Unikátní výstava Richarda Meiera: Architektura a design k 50. letému výročí založení jeho ateliéru RMP v New Yorku je k vidění v italském Montecchio Maggiore, kraji Vicenza, světoznámém díky Andrea Palladiovi a jeho místním vilám. Jde vůbec o první takto rozsáhlou výstavu Richarda Meiera v Itálii. Ke zhlédnutí jsou jeho zásadní díla, teoretické úvahy, modely, fotografie a kresby. Projekt byl iniciován Meierovou společností a místní nadací Bisazza.
Návštěvu této vyjímečné výstavy organizovala pro české architekty společnost Archtiles, která je partnerem společnosti Bisazza pro český trh. Pozvání přijalo několik významných jmen českého designu a architektury, například Bořek Šípek, Eva Eisler a další.
„Bílá je pro mě nejkrásnější barva, protože se v ní dají poznat všechny barvy duhy… Bílá byla vždy symbolem dokonalosti, čistoty, jasnosti. Na bílém povrchu se dá nejlépe pochopit hra světla a stínu, ploch a zářezů“.
"Je pro nás velkou ctí spolupracovat s nadací Bisazza na první retrospektivě naší práce v Evropě. Po dokončení tolika projektů v Evropě a spousty probíhajících staveb a nových zakázek v Itálii, Anglii,Německu, Švýcarsku a České republice je velmi potěšující moci ukázat naše stěžejní projekty široké veřejnosti zde ve Vicenze. Jsem také velmi rád, jako designér a architekt, že tato první evropská výstava našeho studia je v Itálii, v zemi, ve které jsme dokončili celou řadu projektů,"shrnuje Richard Meier a a prezident nadace Piero Bisazza dodává: " Richard Meier je jedním z nejdůležitějších a nejvlivnějších hlasů na mezinárodní architektonické scéně. Vzhledem k cílům nadace, představovat originální a inspirující designéry a architekty a také podněcovat debatu o kulturním prostředí, jsme nesmírně poctěni, že můžeme hostit takovouto výstavu, která ještě nebyla nikde k vidění. Tímto chceme panu Meierovi poděkovat za jeho práci a přínos nejen v architektonickém světě."
Bisazza je synonymem kvality a luxusu v oblasti skleněných mozaiek. Založena byla v severní Itálii, v kraji Vicenza, v roce 1956. Mistrovská kvalita, schopnost vypozorovat a nabídnout na trh atraktivní kolekce a dynamičnosti ji předurčila k tomu, že je dnes celosvětově uznávaným pojmem. Za celá léta svého působení spolupracuje s předními architekty a designéry, s nimiž vymýšlí nejen další kolekce, ale také způsoby, jak a kde dál použít mozaiku jako dekorativní materiál v interiérech i exteriérech.
Bisazza byla vždy symbolem luxusu. Ten by ale dnes již neměl patřit pouze horním desetitisícům, nýbrž široké veřejnosti. Jiná cenová politika nebyl jediný krok, který měl tuto myšlenku podpořit, ale stalo se jím zejména založení The Bisazza Foundation na začátku roku 2012. Jde o neziskovou organizaci s dvojím posláním. Prvním je výstavní prostor pro sdružování děl a instalací současných designérů a architektů, kteří v průběhu posledních 20 let vytvořili původní díla z mozaiky a druhým je místo dočasných výstav umělců, designérů, architektů v mezinárodním měřítku, kteří už s mozaikami spjati být nemusejí.
Jak se líbil prostor, výstava, Richard Meier a co říkají na mozaiku a její uplatnění dnes designéři, kteří vyrazili s Archtiles? Představa spojení minimalismu Evy Eisler a dekorativního charakteru mozaiky je dráždivá. Jde vytvořit minimalistický objekt z mozaiky? Je mozaika přežitá nebo nedoceněná?
„Keramická nebo skleněná mozaika není dle mého názoru v současné architektuře / interiéru příliš využita, alespoň ne dostatečně kreativním způsobem. Během návštěvy Fondazione Bisazza mě velice zaujal například objekt od Arika Levyho, ne proto, že obkladová mozaika je černá (uvnitř prostoru žlutá), ale tvarově mě velice blízká. Mozaika se dá efektně použít pro navození exkluzivního, luxusního stylu, aniž by nutně působila dekorativně, či okázale. Stálá instalace ve Fondazione Bisazza je příkladem a inspirací a kdybych já sama měla příležitost mozaiku takové kvality někde využít, byla by to výzva, které bych se ráda zhostila.“