Praha - Žižkovská radnice uzavřela dohodu s akciovou společností Žižkov station development, na základě které bude vypracována detailní analýza týkající se památkově chráněného Nákladového nádraží Žižkov. Materiál, který má být hotov do konce roku, naznačí možnosti využití budovy, mimo jiné jako kulturně vzdělávacího centra. Odpoví také na otázku, kolik by přestavba stála, a stane se podkladem pro zpracování architektonického návrhu. Zjistila to ČTK z unesení žižkovských radních. Kolem osudu funkcionalistické budovy se vedou bouřlivé diskuse už řadu let. Společnost Žižkov station development, která vznikla spojením Českých drah a firmy Sekyra Group, plánovala rozsáhlou výstavbu, které mělo nádraží ustoupit. Proti demolici se ale postavila část odborné i laické veřejnosti. Ministerstvo kultury nakonec letos na jaře rozhodlo, že nádraží, které stojí na rozsáhlých nevyužívaných pozemcích, musí být zachováno. Původní plány na výstavbu nové městské čtvrti ale i nadále trvají. Nádraží se stane jejím centrem. Otevřela se ale otázka dalšího využití obrovské památkově chráněné budovy. Otazníky visí i nad tím, kdo by případné převzetí a rekonstrukci zaplatil. "Právě proto jsme nechali vypracovat analýzu, která by měla všechny tyto otázky zodpovědět," řekl na dotaz ČTK místostarosta Prahy 3 Matěj Stropnický (ŽnS). "Jde jednak o přípravu právní analýzy a návrhu převodu budovy nádraží právnické osobě vhodně sdružující neziskové subjekty," uvedl. Součástí bude i stavebně technický posudek. Radnice a některé neziskové organizace usilují o to, aby se budova stala centrem kulturního vyžití. Ve hře zůstává už dříve diskutované umístění Národního filmového ústavu (NFÚ). Podle Stropnického by prostory mohly využívat knihovny, galerie, archiv, mohly by sloužit pro pořádání výstav, koncertů nebo workshopů. Leoš Anderle ze společnosti Sekyra Group vidí cestu ve spojení neziskového sektoru s komerčním. Pomoci by měly i státní instituce. "Náklady na konverzi vzhledem k velikosti budovy totiž překračují možnosti městské části i developera," řekl ČTK. Stavba z 30. let patřila podle odborníků k nejmodernějším svého druhu v Evropě jak z hlediska technologie, tak z hlediska architektury.