station Development odvolala a celá věc se tak vrátila ministerstvu kultury. Ministryně Hanáková ale zatím odmítla předjímat, jak ve věci nakonec rozhodne. Verdikt by podle ní ale mohl padnout v horizontu několika týdnů. Objekt již byl za památku jednou prohlášen, po odvolání vlastníka ale tehdejší ministr kultury Jiří Besser rozhodnutí zrušil a vrátil případ svým památkářům k přezkoumání. I poté se ale památkáři shodli, že hlavní budova je mimořádně kvalitním příkladem funkcionalistické stavby.