Lávka byla příliš drahá... Výsledkem bude průměr, šeď. Člověk si klade otázku, jak je možné, že některá společenství (národy, města, atd.) mají jakoby už zakódovanou schopnost promarňovat příležitosti. Tvář městské krajiny se buduje léta a tam, kde nejsou momentálně k dispozici dostatečné finanční prostředky k velkorysé, mnohovrstevnaté změně, přistupuje se k realizaci projektů postupně, ale v nejvyšší možné kvalitě. Ostrava mohla mít esteticky působivé dílo, a nebude mít nic - jen tuctový objekt, který nestojí za povšimnutí. Ostrava mohla ukázat, že je městem uvažujícím urbanisticky moderním, rozmáchlým, smělým způsobem, a neukázala nic. Většina lidí chodí do galerie Tate Modern v Londýně přes MIllenium Bridge ne proto, že by to bylo blíž, ale pro samotný požitek z chůze po této lávce. Víc není třeba dodávat. Ostravě přeju moudřejší a městu oddanější politiky a developery. Těch ušetřených sto miliónů se městu sakra nevyplatí.
Kajnarova odpověď je na otázku novinářů během tiskovky, zda by město nechtělo chybějících cca 100 mil. přispět, aby Ostrava měla onen "šperk". Mj. odpověděl: „Právě ta krása, která tam byla, je tak drahá, že si to Multi Development nemůže dovolit. Také mě napadlo, zda by město kvůli tomu, abychom tu měli skutečně šperk, nenašlo ty peníze, ale v téhle době na to skutečně nemáme.“
Jeho odpověď neměla být, že na to město nemá, ale že to není především investice města. To nemá co stavět přístupové cesty do druhého patra soukromého OC. To si mělo pouze klást podmínky při prodeji těchto lukrativních pozemků, což nedělalo. Město developerům neustále ustupuje a nakonec jim i vytahuje trny s paty. To co dnes vidíme je jen opakování scénáře, který jsme zažili již mnohokrát a jestli jim to bude nadále procházet, zažijeme ho ještě znova.
Lávka, přechod přes překážku, je prvořadě úkol technický, kde architektura hraje až druhé housle. Třeba takový Santiago Calatrava (*1951) je nejen architekt ale i (postgraduální) inženýr-statik (ETH Zürich). Takže mosty umí.
Eva Jiřičná (*1939) je architektka jež se proslavila především vnitřním zařízením architektonických prostorů. Mosty ale asi neumí, protože její návrh lávky "propojených srdcí" je technický nesmysl a svou kýčovitostí navíc připomíná to neblahé 'Srdce nad Prahou". Postavit by se její návrh dal, ale za neuměřenou cenu. Není pak divu, že lid obecný často chápe účin architektů jako ne více než "zdražovatelů" staveb.
Náhradní návrh vypadá naopak jako přímočaré technické řešení. Technicky byl již nesčíslněkrát ověřen i v mnohem větším měřítku silničních mostů. Není pak divu, že nejen že přijde na třetinu ceny návrhu paní Jiřičné ale je navíc svým tvarem technicky mnohem přesvědčivější.
Jakákoliv stavba ve veřejném prostoru je prvořadě úkol architektonický ze své pravé podstaty slova smyslu, aniž by tam kdokoliv z potřebných profesí hrál druhé nebo jakékoliv housle. To že jen degenerujeme ve vztahu k proporcím a krásnu a nahrazujeme jej jen technickými v poslední době hlavně dopravně technickými řešeními problému nás jen postupně všechny otupuje, ohlupuje a zároveň nám snižuje již tak malou vnímavost k příjemnému, harmonickému a člověčenství hodnému kulturnímu prostředí. Možná také proto je náš národ tak neskutečně zapšklý a naštvaný na cokoliv. Těch ušetřených sto milionů za tu nudu a další krok k degradaci opravdu nestojí. A zároveň mám pochybnosti o tom zda to nacenění původního mostu je reálné, nebo je to jen alibi pro možnou změnu, aby již zaběhnuté praktiky stavby rádoby hezkých silničních mostů se nemuseli příliš měnit.
...k té "zakódované schopnosti některých společenství promarňovat příležitosti" jsem teď dohledal článek inženýra Josefa Šandy nazvaný Na trhu s uměním?, čsps. Architekt č. 7/99, str. 37:
"...V umění je Uměním to, co je vystaveno, a souvisí to zřejmě s pravidly oceňování, která trh s uměním potřebuje. Tak se i v architektuře stává v jistém kontextu Architekturou pouze to, co je správně publikováno...
...Závislost umění na interpretaci tedy spouvisí nejpíše s obchodní stránkou věci. Proto zřejmě mnozí považují za důležité nevybočit s dílem z běžně akceptované polohy, ale zároveň se dostatečně lišit od ostatních...
...U tak účelové, a přitom tak nákladné stavby, jako je most, to není jednoduchá úloha. Přestože na vytvoření a bezchybné fungovánístavby, která není technicky zrovna optimalizována, je zapotřební hodně inženýrského umu, zdá se zatím, že snadněji lze přírodní a ekonomické zákonitosti porušovat v podmínkách technické zaostalosti a myšlenkového provincionalismu. Potom těch několik mimořádně tvůrčích autorů, kteří dokáží s novýmo koncepty přicházet, nemá účinnou oponenturu a produkuje díla, která jsou svým konceptem velmi originální, ale vypadají jaksi divně. U našich mostů je to patrně případ z Budějovic, ale i Ústí nad Labem a lávky v Brně, nebo až v karikatuře lávky přes Chotkovu silnici..."
...Já dodávám, že vážným kandidátem na příslušnost do oné kategorie divných mostních děl byl i tento návrh pro Ostravu architektky Jiřičné. A jelikož je tentokrát stavebníkem subjekt, který odpovídá za správu soukromého kapitálu a nerozděluje z veřejných rozpočtů, tak to pochopil velmi správně a zachoval se podle toho.
me teda nejvic prekvapuje, ze to s tou cenou nekomu doslo az ted. Pani Jiricnou preci neoslovite s pozadavkem na "primocare technicke reseni", kdyz je proslavena svymi architektonickymi "sperky", ktere ale diky sve exkluzivite neco stoji...
Oba příspěvky z 16:12 hod. 14.1.2011 velmi zdařile ilustrují problém nejen internetových diskusí, rovnou řekněme, že neřešitelný. Mám utratit prostředky za podivnost, jen abych nevypadal zapškle?(Mně to nehrozí.) Mám tvořit bez oponentury a utopit se v manýře? Ale zřejmě právě k tomu jsou architekti trénováni (jak se psalo v kterési jiné větévce zdejší diskuse). Avšak je manýra, jako manýra? Manýra je Pařížská. Mnozí tančí blahem, když to defilé dortů nad asanovanými troskami vidí. Historicky viděno: musíme asi počítat s tím, že pokročilejší duchové tu radost uvidí mezi skleněnými a ověsovými fasádami už dnes. A možná se už dostavuje, když tam masochisticky bloudím, místo abych se sklopenou hlavou pádil k autobusové zastávce, která je až za druhým rohem a za šikanou protihlukové "stěny" a za semafory, co dávají téměř v polích chodci zelenou co 2 minuty. Ale k mostům jsem toho moc neřekl, což říkám zbytečně, protože to ví každý, kdo ke svému neštěstí dočetl až sem.
...vyjádřil plně mé pocity, děkuji. Když jde o nový most, tak mi ke štěstí úplně stačí elegantní technické řešení, všechny kudrlinky- šperky- srdce a propletené štangle vnímám v tomto případě jako cosi navíc a samo pro sebe a už vůbec mě to nenaplňuje optimismem, harmonií a člověčenstvím, abych citovala naštvaného potimistu.
Mám jen jedinou drobnou připomínku off topic- Calatrava mosty asi umí, jak píšete, ale koukněte se, jak dopadl/dopadá ten jeho "úžasný" most v Benátkách- stále se upravuje (v současnosti přistavují výtah pro vozíčkáře)- ale dokonce ani to, co je hotovo, nefunguje tak, jak by mělo (například jít po něm v noci za deště je adrenalinová záležitost- což je u mostu v Benátkách poměrně mrzuté).
mily pane sommre, cist o problemu internetovych diskuzi zrovna od vas je zvlastni. roky jste zabarikadovan ve sve pozici a roky tady opakujete svoje dlouhe radoby sarkasticke nazory, ktere ale krome srozumitelnosti postradaji hlubsi pohled. je to otravne.
pritom si myslim, ze jste zabarikadovany proto, ze si svou pozici zdaleka nejste jisty. ale tim, ze jste odehnal diskutujici, kteri maji co rict (mozna byste se divil jak jste v tomto uspesny), jste se zabarikadoval asi naveky.
pritom obcas mirite dobre. i me se vyrok jana magasanika o kreativite zda legracni a stal by za zamysleni nad tvurcim pristuperm studia big.
No ale nebylo by lepsi resit novou situaci s jiricnou a pokusit se najit dohromady jine - levnejsi reseni? A ne si proste rict: "Jiricna je draha, dame to stavarum!"?
Hm. Člověče "madla", zřejmě máte takovou tu architektskou pravdu. Redakci archiwebu děkuji za zásahy do mých "příspěvků" a za jejich úpravy, a to i v případech, kdy jsem o to po nějakém zbrklém komentáři žádal, protože se občas vyjádřím extravagantněji, než sám smýšlím (možná je to schizofrenie, neukázněnost, chcete-li, čehož by se občan neměl dopouštět, leda bude utracen).
Účastnil jsem se i jiných webových diskusí, kdežto jsem došel podobných nepříznivých ohlasů. Tyto diskuse následně vlastně zanikly, protože ztratily obětavce, co zkouší říct, jak to s tím citem opravdu je. Zanikly proto, že jsem do nich se svou superskepsí zasáhl?
Jak můžete říci, že jsem zabarikádovaný?! Jak to můžete říci někomu, kdo píše hlava nehlava do zdejších diskusí, na blogy, živí fotogalerie k tématům památkové péče apod., že je zabarikádovaný?! Ale nepopírám, že máte pravdu a získáte ohlas. To se pozná třeba i podle toho, jestli tato má reakce bude zveřejněna.
Dotyčný výrok se vůbec netýká jen dotyčného studia.
Občas mířím dobře... To se Vám povedlo! Ve skutečnosti se to stává mnohem častěji, než myslíte. Ale Vaše představy vlastně nejsou moc známé. Popište je!
Mám dva konkrétní dotazy. Primárně pro P.Dominika, jinak pro kohokoliv.
1. Proč je průměr automaticky chápaný negativně ?
2. Jakého nadprůměru se (explicitně) dožadujete a jaké má obecné vlastnosti ?
Pan kuzemenský mě rozesmál, protože má pravdu - copak mít něco "jen" průměrné je něco špatného? Paradoxně požadavkem "stavět jen nadprůměr" by se dříve nadprůměrné stavby staly negativně průměrnými?
Nemluvím o tom absolutně - asi se dokážeme shodnout na pár místech či stavbách, které jsou natolik výjimečné, že si nadprůměrnou architekturu opravdu zaslouží.
spravne pochopila, pta se proto, ze nejen nearchitekti ale i architekti jsou velmi casto presvedceni, ze nova budova musi byt originalni a vyjimecna. napriklad bujne tvarovana, "zajimave" barevna a podobne.
bylo by naprosto uzasne, kdyby prumer realne ceske stavebni produkce byl architektonicky standard.
Odpověďna otázky od pana Kuzemenského:
1. Myslím si , že průměr v naší postkomunistické architektonickostavařské praxi za posledních 20 let je opravdu spíše negativní než pozitivní tvorbou prostředí, takže je nutné si říci k čemu a z jaké množiny příkladů chceme průměr vztahovat.
Na druhou otázku explicitně odpověděl pan architekt Vích.
K příspěvku Šárky se chci jen zeptat zda ono elegantní technické řešení spatřuje v představované náhradě původního návrhu pokud ano jsem asi více subjektivně náročnější na eleganci a krásu s optimismem to celkem nemá co dělat.
Je jasné, že diskuse od konkrétního návrhu arch. Jiřičné se zvrtla spíše k obecnému lamentování nad úrovní architektury a stavební produkce. A propos, zná architektonická obec šířeji právě připomínkovaný oficiální dokument České komory architektů??
Nevlamuje se diskuse do otevřených dveří.?? Nelze tvrdit, že je to zázračný a docizelovaný materiál, ale snaha zavázat společnost směrem ke kvalitní architektuře je sympatická. Místy to trochu zavání snahou zajistit architektům práci a formulace jsou až patetické, ale proč ne??
http://www.cka.cc/oficialni_informace/pol_arch/aktualni_PA
Tvůrci volající v materiálu po ochraně architektury si možná nevšimli, že existuje již oficiální seznam kulturních památek a spíš mohli chtít jeho systematické doplňování o mladší architektonická díla anebo to je myšleno zcela jinak?? Ochrana a oprávněnost nové architektury i za cenu boření té historické - těžko říct, při čtení to vychází tak napůl.
Zajímavá a odvážná díla současnosti jako památky budoucnosti - to je vždy pro soudobou generaci těžká otázka. Každopádně soutěžit by se mělo více a pak lze zvažovat náklady a architektonický výraz, veřejný prostor si možnost výběru zaslouží.
Nejsem architektka, ale pohybuji se v oblasti záchrany památek (tedy jako dělník všedního dne, nikoliv teoretik), takže si troufám tvrdit, že estetické otázky při své práci musím řešit denně. Už v zájmu památek pevně doufám, že moje nastavení krásna, estetiky, citu a empatie atakdál není zase až tak příliš nízké, ale kdo vi? Pokud se mě ptáte na tato dvě řešení, pak to první mi přijde zcela zbytečně zdobné až do prvoplánové kýčovitosti. Jako by se tam zbláznili pavouci. Zda by takový most fungoval, nevím, to není moje parketa. (Pokud by opravdu po statické stránce nefungoval, jak tvrdí pan doktor, pak nevím, o čem tahle diskuze vlastně je.) Výsledný návrh je prostě most, jehož prvotním cílem není, aby se stal šperkem. Nic mě na něm neuráží ani neoslňuje, z vizualizace na mě působí uklidňujícím dojmem. Prostě most. Znám pochopitelně krásnější, elegantnější, dech vyrážející mosty… ale proč by měl nějaký takový být v dnešní době stavěn v Ostravě u autobusáku? Ostatně, jakpak by se občanům po takové lávce denně chodilo s vědomím, že tu krásu zaplatil každý z nich ze své kapsy? Takže já to rozhodnutí radnice do stavby neinvestovat vnímám jako pozitivní signál rozumu.
Mimochodem, zajímalo by mě, zda je normální, že architekt odevzdá dílo, jehož realizace by několikrát převýšila původní zadání investora? A jaký má v takovém případě smysl celá jeho vynaložená práce (pokud nejde v první řadě o přiřazení díla jako nerealizovaného do portfolia architekta)… za dotaz se omlouvám, ale jako laik na něj mám snad právo.
"...více subjektivně náročnější na eleganci a krásu ..."
Možná se mýlím, ale nenaznačuje Vaše poznámka ("vychladlý optimisto") že když něco má tvar naprosto přirozený (viz. náhradní lávka) tak to ve Vašich očích nemůže nikdy býti dostatečně elegantní a krásné?
Porozhlédněte se kolem sebe, na tu spoustu krásných žen, jenž všechny jsou vlastně naprosto stejné: Pár (přednostně dlouhých) nohou, jeden (přednostně plnoštíhlý) trup, pár paží, jen jedna hlava a jen jedno (přednostně ještě nepropojené) srdce. Všechny ženy jsou vlastně stejné (a také i krásné, neboť jak Anatol France děl: "Není ošklivých žen, jen některé se neumí udělat krásnými").
Je vidno, že akademická výchova architektů, jak se rozvíjí za poslední století, dovedla náš obor do stavu kde dnes pro mnohé přirozené nestačí, kde vše musí býti "nadčasové" (whatever that means) kde každý další návrh musí býti vždy dalším vynálezem kola, aby uspokojil těch mnohých ponětí elegance a krásy. .
Myslim, ze trochu uniklo, ze sama Jiricna byla stavebnikem Nove Karoliny pouzita jako "sperk" projektu, aby soukromi developeri lepe cerpali dotace. V Ostrave nyni velmi oblibene.
poznámky:
1. Nevíme zadání investora a předpokládám, že když někdo chce konkrétního architekta tak ví co je v jeho portfoliu a proč ho chce.
2. Asi nikdo není naivní v případě nejprve slibů a následně výsledků činnosti developerů
3. Není to tak dávno co Ostrava soupeřila o titul město kultury 2015.
4. ..... Není ošklivých mostů jen někteří neumí krásné mosty udělat a jejich jména nejsou známa jako v tomto případě
5. Ještě že např.baroko to s tou ´´prvoplánovitou kýčovitostí ´´u nás tak přehánělo jinak by dělníci všedního dne neměli co chránit. a co teprve všechny novosměry konce 19 a začátku 20 stol. prostě si nemůžu pomoct, ale jsme opravdu stále větší tupci a stačí nám čím dál míň k uspokojení základních konzumních potřeb.
Končím s reakcemi nemá to dále smyslu a co jsem chtěl říci jsem již řekl.
Jsem ženská, takže si neodpustím ještě poslední reakci k bodu 5: v tom zmiňovaném baroku přece nebylo z prvoplánové kýčovitosti vůbec nic (!!!). Ty předchozí body mě k reakci nijak nepudí.
Myslíte, že když někomu stačí čím dál míň k uspokojení konzumu, je známka tuposti ?
Není to obráceně ?
(Nebyla deklarovaná touha konzumovat důvodem mojí původní otázky ?)
Vím jak nerozumné je bráti poslední slovo ženě, leč účel těch Vašich prvých čtyř bodů mi také uniká a ten pátý ("např.baroko to s tou ´´prvoplánovitou kýčovitostí ´´u nás") jasně naznačuje, že nevíte co mluvíte.
Baroko, jakkoliv již divoké (a tomu našemu se v tom vyrovnali snad jenom takoví jako Borromini, či Guarini) přesto stále vycházelo (přes renesanci) z tisícileté tradice antiky. Kýč (naoko líbivé ale umělecky bezcenné dílo, předstírající vážné umělecké záměry) to rozhodně není. Ten musíte hledat spíše v té dnešní "anything goes" a "look mum, no hands!" počítačové záplavě.
Protismyslnost zbytku pàtého bodu zde již vypíchl pan Kuzemenský.
ano, pane doktore, ale co vypichl pan Kuzemensky, netusim
Podle mého se panu Kuzemskému podařilo nakupit otázky skutečně velevtipně. Když k nejasnému dotazu přidáte dotaz, jestli to "není obráceně", tak co? Nechať řekne názor. Velmi chválím všechny jeho diskusní příspěvky. Zamýšlím se i nad tím posledním.
myšlenkové pochody pana Kuzemenského, vím, že mu jde o prostotu, normálnost a střídmost, nepletu se Michala, že ne? Taková krása je jednoduchá a civilní, v principu je v duchu protestantském. Protikladem je pak vznosná krása, bohatá a náročná na materiály i schopnosti tvůrců a klientů, v duchu katolickém. To, že Jiřičná je v tomto smyslu více katolík je jasné, jen si nejsem jistý, jestli ten bezejmenný oblouk vybraný k realizaci je prostý a střídmý, podle mne je spíše triviální, jako šeď ta naše vezdejší.
- žst. Ostrava střed - "Nová Karolína" přetíná ostravsky velkorysou silnici, která se jeví být na vyobrazeních, pod ostrým úhlem snad 30°. Pochopitelně zde tedy není žádná stávající lávka. Železobetonový most pro pěší vede na druhou stranu přes silnici asi čtvrt kilometru severně od autobusového nádraží. Podle www.novakarolina.cz nové přemostění nahradí tento přechod, který však spojuje nároží (!) haly Kauflandu nikoli s železničním nádražím, ale s temenem návrší které je zhruba 150 metrů severně od stanice.
Víte, ty oba mosty jsou podivné. Představil jsem si, jak jdu přes ten hlučný automobilní úvoz s kufrem ve větru a dešti a nebylo to příjemné. Zkontroloval jsem představu na google a ejhle: ten most není zdaleka to největší příkoří na trase z autobusu na vlak. Blbě je všechno, když tam svého času měli (si udělali) na stavění "zelenou louku"
A jak s tím souvisí Jiřičné pavouk? Teď už nijak. Nepěkné je zadání. Nemá to smysl.
bych oboustranně zavěsil do toho oranžového pylonu. Byl by to krásný most. Zřejmě paní architektka nemá po ruce konstruktéra mého formátu.
Add new comment
Diskusní příspěvky vyjadřují stanoviska čtenářů, která se mohou lišit od stanovisek redakce. Všechny příspěvky musí být schváleny redaktorem dříve než budou zveřejněny.
Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve výjimečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.
Jeho odpověď neměla být, že na to město nemá, ale že to není především investice města. To nemá co stavět přístupové cesty do druhého patra soukromého OC. To si mělo pouze klást podmínky při prodeji těchto lukrativních pozemků, což nedělalo. Město developerům neustále ustupuje a nakonec jim i vytahuje trny s paty. To co dnes vidíme je jen opakování scénáře, který jsme zažili již mnohokrát a jestli jim to bude nadále procházet, zažijeme ho ještě znova.
Eva Jiřičná (*1939) je architektka jež se proslavila především vnitřním zařízením architektonických prostorů. Mosty ale asi neumí, protože její návrh lávky "propojených srdcí" je technický nesmysl a svou kýčovitostí navíc připomíná to neblahé 'Srdce nad Prahou". Postavit by se její návrh dal, ale za neuměřenou cenu. Není pak divu, že lid obecný často chápe účin architektů jako ne více než "zdražovatelů" staveb.
Náhradní návrh vypadá naopak jako přímočaré technické řešení. Technicky byl již nesčíslněkrát ověřen i v mnohem větším měřítku silničních mostů. Není pak divu, že nejen že přijde na třetinu ceny návrhu paní Jiřičné ale je navíc svým tvarem technicky mnohem přesvědčivější.
"...V umění je Uměním to, co je vystaveno, a souvisí to zřejmě s pravidly oceňování, která trh s uměním potřebuje. Tak se i v architektuře stává v jistém kontextu Architekturou pouze to, co je správně publikováno...
...Závislost umění na interpretaci tedy spouvisí nejpíše s obchodní stránkou věci. Proto zřejmě mnozí považují za důležité nevybočit s dílem z běžně akceptované polohy, ale zároveň se dostatečně lišit od ostatních...
...U tak účelové, a přitom tak nákladné stavby, jako je most, to není jednoduchá úloha. Přestože na vytvoření a bezchybné fungovánístavby, která není technicky zrovna optimalizována, je zapotřební hodně inženýrského umu, zdá se zatím, že snadněji lze přírodní a ekonomické zákonitosti porušovat v podmínkách technické zaostalosti a myšlenkového provincionalismu. Potom těch několik mimořádně tvůrčích autorů, kteří dokáží s novýmo koncepty přicházet, nemá účinnou oponenturu a produkuje díla, která jsou svým konceptem velmi originální, ale vypadají jaksi divně. U našich mostů je to patrně případ z Budějovic, ale i Ústí nad Labem a lávky v Brně, nebo až v karikatuře lávky přes Chotkovu silnici..."
...Já dodávám, že vážným kandidátem na příslušnost do oné kategorie divných mostních děl byl i tento návrh pro Ostravu architektky Jiřičné. A jelikož je tentokrát stavebníkem subjekt, který odpovídá za správu soukromého kapitálu a nerozděluje z veřejných rozpočtů, tak to pochopil velmi správně a zachoval se podle toho.
(7;- ))
Mám jen jedinou drobnou připomínku off topic- Calatrava mosty asi umí, jak píšete, ale koukněte se, jak dopadl/dopadá ten jeho "úžasný" most v Benátkách- stále se upravuje (v současnosti přistavují výtah pro vozíčkáře)- ale dokonce ani to, co je hotovo, nefunguje tak, jak by mělo (například jít po něm v noci za deště je adrenalinová záležitost- což je u mostu v Benátkách poměrně mrzuté).
pritom si myslim, ze jste zabarikadovany proto, ze si svou pozici zdaleka nejste jisty. ale tim, ze jste odehnal diskutujici, kteri maji co rict (mozna byste se divil jak jste v tomto uspesny), jste se zabarikadoval asi naveky.
pritom obcas mirite dobre. i me se vyrok jana magasanika o kreativite zda legracni a stal by za zamysleni nad tvurcim pristuperm studia big.
Účastnil jsem se i jiných webových diskusí, kdežto jsem došel podobných nepříznivých ohlasů. Tyto diskuse následně vlastně zanikly, protože ztratily obětavce, co zkouší říct, jak to s tím citem opravdu je. Zanikly proto, že jsem do nich se svou superskepsí zasáhl?
Jak můžete říci, že jsem zabarikádovaný?! Jak to můžete říci někomu, kdo píše hlava nehlava do zdejších diskusí, na blogy, živí fotogalerie k tématům památkové péče apod., že je zabarikádovaný?! Ale nepopírám, že máte pravdu a získáte ohlas. To se pozná třeba i podle toho, jestli tato má reakce bude zveřejněna.
Dotyčný výrok se vůbec netýká jen dotyčného studia.
Občas mířím dobře... To se Vám povedlo! Ve skutečnosti se to stává mnohem častěji, než myslíte. Ale Vaše představy vlastně nejsou moc známé. Popište je!
1. Proč je průměr automaticky chápaný negativně ?
2. Jakého nadprůměru se (explicitně) dožadujete a jaké má obecné vlastnosti ?
Nemluvím o tom absolutně - asi se dokážeme shodnout na pár místech či stavbách, které jsou natolik výjimečné, že si nadprůměrnou architekturu opravdu zaslouží.
2. za nadpůměrné považuji vše citlivé a s kvalitním řemeslem, je to příjemnější k žití.
2. nadprůměr se vyznačuje citlivostí a řemeslným zpracováním, je sdílný a malebný a zapamatovatelný.
bylo by naprosto uzasne, kdyby prumer realne ceske stavebni produkce byl architektonicky standard.
1. Myslím si , že průměr v naší postkomunistické architektonickostavařské praxi za posledních 20 let je opravdu spíše negativní než pozitivní tvorbou prostředí, takže je nutné si říci k čemu a z jaké množiny příkladů chceme průměr vztahovat.
Na druhou otázku explicitně odpověděl pan architekt Vích.
K příspěvku Šárky se chci jen zeptat zda ono elegantní technické řešení spatřuje v představované náhradě původního návrhu pokud ano jsem asi více subjektivně náročnější na eleganci a krásu s optimismem to celkem nemá co dělat.
Nevlamuje se diskuse do otevřených dveří.?? Nelze tvrdit, že je to zázračný a docizelovaný materiál, ale snaha zavázat společnost směrem ke kvalitní architektuře je sympatická. Místy to trochu zavání snahou zajistit architektům práci a formulace jsou až patetické, ale proč ne??
http://www.cka.cc/oficialni_informace/pol_arch/aktualni_PA
Tvůrci volající v materiálu po ochraně architektury si možná nevšimli, že existuje již oficiální seznam kulturních památek a spíš mohli chtít jeho systematické doplňování o mladší architektonická díla anebo to je myšleno zcela jinak?? Ochrana a oprávněnost nové architektury i za cenu boření té historické - těžko říct, při čtení to vychází tak napůl.
Zajímavá a odvážná díla současnosti jako památky budoucnosti - to je vždy pro soudobou generaci těžká otázka. Každopádně soutěžit by se mělo více a pak lze zvažovat náklady a architektonický výraz, veřejný prostor si možnost výběru zaslouží.
Mimochodem, zajímalo by mě, zda je normální, že architekt odevzdá dílo, jehož realizace by několikrát převýšila původní zadání investora? A jaký má v takovém případě smysl celá jeho vynaložená práce (pokud nejde v první řadě o přiřazení díla jako nerealizovaného do portfolia architekta)… za dotaz se omlouvám, ale jako laik na něj mám snad právo.
Porozhlédněte se kolem sebe, na tu spoustu krásných žen, jenž všechny jsou vlastně naprosto stejné: Pár (přednostně dlouhých) nohou, jeden (přednostně plnoštíhlý) trup, pár paží, jen jedna hlava a jen jedno (přednostně ještě nepropojené) srdce. Všechny ženy jsou vlastně stejné (a také i krásné, neboť jak Anatol France děl: "Není ošklivých žen, jen některé se neumí udělat krásnými").
Je vidno, že akademická výchova architektů, jak se rozvíjí za poslední století, dovedla náš obor do stavu kde dnes pro mnohé přirozené nestačí, kde vše musí býti "nadčasové" (whatever that means) kde každý další návrh musí býti vždy dalším vynálezem kola, aby uspokojil těch mnohých ponětí elegance a krásy. .
1. Nevíme zadání investora a předpokládám, že když někdo chce konkrétního architekta tak ví co je v jeho portfoliu a proč ho chce.
2. Asi nikdo není naivní v případě nejprve slibů a následně výsledků činnosti developerů
3. Není to tak dávno co Ostrava soupeřila o titul město kultury 2015.
4. ..... Není ošklivých mostů jen někteří neumí krásné mosty udělat a jejich jména nejsou známa jako v tomto případě
5. Ještě že např.baroko to s tou ´´prvoplánovitou kýčovitostí ´´u nás tak přehánělo jinak by dělníci všedního dne neměli co chránit. a co teprve všechny novosměry konce 19 a začátku 20 stol. prostě si nemůžu pomoct, ale jsme opravdu stále větší tupci a stačí nám čím dál míň k uspokojení základních konzumních potřeb.
Končím s reakcemi nemá to dále smyslu a co jsem chtěl říci jsem již řekl.
Není to obráceně ?
(Nebyla deklarovaná touha konzumovat důvodem mojí původní otázky ?)
Baroko, jakkoliv již divoké (a tomu našemu se v tom vyrovnali snad jenom takoví jako Borromini, či Guarini) přesto stále vycházelo (přes renesanci) z tisícileté tradice antiky. Kýč (naoko líbivé ale umělecky bezcenné dílo, předstírající vážné umělecké záměry) to rozhodně není. Ten musíte hledat spíše v té dnešní "anything goes" a "look mum, no hands!" počítačové záplavě.
Protismyslnost zbytku pàtého bodu zde již vypíchl pan Kuzemenský.
Víte, ty oba mosty jsou podivné. Představil jsem si, jak jdu přes ten hlučný automobilní úvoz s kufrem ve větru a dešti a nebylo to příjemné. Zkontroloval jsem představu na google a ejhle: ten most není zdaleka to největší příkoří na trase z autobusu na vlak. Blbě je všechno, když tam svého času měli (si udělali) na stavění "zelenou louku"
A jak s tím souvisí Jiřičné pavouk? Teď už nijak. Nepěkné je zadání. Nemá to smysl.