Ve Žďáru si připomněli narození architekta Jana Santiniho

Žďár nad Sázavou - V konventním kostele Nanebevzetí Panny Marie na zámku Radslava Kinského ve Žďáru nad Sázavou si dnes lidé připomněli 330. výročí narození architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichla. Santini je kromě řady jiných staveb autorem kostela svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře, který je zapsán na prestižní seznam památek UNESCO.
    Santiniho význam připomněl zřejmě největší znalec jeho díla, prorektor Univerzity Karlovy Mojmír Horyna, zazněla varhanní hudba v podání Václava Horáka.
    Santini se narodil 4. února 1677 v Praze v sousedství svatovítského chrámu, na jehož dostavbě pracoval jeho otec. Výtvarný talent zúročil při studiu malířství a architektury.
    Osud Santinimu vyměřil pouhá dvě desetiletí tvůrčí práce. Kolem roku 1700 ho do Žďáru povolal osvícený a uměnímilovný opat cisterciáckého kláštera Václav Vejmluva. "Žďár se stal ohniskem jeho tvorby," řekl ČTK organizátor dnešních oslav Stanislav Růžička. Santiniho stavby je však možné najít na řadě míst. Známá je například jeho barokně gotická přestavba klášterního kostela v  Sedleci, poutní kostel ve Křtinách u Brna či benediktýnský klášterní kostel v  Kladrubech u Stříbra.
    Ve Žďáru Santini (1677 až 1723) postavil jedno ze svých vrcholných děl, kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře, který je nyní na seznamu světového dědictví UNESCO. Základní kámen poutního kostela byl položen v roce 1720, vysvěcen byl o dva roky později. Kostel má půdorys pěticípé hvězdy, které se v různých podobách objevují v exteriéru i interiéru poutního areálu v duchu důmyslné svatojánské symboliky. Ve své době představoval dílo nadčasové s rafinovanou světelnou režií.