Mariánský Týnec – Plzeňský kraj dostavěl za 58 milionů korun východní ambit a kaple barokního poutního areálu Mariánská Týnice na severním Plzeňsku. Kostel Zvěstování Panny Marie s bývalým cisterciáckým proboštstvím jsou národní kulturní památkou. Nový ambit kopíruje projekt Jana Blažeje Santiniho-Aichela, který ho před zhruba 300 lety nedokončil. Je to světový unikát, řekl ČTK hejtmanův náměstek Marek Ženíšek (TOP 09). Stavba, která začala v roce 2017, se posunula kvůli pandemii.
Východní ambit a kaple uzavřely celý areál do symetrického celku podle původních plánů. Na pseudofreskách, které vypadají jako barokní, jsou obličeje lidí, kteří se o projekt zasloužili. Podle Ireny Bukačové, ředitelky krajského Muzea a galerie severního Plzeňska, které v barokním areálu sídlí, jde o zázrak. Dokončený ambit odráží zrcadlově západní část a celkem tam teď stojí osm kaplí. Stavbu financoval více než 42 miliony Kč evropský program IROP, téměř 14 milionů dal kraj a 1,4 milionu Kč muzeum. Bude součástí nového prohlídkového okruhu.
Ženíšek velmi ocenil, že se kraji podařila dohoda s památkáři, přestože řada kritiků odmítala zásah do památky moderním způsobem. "Myslím si, že se našla taková cesta, která vyhovuje všem a odpovídá představám, jaké Santini měl, a konečně je areál pravděpodobně takový, jaký měl být od začátku, akorát se nestihl," uvedl. Podle plzeňského architekta rekonstrukcí památek Jana Soukupa, který podle Santiniho návrhu stavbu projektoval, nové křídlo při pohledu zvenku do areálu přesně zapadá.
Podle Bukačové zůstane stoletá snaha o rehabilitaci a rozvoj Mariánské Týnice trvalým odkazem dalším generacím. "Hodnota, která vznikla, daleko přesahuje finanční náklady. Význam památky přesahuje naši dobu a je trvalým vkladem krásy, harmonie a duchovní síly do české krajiny. Dokončení projektu po třech stoletích je nepochybně zázrakem, jedním z těch, které se v tomto místě děly a dějí," uvedla.
Kromě toho, že je teď areál stavebně uzavřený, se zpřístupnil kostel samostatnou trasou, která je využitelná pro veřejné kulturní akce. Dořešil se také nevyhovující stav přiléhající kaple Korunování Panny Marie, obnovil exteriér a interiér památky a zahrady, rozšířil se kamerový a zabezpečovací systém a památka i mobiliář se digitalizovaly a zpřístupnily na internetu.
Mariánská Týnice je od roku 2018 národní kulturní památkou. Po zřícení kupole kostela v roce 1920 začala ještě za první republiky snaha o její záchranu, kterou ale přerušila válka a pak totalita. Na opravu kupole se dostalo až po pádu komunistického režimu, obnovena byla po 80 letech. Od roku 1993 do zahájení stavby východního ambitu tam šlo přes 40 milionů Kč. Bývalé cisterciácké poutní místo, kam patří kostel, patrová budova proboštství a ambity s freskami, bylo postaveno v letech 1711 až 1768. Od zrušení kláštera v roce 1784 se pro areál nenašlo využití a chátral.