Neratovice budou mít konečně vlastní kostel

Neratovice jsou jedním z mála tuzemských měst, která dodnes nemají kostel. A to se brzy změní. Římskokatolická farnost Neratovice by měla získat během několika týdnů území rozhodnutí pro stavbu nového kostela, který vyroste na rozhraní katastrů města Neratovice a obce Libiš. "Farnost v Neratovicích si svůj vlastní kostel zaslouží. K církvi se na území farnosti hlásí odhadem kolem 3000 lidí. Na pravidelné nedělní bohoslužby do kostelíků v přilehlých obcích jich pravidelně chodí více než dvě stovky a často musí stát venku," říká farář Peter Kováč, který se snaží prosadit stavbu kostela už několik let.

Farář očekává, že by kostel mohl získat během příštího roku stavební povolení a do dvou tří let by mohlo nové duchovní a komunitní centrum, které bude zároveň architektonickým skvostem, stát. Investiční náklady na výstavbu kostela jsou vyčísleny na 80 až 90 milionu korun. Jednou třetinou se na nich bude podílet Arcibiskupství pražské. Stejnou částku přidá neratovická farnost z prodeje vlastních nemovitostí a na zbytek by se měli složit dárci. Farnost už na výstavbu nového kostela spustila sbírku.
Návrh kostela farnost svěřila přednímu českému architektovi Zdeňku Fránkovi, který se proslavil oceňovanými moderními kostely v Litomyšli a v Černošicích. Architektonicky unikátní stavba městu s převážně socialistickou kulturou výstavby výrazně chybí a farář Peter Kováč věří, že v Neratovicích díky Fránkovi vyroste výjimečná sakrální ikona.

Svatostánek se zelenou střechou

Kostel bude tvořen dvěma soustřednými klenbami a představuje tak návrat ke kořenům církevních staveb. Dvouplášťový systém je možné spatřit například v kostele Santa Maria del Fiore ve Florencii, nebo v katedrále svatého Pavla v Londýně od Christophera Wrena. Do prostor mezi klenbami neratovického kostela architekt zakomponoval zázemí jako učebny, klubovny, toalety a podobně. "Meziprostor mezi dvěma slupkami symbolizuje přechodnou část života a vnitřní prostor pod klenbou s horním osvětlením představuje tichý sakrální prostor oddělený od vnějšího světa," vysvětluje Zdeněk Fránek. Pod celý objekt pak umístil společenskou místnost.
Železobetonová dutá věž kostela je přístupná po rampě kostela shora a nese zvony. Symbolikou stavby je trojjedinost Boha, věž odkazuje k Mariánskému motivu – je prohnutá jako středověké sochy madon. Stavba podle faráře Kováče může připomínat loď – archu, ale také Boží přítomnost ve světě, k níž se přimyká na východní straně věž, jež evokuje přistupujícího a dotýkajícího se člověka. "Stavba vyjadřuje především společenství církve přítomné na daném konkrétním místě, ale také tvar archy chce být odkazem na dynamiku a pohyb dějinami," dodal farář. Bezbariérová stezka mezi oběma plášti, jež se vine kolem hlavní místnosti liturgického prostoru, stoupá podobně, jako stoupá po spirále lidský život a symbolizuje spojení země a nebe.
Stavba se zvoničkou vysokou 22 metrů vyroste na vlastním pozemku církve naproti kapličce svatého Vojtěcha. Kostel bude zároveň sloužit jako komunitní centrum, kde se budou scházet nejen farníci, domov tu najde i nízkoprahové centrum, bude jej ovšem možné využít i například jako koncertní, výstavní či přednáškový prostor. "Pro schůzky s farníky a práci s dětmi nyní využíváme řadu zapůjčených prostor, ale vlastní zázemí nám s tím, jak přibývá nových členů farnosti, chybí čím dál víc. Společenství žije mnoha aktivitami, jen potřebuje vlastní střechu nad hlavou," dodává farář Kováč. Kostel obklopí velký park s jezírkem a dětským hřištěm, na jehož návrhu se budou podílet i studenti mělnické střední zahradnické školy. Církevní stavba dostojí i současným ekologickým trendům šetrného stavebnictví, jehož je Zdeněk Fránek propagátorem. Na kostel i faru umístil zelenou střechu, která by měla být zavlažována z retenční nádrže zachycující dešťovou střechu.

Farnost prolomí komunistické dědictví

Plány na výstavbu kostelu v Neratovicích nejsou nové. Myšlenka vlastního sakrálního stánku už existuje několik desítek let. Neratovice jsou poměrně "mladým" městem, jehož rozvoj podnítil chemický průmysl a jehož historie je spjata především s továrnou Spolana. Status města získaly v padesátých letech a traduje se, že si tehdejší komunističtí pohlaváři libovali, že Neratovice budou prvním městem, které nebude mít kostel. S uvolením politickým poměrů na konci šedesátých let se zdálo, že se kostel podaří prosadit, snahy ovšem utnula normalizace. Po revoluci byly dokonce vykopány a vylity základy nového kostela, se smrtí pátera Kubého, který byl organizátorem celé stavby, ale začaly zarůstat náletovými rostlinami. Neratovice se tak nového kostela dočkají až v tomto století.
Římskokatolická farnost Neratovice je součástí pražské arcidiecéze. Vedle Neratovic do ní patří ještě Dřínov, Hostín u Vojkovic, Chlumín, Kojetice, Libiš, Obříství, Předboj, Újezdec, Úžice-Netřeba, Vojkovice, Zálezlice a Zlonín.