Znojmo - Stavební úřad ve Vranově nad Dyjí dosud nerozhodl, zda majitel pohraničního bunkru u Vratěnína Jaroslav Zelinka dostane pokutu. Zelinka to dnes řekl ČTK. Pokuta mu hrozí kvůli tomu, že na jaře student výtvarného umění Ondřej Bělica s jeho souhlasem uřízl diamantovým lanem jeden z horních rohů pevnůstky. Student to označil za projev umění. Podle úřadu však šlo o porušení stavebního zákona. Počin vyvolal i mnoho nesouhlasných reakcí na sociálních sítích a k bunkru obrátil pozornost médií i lidí z okolí. Student Bělica nyní usiluje o podporu, díky níž by mohl koupit jiný bunkr na Znojemsku.
Zelinka se nyní chystá splnit nařízení úřadu, aby díru v bunkru překryl. "Jsme s Ondřejem Bělicou domluveni, že to zakryjeme tak, aby to vypadalo kultivovaně. Zatím jsme se k tomu ale kvůli nedostatku času nedostali, takže tam asi zajedu a udělám to provizorně," řekl ČTK majitel bunkru, tzv. řopíku. Druhé nařízení, aby odvezl odříznutou část a ekologicky ji zlikvidoval, úřad zrušil, Zelinka ho považoval za absurdní.
Jelikož umělecký projekt vyvolal bouřlivou debatu včetně odsudků, které hovořily o neúctě k historii, rozhodl se Bělica koupit jeden z jiných bunkrů, které prodává ministerstvo obrany. K mání je řopík taktéž na Znojemsku u obce Vrbovec. "Ve snaze zchladit vášně a postavit se k tématu racionálně, přichází autor s projektem BunkerKauf. Jde o nákup bunkru ... v rámci projektu BunkerKunst," uvedl Bělica na webu www.startovac.cz, kde lidé mohou penězi podpořit různé projekty. Ministerstvo bunkr prodává za 30.000 korun.
Když se podaří bunkr koupit, lidé, kteří na něj přispěli, podle Bělici spolurozhodnou o tom, jak ho využít. "Proces společného rozhodnutí o objektu je reakcí na minulé kontroverze a příležitostí pro smysluplné využití potenciálu československého opevnění v současné době," dodal Bělica.
Už dřív ho podpořilo Vysoké učení technické v Brně, kde studuje na fakultách architektury a výtvarného umění. Podle stanoviska školy bylo uříznutí části bunkru možná v očích veřejnosti neobvyklý počin, nicméně nesměřuje proti hodnotám české historie. "Naopak, jeho cílem bylo poukázat na dědictví vojenské minulosti a na technické provedení staveb s ní spojených," uvedla škola ve stanovisku.
Systém menších i větších bunkrů budovalo Československo ve 30. letech jako součást obrany republiky před hrozící agresí nacistického Německa. V současnosti je většina bunkrů ponechána působení zubu času, některé si koupili přívrženci vojenské historie, starají se o ně. V některých objektech jsou malá muzea připomínající dobu vzniku a historický účel.