Pocta České komory architektů 2009 pro Emila Přikryla

Emil Přikryl portrétovaný Rostislavem Šváchou na střeše katedrály svatého Víta v Praze (foto Pavel Nasadil, 2004).

Česká komora architektů (ČKA) se rozhodla udělit Poctu ČKA 2009 profesoru Emilu Přikrylovi, významnému architektovi, pedagogovi a mysliteli, o němž se říká, že obětoval vlastní tvorbu za učení nových generací architektů. Z jeho děl zaujala českou, ale i zahraniční odbornou veřejnost realizace Galerie Benedikta Rejta v Lounech, která je u nás považována za nejvýraznější stavbu porevoluční éry. Ocenění bude předáno na jaře příštího roku.
      Poctu České komory architektů získává každoročně již od roku 2000 významná osobnost v oboru, která se svou prací a morálním kreditem výrazně zapsala do moderní historie české architektury. Pětičlenná odborná porota složená z předních českých architektů a teoretiků posuzovala v letošním roce jednadvacet nominovaných osobností, z nichž do nejužšího výběru postoupili známý brněnský architekt Viktor Rudiš a právě profesor Emil Přikryl.
      Profesor Emil Přikryl (*1945) vystudoval Fakultu architektury ČVUT v Praze a poté AVU u Františka Cubra. V roce 1969 se stal členem legendární liberecké Školky SIAL, výjimečného sdružení mladých tvůrčích architektů vedeného Karlem Hubáčkem, autorem vysílače na Ještědu. Poté pracoval rovněž s Hubáčkem ve Stavoprojektu v Liberci. V osmdesátých letech se Emil Přikryl věnoval především koncepcím výstav, sám vystavoval u nás i v zahraničí, prošel také ateliérem profesora Kleihuese v Berlíně.
      Od roku 1989 se intenzivně věnuje pedagogické činnosti, v roce 1991 byl jmenován docentem a v roce 1991 profesorem na Škole architektury AVU v Praze. Zásadním způsobem ovlivnil myšlení mladé generace architektů a většina jeho absolventů patří k předním českým tvůrcům. "V přeneseném smyslu slova lze říci, že Emil Přikryl prostřednictvím svých absolventů dále pomáhá posouvat hranice kvality architektonické tvorby v České republice. Pracuje spíše jako experimentátor, soustavně zkoumající smysl a podstatu architektury," píše se v odůvodnění poroty. Zapojuje se také do diskusí na aktuální témata, naposledy se společně se studenty věnoval nové budově Národní knihovny ČR a zabránění komercionalizace Klementina. Emilu Přikrylovi se dostává mezi odbornou veřejností hluboké úcty a respektu.
      Z jeho realizací můžeme připomenout rodinný dům Věry Chytilové v Praze 7-Troji z poloviny 70. let, pozornost si zaslouží rovněž soutěžní návrh dostavby Staroměstské radnice z roku 1987. Zásadní v jeho tvorbě je však konverze bývalého pivovaru na Galerii Benedikta Rejta v Lounech, kterou dokončil v roce 1998. Stejně jako u jiných prací i zde je patrný vztah k historii a umění, k čistotě tvarů a forem, k jasnému, nadčasovému konceptu.