Karlovy Vary - Karlovy Vary zvažují budoucnost Vřídelní kolonády. Stavbu, která je už na hranici životnosti, čekají buď rozsáhlé opravy nebo i nahrazení novým objektem. Obě varianty ale budou finančně velmi nákladné, řekl ČTK primátor Karlových Varů Petr Kulhánek (KOA). "Komise architektury a památkové péče doporučila radě zabývat se vypsáním architektonické soutěže, jak dále s Vřídelní kolonádou. Variant je několik, zachování stávajícího objektu nebo návrh na objekt nový. Samozřejmě, záležet bude na tom, jak Vřídelní kolonáda bude posouzena jako projekt podporovatelný z Evropské unie. Od toho se bude odvíjet naše nakládání s ní," uvedl Kulhánek. Jak řekl, rekonstrukce nebo stavba nové by stála stovky milionů korun a město bez evropských dotací nebude mít minimálně v příštích několika letech volné prostředky na úpravy kolonády. Vřídelní kolonáda je nejnovější z karlovarských kolonád. Byla postavena v polovině 70. let minulého století a je ukázkou funkcionalismu té doby. Na místě tryskajícího vřídla byla nejprve postavena v roce 1826 empírová Vřídelní kolonáda podle projektu Josefa Esche. Tu pak nahradila v letech 1878 až 1879 litinová Vřídelní kolonáda v pseudorenesančním stylu podle návrhu vídeňských architektů Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera. Již v roce 1939 byla však kolonáda z důvodu koroze rozebrána a na dalších 27 let ji nahradilo dřevěné provizorium. V roce 1975 byla nad Vřídlem otevřena moderní prosklená železobetonová kolonáda podle projektu Ing. arch. Jaroslava Otruby. Podle některých ale Vřídelní kolonáda nezapadá do architektonického ducha lázeňského středu města. Jenže po 40 letech už tvoří součást města. Například historik a náměstek primátora Jiří Klsák (KOA) řekl, že se mu sice stavba nikdy příliš nelíbila, ale nesouhlasí s tím, aby se bourala jen proto, že se někomu nelíbí. "Myslím, že by měla ještě nějakou dobu zůstat," dodal.