ČR sklízí v UNESCO úspěchy s tradicemi, stavby na zápis čekají

Praha - Česká republika by ráda ke svým 12 zápisům památek na seznam světového dědictví UNESCO přidala další, ale nedaří se to už 13 let. Posledním úspěchem byl v roce 2003 zápis baziliky a židovského města v Třebíči. Před 20 lety na seznam přibyl Lednicko-valtický areál. Úspěchy ale v poslední době zaznamenávají zvyky a tradice - od roku 2005 jich bylo zapsáno pět, poslední z nich, loutkářství, na zasedání výboru v Etiopii tento čtvrtek. Šlo o společnou nominaci se Slovenskem.

Nominaci na zápis do seznamu UNESCO předchází indikativní seznam památek, mezi nemovitými jsou předtím prohlášeny za národní kulturní památky. Také doklady nemateriálního kulturního dědictví mají svůj národní seznam, na něm je aktuálně 14 položek. Orgány UNESCO oba typy kulturního dědictví posuzuje odděleně, ty nehmotné se posuzovaly nyní. Loutkářství přibylo k slováckému verbuňku (2005), masopustním obchůzkám a maskám na Hlinecku (2010), sokolnictví (2010 - ČR v rámci nadnárodní nominace koordinované Spojenými arabskými emiráty) a jízdám králů na jihovýchodě České republiky (2011).

A mezi tradicemi, které by Česko rádo nominovalo, jsou třeba valašský odzemek, technologie výroby modrotisku, tradiční léčebné procedury a odkaz Vincenze Priessnitze, betlémská cesta v Třešti nebo výroba vánočních ozdob ze skleněných perliček.

Odborníci mají připravený i seznam téměř dvou desítek hmotných památek, které světový výbor UNESCO schvaluje vždy zjara. Která má největší šanci, však stát nechce říkat, k nominacím a posuzování kandidátů výborem UNESCO patří i diplomacie. V případě českých kandidátů se nejčastěji mluví o společných nominacích dvou států - krajiny Krušnohoří s Německem nebo památek Velké Moravy se Slovenskem.

Za podáním nominace stojí léta i desetiletí příprav, protože pokud je jednou nominace výborem UNESCO zamítnuta, nelze ji podat znovu.

Sasko letos v dubnu po dohodě s českou stranou svou žádost o nominaci Krušnohoří stáhlo s tím, že je třeba ji přepracovat. Nyní se dohodlo, že se žádost podá začátkem roku 2018. Spory nedávno byly i o širokou nominaci evropských lázeňských měst. Mezi původně zvažovanými 16 místy byly kromě západočeského lázeňského trojúhelníku i Luhačovice, později se nominace zmenšila a moravské lázně vypadly.

Společně se Slovinskem se také připravuje nominace díla slovinského architekta Josipa Plečnika, v Česku autora třeba kostela Nejsvětějšího Srdce Páně na pražských Vinohradech. Nominace Plečnikových staveb je složena z šesti památek ve Slovinsku a z vinohradského kostela.

K památkám, které by mohly o zápis brzy požádat, patří také zmíněné památky Velké Moravy a třeboňské rybníkářství. Rozpracovanou nominační dokumentaci dále mají vysílač a hotel na Ještědu, pevnost Terezín, rozšíření historického jádra Prahy, technické památky související se zpracováním chmele v Žatci a kulturní krajina spojená s hřebčínem v Kladrubech. Na seznamu jsou i Betlém u Kuksu, hrad Karlštejn, industriální soubory v Ostravě, renesanční domy ve Slavonicích a ruční papírna ve Velkých Losinách.