Hřib kritizoval Dostálovou kvůli stavebnímu zákonu, ta to odmítla
Publisher ČTK
07.05.2021 14:10
Praha - Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) při projednávání stavebního zákona, který dnes schvaluje Sněmovna, nezohlednila požadavky velkých měst a Svazu měst a obcí ČR (SMO), i když to přislíbila. Novinářům to dnes řekl pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti). On a další zástupci samospráv požadují například to, aby schvalování územních plánů přešlo plně pod kontrolu města. Dostálová kritiku odmítla.
Sněmovna projednává návrh zákona od začátku března. Poslanci dnes pokračují ve finálním schvalování, které nedokončili ve středu. K návrhu ministerstva pro místní rozvoj padla řada pozměňovacích návrhů, z nichž některé zahrnují i požadavky měst a obcí. Ty kromě kontroly nad pořizováním územních plánů a možnosti dokončit ty nyní schvalované požadují možnost měst schválit si vlastní stavební předpisy, silnější roli samospráv v povolování staveb nebo zachování stavebních úřadů na radnicích.
Dostálová podle Hřiba městům a obcím přislíbila, že jim vyjde vstříc, ale neučinila tak. Hřib uvedl, že byl zaskočen vystoupením ministryně ve Sněmovně, ve kterém odmítla svěření územního plánování obcím i zachování smíšeného modelu státní správy, kdy sice stavební úřady spadají pod stát, ale organizačně patří pod obecní úřady. "Byl to od ní takový unikátní dvojpodraz na samosprávy," řekl.
"Naprosto odmítám slova pana primátora, že jsem porušila slib daný městům. Bohužel je ve vyjádřeních pana primátora znát, že se v problematice ani v dlouhodobých dohodách příliš neorientuje," uvedla v reakci Dostálová. Pozměňovací návrh na převod pořizování územních plánů do samostatné působnosti obcí podle ní připravila sama velká města v čele s Prahou, přičemž návrh neřeší otázku malých měst a obcí, které by měly problém přípravu plánů financovat.
Ohledné územních plánů jde o to, že jejich přípravu nyní například v Praze řídí odbor územního rozvoje magistrátu, který spadá pod tzv. přenesenou působnost státní správy a politici nad ním nemají žádnou kontrolu. Praha a další města požadují, aby příprava nově spadala do tzv. samostatné působnosti, což by městu, které má na pořízení plánu největší zájem, dalo možnost proces zrychlit a zefektivnit.
"Jde o to, aby přípravu fakt řídilo město, samozřejmě v souladu se zákonem," vysvětlil ředitel pražského Institutu plánování a rozvoje (IPR) Ondřej Boháč. Hřib dodal, že SMO schválilo usnesení, podle kterého by měly být možné obě varianty, aby mohl stát plán zajistit například pro malé obce, které by o vlastní pořízení neměly zájem. Praha svůj nový územní plán připravuje od roku 2013, jeho dokončení bylo několikrát odloženo a nyní se počítá s platností od roku 2023. Nový plán připravuje například i Brno.
Podle ministryně není možné pravomoc převést plně do působnosti obcí a zároveň umožnit přípravu plánů pro menší obce státem. "Pokud chtějí města samostatnou působnost, tak ale MUSÍ platit plošně pro všechny a MUSÍ si ji všichni financovat sami. To je podstata samostatné působnosti. Nerozumím tomu překvapení," uvedla.
Dodala, že ministerstvo by mohlo obce podpořit jen již existujícím dotačním titulem, což ale není systémové řešení. Samotné usnesení SMO podle ní říká, že svaz nesouhlasí s převodem do samostatné působnosti, pokud nebude garantováno zajištění financování této agendy pro malé obce a města. Pozměňovací návrh poslanců Martina Kolovratníka (ANO) a Petra Dolínka (ČSSD), který změnu navrhuje, podle ní tuto garanci neposkytuje, a proto ho nemohla podpořit.
Hřiba dnes kritizoval také místopředseda klubu ANO v pražském zastupitelstvu Ondřej Prokop. Podle něj nový zákon umožní rychlejší a efektivnější povolování nových bytových domů, ale třeba i změnu a rekolaudaci starých nepoužívaných kanceláří na byty. "Pan primátor Hřib dokonce na svazu hlasoval pro odložení projednávání rekodifikace až do roku 2022 po parlamentních volbách. Pro neznalé by to znamenalo bezprecedentní ohrožení fungování Prahy, protože v roce 2022 skončí platnost současného územního plánu a bez přijetí rekodifikace se v Praze po roce 2022 zcela zastaví rozvoj," uvedl.
Stavební zákon se připravuje už několik let a vyvolává spory. Ministerstvo pro místní rozvoj si od něj slibuje například rychlejší povolování velkých staveb. Výhrady mají kromě samospráv také ministerstvo kultury či občanské a ekologické spolky.