Praha - Pozemky, na kterých by v pražských Letňanech mohla být postavena vládní čtvrť, jsou zemědělsky cenné. Černozem na pozemcích, které jsou zaneseny do katastru jako orná půda, je označena jako velmi produkční a pozemky jsou zařazeny do první třídy ochrany zemědělského půdního fondu. Pozemky v této třídě lze vyřadit ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně. Vyplývá to z informací v katastru nemovitostí.
Vyhláška ministerstva životního prostředí dělí půdy do pěti tříd, přičemž první třída znamená největší ochranu. "Bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, převážně na rovinatých nebo jen mírně sklonitých pozemcích, které je možno odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně, a to převážně pro záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu," píše se u označení půdy.
Pozemky, na nichž by měly úřednické budovy stát, jsou hodnoceny vysoce i podle výnosnosti. Na škále od šesti do sta, kdy hodnota šest označuje produkčně nevýznamné půdy a sto naopak půdy vysoce produkční se stabilizovanými výnosy, je půda na daných pozemcích hodnocena 87 body, tedy jako velmi produkční.
Podle Jiřího Jaklína ze společnosti Agro21 se ve středních Čechách cena za metr čtvereční černozemě pohybuje mezi 25 a 30 korunami, v bezprostřední blízkosti Prahy pak kolem 40 korun. Ve chvíli, kdy je ale pozemek určený ke stavbě, jsou podle něj ceny výrazně vyšší.
Primátor Zdeněk Hřib (Piráti) se ve středu sešel s premiérem Andrejem Babišem (ANO) kvůli dalšímu využití městských pozemků v Letňanech, stavbu úřednického areálu dosud odmítal. Po schůzce oba politici uvedli, že budou dále jednat. Město požaduje vznik multifunkční čtvrti, kde by nicméně mohl být i areál pro úředníky. Magistrát si však klade podmínky, za pozemky požaduje po státu zaplacení dokončení městského okruhu za 60 miliard korun. Chce také od státu získat karlínské kasárny a zbytek areálu Nemocnice na Bulovce. Do kasáren by se podle Hřiba po roce 2028 mohli přesunout úředníci ze Škodova paláce, na pozemcích nemocnice by mohly vzniknout městské byty.
Způsob jednání kritizují starostové dotčených městských částí, tedy Prahy 9, Letňan, Kbel a Čakovic. Představitelé dotčených městských částí totiž dosud nebyli přizváni k jednáním. "Zásadně nesouhlasíme s tím, že se jedná o nás bez nás a že za našimi zády dochází k dohodám, které ovlivní život a budoucnost více než 20.000 občanů naší městské části," uvedl starosta Letňan Zdeněk Kučera (ANO). Podle dalších starostů je třeba v oblasti nejprve řešit dopravní situaci, kterou by další zástavba mohla zkomplikovat.
Využití pozemků o rozloze více než 30 hektarů u stanice metra město řeší delší dobu. Nyní je na nich pole, v minulosti chtěl například tehdejší primátor Pavel Bém na parcelách vybudovat areál pro olympijské hry.
V minulosti opakovaně proti stavbám na kvalitní zemědělské půdě bojoval bývalý ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Tehdejší kabinet Bohuslava Sobotky (ČSSD) předloni kvůli tomu neschválil podporu pro stavbu průmyslové zóny u Veselí nad Lužnicí. Loni v létě pak spustil petici proti chystanému záboru kvalitní zemědělské půdy v okolí Hněvotína u Olomouce. Plánovaná přeměna zhruba 44 hektarů úrodné půdy na plochu pro biomedicínské centrum a případnou průmyslovou zónu neměla podle Jurečky oporu v zákoně, protože nebyla ve veřejném zájmu.