Architektura a environment - pozvánka na panelovou diskuzi
Ve středu 5. dubna 2017 v 19:00 hodin se v brněnské kavárně Trojka, Dominikánská 9 uskuteční panelová diskuze Architektura a environment. Hosty večera budou Prof. Ing. arch. Petr Hrůša a Ing. arch. MArch. Jan Kristek, Ph.D. Diskuzi bude moderovat Ing. Arch. MArch. Jiří Vítek. Zachrání nás polystyren před globálním oteplováním? Co má společného John Cage a fenomén ticha, nebo tradičního selský statek s antickým řeckým domem? Beseda bude o úsporné architektuře v historických souvislostech, o jejích kořenech a o tom jakou tvář dostává architektura v důsledku energetické politiky.
Jan Kristek (*1983) vystudoval brněnskou Fakultu architektury a Akademie der bildenden Künste ve Vídni. Věnuje se výzkumné a pedagogické činnosti na Fa-VUT v Brně.
Úsporný dům, životní styl a dědicové ekonomie fosilních paliv
Zářivě bílá omítka se stala symbolem i vyjádřením klinického pohledu, kterým se moderna vymezovala proti „špíně“ a chaosu městského života 19. století. Spojení "mezinárodní styl" pak odkazovalo k univerzalizmu a globálním aspiracím modernistů. Od 60. let se paralelně s kritikou moderny rozvíjí i ekologické hnutí apelující naopak na „lokálnost“, „jedinečnost“ a „tradici“. Začleněním ekologického myšlení do masové kultury se z ekologie stává životní styl konstruovaný okolo produkce lokálních potravin, jedinečné kultury, tradičního stavění a případně používání tradičních materiálů. Pokud lze současné trendy v individuálním bydlení považovat za vyjádření tohoto životního stylu, co pak reprezentuje současný tzv. úsporný dům? Co lze najít v jeho „genetickém kódu“?
Dějiny antiprostoru a stavebního fušérství
Petr Hrůša (*1955) vystudoval brněnskou Fakultu architektury, začátkem 90. let působil jako hlavní architekt města Telč a založil firmu Ateliér Brno. Kromě své praxe se věnuje historii architektury a památkové péči. Vyučuje na Fakultě architektury ČVUT v Praze v ateliéru na ústavu památkové péče a v Ostravě na Katedře architektury VŠB. "Ohled na dějiny architektury současné architektuře chybí, a to dokonce podle mého vnímání tak, že většinou ani o žádnou architekturu nejde. Jedná se často podle mne o méně či více popularizovaný dizajn vnějších prvků doplněným v poslední době jakýmsi jistě oprávněným (jak kde?) ohledem k ekologickým požadavkům."
Více informací >
Jan Kristek (*1983) vystudoval brněnskou Fakultu architektury a Akademie der bildenden Künste ve Vídni. Věnuje se výzkumné a pedagogické činnosti na Fa-VUT v Brně.
Úsporný dům, životní styl a dědicové ekonomie fosilních paliv
Zářivě bílá omítka se stala symbolem i vyjádřením klinického pohledu, kterým se moderna vymezovala proti „špíně“ a chaosu městského života 19. století. Spojení "mezinárodní styl" pak odkazovalo k univerzalizmu a globálním aspiracím modernistů. Od 60. let se paralelně s kritikou moderny rozvíjí i ekologické hnutí apelující naopak na „lokálnost“, „jedinečnost“ a „tradici“. Začleněním ekologického myšlení do masové kultury se z ekologie stává životní styl konstruovaný okolo produkce lokálních potravin, jedinečné kultury, tradičního stavění a případně používání tradičních materiálů. Pokud lze současné trendy v individuálním bydlení považovat za vyjádření tohoto životního stylu, co pak reprezentuje současný tzv. úsporný dům? Co lze najít v jeho „genetickém kódu“?
Dějiny antiprostoru a stavebního fušérství
Petr Hrůša (*1955) vystudoval brněnskou Fakultu architektury, začátkem 90. let působil jako hlavní architekt města Telč a založil firmu Ateliér Brno. Kromě své praxe se věnuje historii architektury a památkové péči. Vyučuje na Fakultě architektury ČVUT v Praze v ateliéru na ústavu památkové péče a v Ostravě na Katedře architektury VŠB. "Ohled na dějiny architektury současné architektuře chybí, a to dokonce podle mého vnímání tak, že většinou ani o žádnou architekturu nejde. Jedná se často podle mne o méně či více popularizovaný dizajn vnějších prvků doplněným v poslední době jakýmsi jistě oprávněným (jak kde?) ohledem k ekologickým požadavkům."
Více informací >
0 comments
add comment
