Lehmannová zatím neví, kdy ukončí práci v Památníku Lidice

Lidice - Martina Lehmannová, která rezignovala na funkci ředitelky Památníku Lidice v důsledku sporu s některými lidickými pamětníky, zatím neví, jak dlouho ještě bude v památníku pracovat. Rozhodnout má podle ní ministerstvo kultury. S dlouhodobým setrváním v památníku Lehmannová nepočítá, řekla dnes ČTK.

"Vzhledem k tomu, co se stalo, tak já prostě nemám asi důvod uvažovat o tom, že bych v Památníku Lidice nadále pracovala," uvedla Lehmannová.

Ministerstvo kultury tento týden na místo ředitele Památníku Lidice vyhlásilo výběrové řízení. Kandidaturu podle České televize zvažuje vojenský historik Eduard Stehlík. "Hlavní důvod, proč jsem o tom začal uvažovat, jsou telefonáty ze strany přeživších obyvatel Lidic, abych jim pomohl. A já to cítím jako velký závazek," řekl dnes ČT.

Ve čtvrtek podalo výpověď deset z 16 vedoucích a odborných pracovníků památníku. Podle nich bude památník po rezignaci ředitelky navrácen normalizačnímu výkladu dějin. Dnes naopak 20 současných i bývalých zaměstnanců lidického památníku a pod něj spadajícího Památníku Ležáky zveřejnilo prohlášení, že Lehmannová nezvládla komunikaci s obcí a pamětníky.

Někteří lidé, kteří přežili vyhlazení Lidic, ředitelku minulý rok obvinili, že překrucuje fakta. Byla to reakce na televizní reportáž o údajném udání obyvatelky Lidic, matky jedné z přeživších, která podle reportáže nahlásila četníkům svou židovskou podnájemnici. Lehmannová v reportáži České televize hovořila. Obvinění z toho, že by překrucovala fakta nebo nectila památku přeživších odmítla. Ministr kultury trval na urovnání vztahů se všemi přeživšími, což se Lehmannové nepodařilo, proto po jednání s ministrem rezignovala.

Za bývalou ředitelku se postavila Jaroslava Skleničková, která také přežila lidickou tragédii. S postupem ministra naopak souhlasí několik přeživších, někteří z nich jsou členy lidické organizace Svazu bojovníků za svobodu, kterou vede Jana Bobošíková.

Památník Lidice připomíná nacistické vyhlazení obce Lidice 10. června 1942. Záminkou se stala domnělá souvislost obce s atentátem na říšského protektora Reinharda Heydricha, ze zhruba 500 obyvatel Lidic jich válku přežilo 160. Přímo v Lidicích nacisté 10. června 1942 zastřelili 173 mužů, 16. června 1942 v Praze-Kobylisích dalších 26 občanů Lidic. Pobyt v koncentračních táborech nepřežilo 53 lidických žen. V deportačním táboře bylo v plynovém autě udušeno 82 lidických dětí. Po osvobození se do Lidic postupně vrátilo 143 lidických žen a 17 dětí.

Židovku Štěpánku Mikešovou, která žila v podnájmu u jedné z lidických rodin, nacisté na začátku června 1942 deportovali do Osvětimi, kde zemřela.