Ředitelka Památníku Lidice rezignovala na svou funkci

Praha - Ředitelka Památníku Lidice Martina Lehmannová rezignovala k 21. lednu na svou funkci. ČTK to dnes řekla Michaela Lagronová, mluvčí ministerstva kultury, které památník zřizuje. Důvod rezignace ředitelky neuvedla. Lehmannová vedla památník od dubna 2017. Instituci dočasně povede její statutární zástupkyně, vedoucí ekonomického oddělení Dagmar Kosová. Ministerstvo na místo vypíše konkurz, doplnila mluvčí. Lehmannová dnes ČTK řekla, že připravuje k rezignaci písemné vyjádření.

Památník Lidice loni v listopadu čelil kritice od lidí, kteří jako děti přežili vyhlazení Lidic. Kritizovali také reportáž České televize, která se zabývala údajným udáním obyvatelky Lidic několik dní před vypálením obce. Přeživší v otevřeném dopise napsali, že Lehmannové je lhostejné utrpení jejich a jejich rodin a že nectí fakta o lidické tragédii. V dopise uvádějí, že se stali jen trpěným doplňkem činnosti památníku navenek. Do sporu se vložil i ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD), který Lidice tehdy navštívil a řekl, že Lehmannová musí zkusit situaci vyřešit.

Památník Lidice připomíná nacistické vyhlazení obce Lidice 10. června 1942. Záminkou se stala domnělá souvislost obce s atentátem na říšského protektora Reinharda Heydricha, ze zhruba 500 obyvatel Lidic jich válku přežilo jen 160. Přímo v Lidicích bylo 10. června 1942 zastřeleno 173 lidických mužů, následně 16. června 1942 v Praze-Kobylisích dalších 26 občanů Lidic. Pobyt v koncentračních táborech nepřežilo 53 lidických žen. V deportačním táboře bylo v plynovém autě udušeno 82 lidických dětí. Po osvobození se do Lidic postupně vrátilo 143 lidických žen a 17 dětí.

Na sklonku loňského roku zemřela jedna ze dvou posledních přeživších, Miloslava Kalibová. Dožila se téměř 97 let. Z lidických žen žije už jen Jaroslava Skleničková.

Památníku Lidice v posledních letech rostla návštěvnost, v roce 2017 si jej prohlédlo přes 150.000 lidí, v roce 2015 to bylo 46.000 lidí. Pod správu této státní organizace spadá také péče o pietní území v Ležácích a Letech, která rovněž připomínají zvůli nacismu.