První mrakodrap stojí na Pankráci od konce 70. let

Praha - Základní údaje o výškových budovách na Pankráci, jejichž plánovanou podobou a případným dopadem na charakter pražské památkové rezervace se budou v příštím týdnu v Praze zabývat experti UNESCO. Jejich zjištění budou podkladem pro letní jednání Výboru UNESCO, který po loňské výtce znovu posoudí, zda se Praha dostatečně stará o hodnoty, pro něž byla na seznam UNESCO zapsaná.     
    - Plány na výstavbu výškových budov na Pankráci se objevily už ve 30. letech 20. století. Současné mrakodrapy jsou pak výsledkem architektonické soutěže z poloviny 60. let. V plánu bylo celé moderní centrum pro Prahu 4, podle slov architekta Václava Aulického se ale původní koncept začal drobit a zbylo z něj jen současné torzo.
    - První stavba, budova Motokovu (dnes City Empiria), vznikla v letech 1975 až 1977, měří 104 metrů. Druhým mrakodrapem byl hotel Panorama (dnes Corinthia Panorama), vysoký 79 metrů a dokončený v roce 1983. O pět let později přibyl na okraji Nuselského údolí hotel Forum (dnes Corinthia Towers), vysoký 84 metrů. Zatím poslední dokončenou a se 109 metry i nejvyšší stavbou je loni zkolaudovaná budova City Tower, která se začala stavět už v roce 1978 pro někdejší Československý rozhlas.
    - Od 90. let se opět uvažuje o dostavbě pankrácké pláně, celá věc se dala do pohybu poté, co v roce 1999 rozestavěnou budovu bývalého rozhlasu koupila společnost ECM, které patří i někdejší Motokov. V roce 2000 představil investor studii, vypracovanou známým architektem Richardem Meierem, podle které by rozhlas narostl na 122 metrů a vedle něj by vyrostla další, 160 metrů vysoká budova. Vyvolal tím rozsáhlou debatu, která nakonec vyústila před čtyřmi lety v  nový projekt, podle kterého zůstala bývala rozhlasová budova v původní výši. Doplnit ji má nový bytový dům ve tvaru písmene V, vysoký jako Motokov, a hotel o  kruhovém půdorysu o málo nižší než sousední Panorama.
    - V roce 2006 památkový odbor pražského magistrátu s dostavbou pláně podle projektu souhlasil, proti projektu se ale postavilo několik občanských sdružení. Ministerstvo kultury odvolání vyhovělo, magistrát následně připomínky zapracoval a vydal nové souhlasné stanovisko. Občanská sdružení se opět odvolala a věc znovu skončila na ministerstvu kultury, které loni v létě nakonec výstavbu projektu povolilo.
    - Na tom, zda na Pankráci stavět další výškové budovy, se neshodnou ani odborníci. Například historik architektury Zdeněk Lukeš řekl, že "na Pankráci se může ještě něco doplnit, pokud to nepřesáhne stávající výšku", proti výstavbě dalších mrakodrapů není ani uznávaný architekt Ladislav Lábus. Autor Tančícího domu Vlado Milunić ale tvrdí, že "mrakodrapy patří do údolí", a ne na pankráckou pláň. "Praha je městem věží a rozhodně by se neměla stát městem mrakodrapů. Vadí mi agresivní mrakodrapy i jejich módní anglická jména," řekl také.
    - K  hlavním odpůrcům nových budov patří šéf českého komitétu Mezinárodní rady památek a sídel Josef Štulc, podle kterého dostavba "může vést k vyškrtnutí metropole ze seznamu památek UNESCO". "Praze hrozí, že vypadne z elitního klubu světových památek, a díky tomu, že přehlíží rozhodnutí světově uznávané organizace, si udělá mezinárodní ostudu," řekl Martin Skalský z ekologického sdružení Arnika. Naopak magistrátní památkáři s projektem souhlasí, jejich šéf Jan Kněžínek považuje možné vyškrtnutí ze seznamu UNESCO za nesmysl. Podobný názor zastává i primátor Pavel Bém (ODS), podle kterého potřebuje pláň moderní urbanizaci. "Panorama už narušené je. Výškové budovy ho proto nenaruší, ale zkultivují," řekl loni v září.