Zvláštní uznání v urbanistické soutěži na revitalizaci území Černá louka

Hlavní město kultury
Každý úkol vybudovat kulturní centrum je inspirující. Avšak Ostrava je mimořádná. Zde jde o záměr dosadit do zadané rovnice „obyčejný život“. Touha Ostravy stát se hlavním městem kultury vychází z přesvědčení, že se kultura neomezuje na pouhá kulturní zařízení. Kultura se totiž rovná životu jako takovému.

Černá louka
Zvolená lokalita má obrovský potenciál. Lokalita Černá louka, nacházející se blízko řeky Ostravice mezi historickým centrem města a místy, kde se v blízké budoucnosti počítá
s masivní urbanistickou výstavbou,  bude hrát hlavní roli v posílení přitažlivosti Ostravy.

Sex a město
Města byla po určitou dobu považována za nebezpečná a špinavá, prostě ďábelská. Zájem o bydlení ve městech se znovu vrací – po období averze, která se v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století odrazila v masové migrací rodin na předměstí. Podle výzkumu realizovaného Univerzitou VU je hlavním důvodem obnovení zájmu o bydlení ve městě možnost nalezení partnera.

Šťastná rodina
Přestože v současné době žije ve městech zhruba polovina obyvatelstva Země, nejde vždy o dobrovolné rozhodnutí. Nicméně zájem o bydlení ve městech vykazuje tendenci k růstu. Důvodem je například zvyšování počtu tzv. „symetrických domácností“. Symetrická domácnost znamená, že oba rodiče jsou zaměstnáni a oba také vykonávají podobné práce v domácnosti. V některých regionech oba rodiče v současné době pracují 4 dny v týdnu. A oba se každý den starají o děti. To bude mít velký vliv na život ve městech. Města se již nepovažují za prostředí nevhodné pro děti a stávají se stále více a více žádaným biotopem. K jejich popularitě přispívá nabídka velkých bytů a krásných hřišť. Plus jejich vybavenost restauračními zařízeními. Mobilní telefony, a tedy mobilní dodávky potravin a nápojů jako sociální síť. Práce a zábava.

Stárnutí obyvatelstva a město
Také stárnutí obyvatelstva pravděpodobně zvyšuje zájem o bydlení ve městě. Prostorová blízkost může být klíčem k řešení tohoto problému. Města nabízejí perfektní základnu zajímavého a smysluplného života – zajišťují dostupnost kultury, vzdělání i péče.

Parky
Význam parků pro život ve městech neustále roste. Například v Amsterodamu bylo zaznamenáno obrovské zvýšení jejich využívání. V současné době se počet návštěvníků parků zdvojnásobil ve srovnání s rokem 1996, kdy byl sběr příslušných dat zahájen.

Městský park
Černá louka nabízí jedinečnou příležitost k testování parku nového typu, tedy městského parku, který je kombinací bujné zeleně a existující městské zástavby. Tato lokalita by se mohla stát modelem pro výstavbu nových městských center. Z tohoto důvodu je posílení přírodních prvků Černé louky slibným startem.

Aktualizace navigačního systému
Dobrým nápadem by mohlo být přemístění silnice vedoucí podél řeky na okraj historického centra. Zdá se, že intenzita silniční dopravy nepředstavuje problém, avšak v zájmu vyváženosti vztahu mezi parkem a řekou je kladen důraz na volný prostor.

Přístupová cesta
Jednostranné parkoviště rovnoběžné s okrajem parku tvoří vhodnou přístupovou cestu. Z ní vybíhají odbočky do parku, umožňující snadnější realizaci jeho funkcí. Spojení přístupové cesty s možností parkování pouze na jedné straně zvyšuje její přehlednost. Cesta je elegantní a zaparkovaná auta nepůsobí dotěrně. Jsme vůbec schopni dosáhnout klidného soužití lidí a automobilů?

Shrnutí
Myšlenka nesoustřeďovat pozornost jen na samotná kulturní zařízení, ale do zadané rovnice dosadit i „obyčejné veřejné objekty“ je dobrá. Nabízí jedinečnou příležitost ověřit si nové využití možností, které nám poskytují každodenně používané objekty, jako jsou školy a sportovní zařízení. Jak můžeme zvýšit jejich kulturní potenciál? Jak se můžeme více naučit? Jakou roli může hrát architektura? Školy by pravděpodobně mohly požadovat rozšíření své vzdělávací kapacity o „alchymii programování“. Jsme schopni budovat „chytré“ školy?

Zvýraznění historického centra
Dnes je okraj historického centra města nejasný, rozmazaný a nelze jej definovat. To nám poskytuje příležitost vymezit toto centrum novými stavebními objekty, například kancelářskými budovami či prodejnami a „vylepšit“ tak jeho okrajové části. Posílení okraje starého města podtrhne rozdíly mezi příšeřím jeho husté zástavby a „světlem“ nového městského parku. Nebylo by třeba vhodné přemístit stávající parkoviště pod střechu nové tržnice?

Strategie
Navrhovaná strategie je jednoduchá: zachovat podle možností maximální počet stávajících porostů, zachovat kvalitní budovy, odstranit nebo vylepšit ty, které nemají požadovanou kvalitu, dokončit zatím nedokončené stavby a oživit park novými klenoty.

Katalogizace
Projekt obsahuje soupis možných „ingrediencí“ nového městského parku. Navrhovaná strategie je flexibilní. Umožňuje snadné provádění změn během procesu projektování, zavádění nových prvků do projektu, zaměňování jednotlivých objektů a provádění úprav plánů, aniž by došlo k narušení  metody celkového řešení.

Komplikace
To, že se jednotlivé projekty soustřeďují na dosažení co nejvhodnější koexistence řady různorodých funkcí i na maximální uspokojování ekologických požadavků města, způsobuje jisté komplikace. Naším cílem však i nadále zůstává jednoduchost řešení
       
Gazebo City
Všechny nové plány jsou prostorově úsporné. Všechna objemná seskupení je nutno vyloučit. V zájmu zajištění kontinuity parku někdy dojde k rozdělení některých funkcí, aby se omezila jejich prostorová náročnost. Celý park je vnitřně propojený. V něm obsažené stavební objekty budou upraveny jako pavilóny.

San Gimignano
Navrhujeme  postavit skupinu malých věžovitých objektů.  Budou vypadat příjemně a elegantně, přičemž to budou ateliéry pro umělce, bytové domy a studentská ubytovací zařízení. Tyto štíhlé a relativně vysoké objekty park oživí. Na každém podlaží bude jen jeden byt s přímo neskutečným výhledem. Patně vám pomůže vytvořit si představu o životě v moderním San Gimignanu…

---

Hodnocení poroty: Vychází z cítěného silného potenciálu existující zeleně a fenoménu řeky. Dle vlastního vyjádření předkládá koncept „urbánního parku", spočívajícího na pravidelném rozprostření téměř 30 architektonických objektů ve volně koncipované parkové zeleni. Ve snaze o maximální spojení s prostorem řeky, překládá stávající pobřežní komunikaci do prostoru rozhraní existující blokové zástavby centra a vlastní Černé louky. Narušenou zástavbu ukončuje souřadným způsobem a vytváří tak jasné urbánní rozhraní se specifickým napětím.  Plochu parteru parku pojímá jako hřiště pro všechny generace. Předkládá katalog architektonických forem jednotlivých funkčních typů zástavby, záměrně nehledajících výrazovou jednotu, ale naopak maximální diverzitu forem. Souřadnost je spatřována v jejich objemové podobnosti a pravidelném rozprostření po území. Shlukování je zapovězeno. V tom však spočívá i určitý problém, neboť stavební programy jednotlivých budov jsou velmi odlišné.