Plzeňský kraj dostavěl za 60 mil. barokní ambit Mariánské Týnice

Mariánský Týnec – Plzeňský kraj dokončil téměř za 60 milionů korun stavbu východního ambitu a kaplí barokního poutního areálu Mariánská Týnice na Plzeňsku. Kostel Zvěstování Panně Marii s bývalým cisterciáckým probošstvím jsou národní kulturní památkou. Nový ambit kopíruje projekt Jana Blažeje Santiniho, který ho před zhruba 300 lety nedokončil. Otevřít by se měl koncem května. Všichni se na to těší, je to světový unikát, řekl ČTK náměstek hejtmana Marek Ženíšek (TOP 09).

Původně se měl otevřít už loni, ale kvůli pandemii se dokončení posunulo na letošní jaro, v plánu je zatím slavnost na 4. června. "Hotové bude vše koncem května. Zatím se neví, jestli bude nějaké slavnostní otevření a jakou formou, tedy jak to umožní covidová situace," řekl Ženíšek.

Východní ambit a kaple uzavřely celý areál do symetrického celku podle původních Santiniho plánů. Hotová je také fresková výzdoba, tedy pseudofresky, které vypadají jako barokní. Jsou na nich obličeje lidí, kteří se o památku zasloužili.

Podle Ireny Bukačové, ředitelky krajského Muzea a galerie severního Plzeňska, které v barokním areálu sídlí, jde o výjimečný projekt. Dokončený ambit odráží zrcadlově západní část a celkem tam teď stojí osm kaplí. Jeho dostavbu, která trvala 2,5 roku, financoval evropský program IROP a Plzeňský kraj. Bude součástí nového prohlídkového okruhu.

"Už se dodělávají jen maličkosti okolo. Stavba se provedla krásně," řekl Ženíšek. Považuje za velmi dobrý krok, že se kraji podařila dohoda s památkáři, přestože řada kritiků odmítala zásah do památky moderním způsobem. "Myslím si, že se našla taková cesta, která vyhovuje všem a odpovídá představám, jaké Santini měl, a konečně je (areál) pravděpodobně takový, jaký měl být od začátku, akorát se nestihl," uvedl. Podle plzeňského architekta rekonstrukcí památek Jana Soukupa nové křídlo při pohledu zvenku do areálu přesně zapadá. Podle Ženíška šlo o největší památkový projekt kraje za loňský rok.

Mariánská Týnice je od roku 2018 národní kulturní památkou. Po zřícení kupole kostela v roce 1920 začala ještě za první republiky snaha o její záchranu, úsilí ale přerušila válka a pak totalita. Na opravu kupole se dostalo až po pádu komunistického režimu. Od roku 1993 do zahájení stavby východního ambitu tam šlo přes 40 milionů Kč. Bývalé cisterciácké poutní místo, kam patří kostel, patrová budova proboštství a ambity s freskami, byly postaveny v letech 1711 až 1768. Od zrušení kláštera v roce 1784 se pro areál nenašlo využití a chátral.