Nové Heřminovy neuspěly v boji proti krajským zásadám rozvoje

Brno - Nové Heřminovy na Bruntálsku definitivně neuspěly v boji proti zásadám územního rozvoje Moravskoslezského kraje. Kasační stížnost obce, jejíž část má zatopit nová přehrada, dnes zamítl Nejvyšší správní soud, zjistila ČTK z úřední desky. Stejně naložil v únoru Krajský soud v Ostravě se žalobou obce.
    Podle NSS sice stavba vodní nádrže významně zasáhne do života obce, ovšem sama tato skutečnost nečiní stavbu nezákonnou. Nádrž má jasně definovaný účel a je ve veřejném zájmu. Kraj ze dvou variant projektu vybral tu, která je pro obec příznivější - zachová její jádrové území.
    "Zamýšlená stavba vodní nádrže Nové Heřminovy není ústavně nelegitimní, diskriminační, svévolná ani excesivní a část zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje obsahující tuto stavbu tak nemůže být z tohoto důvodu nezákonná," uvedla mluvčí soudu Sylva Dostálová. NSS také zdůraznil, že obec byla při schvalování zásad pasivní a žádné námitky neuplatňovala, což nyní značně limituje možnosti soudního přezkumu rozvojových zásad.
    Obec v žalobě ke krajskému soudu tvrdila, že projekt je zbytečně nákladný a nešetrný k přírodě. Účinných protipovodňových opatření lze prý dosáhnout i menšími a levnějšími úpravami koryta řeky. Jako jeden z prostředků v boji proti přehradě obec zvolila žalobu proti krajské plánovací dokumentaci.
    Ostravský soud ale konstatoval, že stavba je ve veřejném zájmu. "V daném případě převažuje její kladný přínos z hlediska protipovodňové ochrany," uvedla v únoru mluvčí soudu Lucie Böhmová. Následovala neúspěšná kasační stížnost.
    Výstavba nádrže v Nových Heřminovech se řeší už několik desítek let. Aktuální se stala po katastrofálních povodních na Moravě a ve Slezsku v roce 1997. Vláda nakonec schválila takzvanou menší variantu přehrady. Povodí Odry už vykoupilo většinu pozemků a nemovitostí, demolice některých staveb již začala.
    Referendum k plánované přehradě se v obci konalo v roce 2008. Většina obyvatel se tehdy vyjádřila proti záměru. Část lidí ale usilovala o nové referendum. Stavba přehrady je podle nich nezvratným faktem a výsledek původního hlasování prý zastupitelstvu zbytečně svazuje ruce. Musí totiž projekt odmítat a nemůže jej využít pro rozvoj obce. Referendum se ale vyvolat nepodařilo.
    Stavba má začít v roce 2018. Včetně dodatečných protipovodňových opatření a přeložky komunikací si podle dubnového vyjádření premiéra Bohuslava Sobotky vyžádá zhruba šest miliard korun.