O přehradě v Nových Heřminovech se jedná už 90 let

Praha - Výběr nejdůležitějších událostí kolem výstavby přehrady v Nových Heřminovech:

1923 - První projekt přehrady v Nových Heřminovech.

1960 - Vyhlášena stavební uzávěra v obci kvůli výstavbě nádrže, která se měla začít budovat v nejbližší době a sloužit jako zásobárna vody pro rozvíjející se ostravskou aglomeraci.

Počátek 90. let - Rozvoj průmyslu na Ostravsku se zastavuje, klesá poptávka po vodě. V obci úředníci povolují stavbu několika rodinných domů a rekonstrukci současných.

1994 - Byl schválen územní plán velkého územního celku Jeseníky, který s přehradou počítá.

1997 - Po povodni přijel do obce tehdejší ministr zemědělství Josef Lux a podle Mladé fronty Dnes prohlásil, že přehrada se začne budovat do roka a do dne.

1998 - Byla vypracována studie posuzující protipovodňový charakter nádrže, Povodí Odry vydalo propagační leták.

1999 - Konala se Krnovská konference o protipovodňových opatřeních, na stole ležel jediný projekt - přehrada; obce z regionu hlasovaly: 13 obcí pro přehradu, čtyři ji nevyloučily a čtyři byly proti.

1999 - Okresní úřad v Bruntále požadoval vypracování alternativních studií protipovodňových opatření.

2001 - Ministerstvo zemědělství za vlády Miloše Zemana (ČSSD) dokončilo studii srovnávající účinky různých ochran proti stoleté vodě. Změnu využití půdy v krajině, postavení deseti poldrů nebo výstavbu nádrže v Nových Heřminovech. "V případě povodňové ochrany Krnova je nádrž Nové Heřminovy nezastupitelná," uváděla studie.

19. září 2002 - Zastupitelé Moravskoslezského kraje se usnesli na tom, že konečný verdikt o přehradě má vynést stát.

19. června 2003 - Zastupitelé Moravskoslezského kraje doporučili zatopení vesnice Nové Heřminovy. Rozhodovali se mezi velkou a malou variantou přehrady. Velká znamená zatopení celé vesnice, malá několika domů.

12. března 2004 - Petici proti zaplavení obce s více než 4000 podpisy předali aktivisté sdružení Arnika na MZe. Proti výstavbě přehrady protestovaly vedle dotčené obce další vesnice a města kraje, kterých se projekt přímo netýkal. Ekologové namítali, že by přehrada změnila klima v oblasti a že existují šetrnější řešení, jak vodu zadržet už ve vyšších polohách hor.

30. července 2005 - Unie pro řeku Moravu představila studii řešící ochranu Krnova zvýšením kapacity koryta a revitalizací řeky. Autoři tvrdí, že náklady by byly kolem miliardy korun.

10. května 2006 - Vláda Jiřího Paroubka (ČSSD) o nádrži nerozhodla. MZe chtělo pokračovat v přípravných pracích, ministerstvo životního prostředí navrhlo jiná řešení (kombinaci technických a přírodě blízkých protipovodňových opatření).

12. března 2007 - Kabinet Mirka Topolánka (ODS) schválil, že konečný návrh protipovodňových opatření v povodí horní Opavy má vláda dostat do konce března 2008. Doporučeny byly tři varianty - stavba nádrže Nové Heřminovy, stavba této nádrže v menší verzi, kdy nebude zatopena obec, a tzv. nulová varianta.

11. dubna 2008 - MZe představilo variantu menší přehrady, podle níž má přehrada zaplavit na 60 objektů obce. Ministerstvo upustilo od původní velké přehrady, která by zaplavila v údolí celou obec - šlo by o 156 objektů, z toho 87 obytných. S řešením za téměř osm miliard korun souhlasilo i MŽP.

21. dubna 2008 - Topolánkova vláda schválila menší variantu protipovodňové nádrže. Podle MZe má přehrada stát osm miliard korun, a to včetně nové silnice i dalších úprav koryta řeky.

30. srpna 2008 - Obyvatelé Nových Heřminov v místním referendu vyjádřili nesouhlas s výstavbou přehrady.

16. února 2011 - Vláda Petra Nečase (ODS) schválila materiál o finančním zabezpečení přípravy stavby přehrady v Nových Heřminovech.

22. února 2012 - Ministerstvo životního prostředí schválilo studii EIA posuzující vlivy přehrady v Nových Heřminovech na životní prostředí.

18. září 2013 - Vedení obce projekt přehrady, jež by se měla začít stavět v roce 2016, odmítá. Zástupci Nových Heřminov tvrdí, že územní plán vesnice s nádrží nepočítá, a mohou tak blokovat stavbu dalších několik let.

16. října 2013 - V Nových Heřminovech začala demolice první budovy. Povodí Odry už vykoupilo většinu nemovitostí, asi desetina vlastníků ale stále odmítá majetek prodat.