Josip Plečnik změnil Pražský hrad i podobu rodné Lublaně

Praha - Mezi architekty, kteří se v minulém století podepsali na podobě hlavního města Prahy, patří k nejznámějším a odborníky nejuznávanějším Slovinec Josip Plečnik. Ačkoli je tvůrcem současné podoby jednoho ze symbolů české státnosti - Pražského hradu, ještě donedávna jej v Česku znala pouze hrstka odborníků. Jeho jméno, spjaté s osobou prvního prezidenta T. G. Masaryka, bylo za komunistického režimu tabu.
Plečnikovo dílo symbolicky propojuje tři hlavní města nástupnických států někdejší středoevropské monarchie - Vídeň, Prahu a Lublaň. V Lublani se 23. ledna 1872 narodil, byl profesorem tamní univerzity, výrazně se podílel na její současné podobě a také tam před padesáti lety, 7. ledna 1957, zemřel. Ve Vídni vystudoval a stojí tam jeho první realizace. A v Praze se stal nejen architektem Pražské hradu.
Narodil se jako třetí ze čtyř dětí v rodině Andreje a Heleny Plečnikových. Podle přání otce měl převzít rodinnou truhlářskou dílnu. Truhlařinu a příbuzné obory studoval na průmyslovce ve Štýrském Hradci, kde se také dostal do kontaktu se staviteli a stal se kresličem v ateliéru Leopolda Theyera. V roce 1892 odjel do Vídně, kde nejprve pracoval v továrně na nábytek a poté byl přijat ke studiu na slavné škole architektury profesora Otto Wagnera patřící pod vídeňskou Akademii výtvarných umění. Studia završil urbanistickou úpravou mořských lázní Schvelingen u Haagu, která mu vynesla stipendium a dvouletou studijní cestu po jižní Evropě.
První samostatné architektonické práce dělal ve Vídni, kde podle jeho neotřelých návrhů vznikla řada vil, nájemních domů, památníky či kostel sv. Ducha. Světovou proslulost získal především projektem a realizací Zacherlova paláce v centru rakouské metropole. V roce 1910 jej architekt Jan Kotěra, s kterým se spřátelil v dobách studií, pozval do Prahy, aby převzal jeho místo profesora dekorativní architektury na Vysoké škole uměleckoprůmyslové.
V roce 1920 uspěl se studií úprav jižní zahrady Pražského hradu a postupně získával další hradní zakázky, až se na Masarykův návrh stal oficiálním hradním architektem. V té době byl také jmenován profesorem architektury na nově založené universitě v Lublani, do Prahy však pravidelně dojížděl a spolu se svým žákem Otto Rothmayerem intenzivně pracoval na úpravách Pražského hradu až do roku 1934. Současně projektoval a realizoval své návrhy jak ve Slovinsku tak jinde v Čechách.
Jeho úkolem při obnově Pražského hradu, od dob Rudolfa II. devastovaného, bylo naplnit Masarykovu ideu "hrad monarchistický přeměnit na hrad demokratický". Plečnik si s Masarykem velmi dobře rozuměl, prezident v něj měl plnou důvěru a svěřil mu nejen úpravy Hradu, ale i rezidence v Lánech. Řadou rekonstrukcí a adaptací spolu s Rothmayerem výrazně změnili charakter hradních interiérů, nádvoří a zahrad. Patří k nim zejména rekonstrukce prvního a třetího nádvoří, Sloupová síň u Matyášovy brány a prostory Nového paláce s bytem prezidenta.
K neopominutelným Plečnikovým pražským stavbám patří i kostel Nejsvětějšího Srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad. Moderní stavba kostela s širokou věží s prosklenými hodinami, postaveného v letech 1928 až 1932, dominuje vinohradskému náměstí. Podzemní kapli pod chrámovou lodí považují současní architekti za Plečnikův nejspirituálnější prostor.
V polovině třicátých letech však Plečnik v Čechách čelil sílící nacionalistické kritice svých odpůrců a konkurentů. Poté, co ho nemocný Masaryk již nemohl dále hájit, práci na Hradě opustil. Údajně za ni nevzal žádný honorář; říkal, že tento úkol považuje za největší poctu.
Plečnik se začal plně věnovat práci v rodné Lublani, kde nejenom vybudoval školu architektury, ale především výrazně ovlivnil urbanistické řešení tohoto města. Vytvořil řady mostů přes řeku Ljubljanicu a parkovou úpravu jejího nábřeží, upravil hradní valy, náměstí i sítě ulic. Jeho podpis nese řada sakrálních staveb i památníků.
Plečnikovo dílo bylo po dlouhá léta ve stínu slavnějších kolegů, jakými byli například Le Corbusier, Mies van der Rohe či Alvar Aalto. Obrat ve vnímání jeho díla přinesla výstava uspořádaná v roce 1986 kulturním centrem George Pompidoua v Paříži, která zmapovala jeho práci a objevila ho širší veřejnosti. Pro Čechy byl pak znovu objeven v 90. letech díky rekonstrukci Pražského hradu, kterou inicioval prezident Václav Havel.

---

> Plečnik v Praze tvořil málo, nehtěl brát práci českým kolegům [4.1.2007]

---

Kotěra/Plečnik - korespondence picture

Kotěra/Plečnik - korespondence
VŠUP, 2001
Naše cena: 238 Kč (doba expedice: do 7 dnů)

Josip Plečnik - život a dílo picture

PRELOVŠEK, Damjan: Josip Plečnik - život a dílo
ERA vydavatelství, 2001
Naše cena: 700 Kč (doba expedice: do 7 dnů)

Josip Plečnik picture

Josip Plečnik
Správa Pražského hradu, 1996
Naše cena: 2 808 Kč (doba expedice: do 7 dnů)