Praha - Architekt Karel Řepa, který zemřel 2. března 1963 ve věku 67 let, výrazným způsobem ovlivnil současnou podobu Pardubic. Z jeho ateliéru pochází například budova nádraží, podle odborníků nejspíše nejpůsobivější stavba svého druhu vybudovaná u nás po druhé světové válce. Řepa ale navrhl i několik činžovních domů, v centru města kino Jas či objekt Průmyslového muzea, kde dnes sídlí střední škola, nebo několik působivých vil u Matičního jezera.
Řepa, rodák z Nového Plesa na Náchodsku, studoval na pražské umělecko-průmyslové škole u Josipa Plečnika a po odchodu svého učitele do Lublaně dokončil svá studia tam. Jako architekt začínal v Praze, začátkem 20. let se ale usídlil v Pardubicích, pro které navrhl desítky staveb. Mimo jiné byl hlavním architektem Výstavy tělesné výchovy a sportu, která se konala v roce 1931, navrhl pro ni nejen dodnes stojící stadion, ale i řadu pavilonů ve funkcionalistickém stylu.
S výjimkou pavilonu, který už krátce po výstavě přenesli do Vysokého Mýta a udělali z něj centrum zdejší Tyršovy plovárny, už ale žádný nestojí. Řepovy stavby lze nalézt i jinde v okolí Pardubic - třeba škola ve Chvaleticích, obecní dům v Dolní Rovni nebo interiér kostela Nanebevzetí Panny Marie v Ústí nad Orlicí. V půli 30. let navrhl také kolumbárium na pardubickém ústředním hřbitově. Mezi jeho poslední práce patří budova divadla ve Zlíně, již koncem 50. let navrhl se synem Miroslavem.