Změna plánu pro Nákladové nádraží Žižkov by mohla být v roce 2020

Praha - Roky připravovaná změna pražského územního plánu pro areál Nákladového nádraží Žižkov by mohla být hotova v roce 2020. Na dnešní veřejné diskusi to uvedli zástupci městského Institutu plánování a rozvoje (IPR), který připravil studii sloužící jako podklad pro změnu. Je nutná pro zástavbu pozemků, na kterých nyní leží stavební uzávěra a kde mají plány například firmy Central Group či Penta Investment. Podle studie může oblast pojmout až 15.000 obyvatel, počítá i s tramvajovou tratí vedoucí skrze areál a s novou Jarovskou spojkou pro automobilovou dopravu. O převzetí budovy nádraží jedná Praha s Českými drahami.

Radnice Prahy 3 uspořádala veřejnou debatu proto, že změna územního plánu, připravovaná s různými zádrhely od roku 2008, spěje do finálního schvalování. IPR v následujících dnech odevzdá magistrátu poslední materiály, na základě kterých bude vyhlášen termín tzv. společného jednání. Podle Jaromíra Haince z IPR se veřejně oznamuje zhruba měsíc a půl dopředu, což je také lhůta, kdy bude moci kdokoliv podat na magistrátu k návrhu změny připomínku. To se podle předsedy výboru pro územní rozvoj Prahy 3 Matěje Michalka Žaloudka (Zelení) chystá učinit i radnice třetí městské části. Schválit je chce na červnovém zastupitelstvu.

Podle studie, která slouží jako základ pro změnu, má být centrem areálu funkcionalistický objekt nádraží, od roku 2013 památkově chráněný. Obklopen má být rezidenční výstavbou o výšce čtyř až šesti nadzemních podlaží. Středem areálu má vést nová tramvajová trať z Jana Želivského, opustí ho u ulice K Červenému dvoru. Návrh počítá i s dvouproudou silnicí, která by měla areál nádraží propojit s Českobrodskou ulicí u předpokládané budoucí křižovatky s novým úsekem městského okruhu pod Jarovem.

Rozpory mezi obyvateli Prahy 3 i politiky v minulosti způsobila otázka počtu obyvatel možné nové čtvrti. Architekt Jan Sedlák, který je spoluautorem dřívější verze studie areálu, na diskusi podotkl, že původně při návrhu počítali se zhruba 8000 až 10.000 obyvateli. A to i přes to, že vycházeli z Vinohrad, které jsou jednou z nejhustěji obydlených čtvrtí v metropoli. Navrhovaných 15.000 obyvatel by znamenalo opravdu vysokou hustotu, dodal.

Celý areál kolem bývalého nákladového nádraží má zhruba 33 hektarů. Už roky se řeší osud prvorepublikové funkcionalistické budovy nádraží, které přestalo fungovat v roce 2002. Původně měla ustoupit výstavbě, po tlaku aktivistů však z demolice sešlo. Minulé vedení Prahy schválilo nákup nemovitosti od ČD za 662 milionů korun, odhady nákladů na rekonstrukce se odhadují mezi 1,5 a 2,5 miliardy korun. Stávající vedení magistrátu se chce domluvit se soukromníky či ministerstvem kultury na společném využití tak, aby město nemuselo samo platit rekonstrukci.