Podle mého názoru se jedná o jeden z nejodvážnějších počinů současné naší architektury. Přestože jsem dům znal z časopisů, když jsem jej uviděl „na živo“, tajil se mi dech. Cítil jsem respekt. Dům je navíc posazen v zahradě, kde v den mé návštěvy byla vedle zelené barvy jen žlutá: žlutá dětská houpačka, žluté květiny…, což vytvářelo příjemný kontrast (nebo soulad?) k černé konstrukci domu. Když vidím takový odvážný a povedený dům, mám touhu se s investorem seznámit…
Až se Vám odtají dech doporučuji:
1. seznámit se podrobně s půdorysy domu, důkladně se nad nimi zamyslet.
2. seznámit se podrobně s konstrukcí domu, důkladně se nad ní zamyslet
3. seznámit se s filosofií domu - tak jak ji deklarují autoři, důkladně ji zkonfrontovat s body 1. a 2.
4. dejte průchod své touze, seznamte se s investorem - prohlédněte a vyzkoušejte si tento bezesporu velmi fotogenický dům.
ahoj Honzo,
otrávila mě přeestetizovaná a hysterická reakce mslaniny. Mýtizace "minimalismu" je otravná. V kritice nehledej nic osobního. Důraz na fotogeničnost, a estetitčnost mi na architektuře obecně vadí. To že klient je spokojený a dům mu funguje - nepochybuju o tom. O všem ostatním týkajícím se vaší realizace si s tebou rád a v dobrém - kriticky popovídám. m.
Děkuji za reakci; ano, mám z tohoto domu silný „pocit“ a proto oceňuji odvahu investora a architekta riskovat! (a děkuji za ní). Body 1 - 3 jsou ale legitimní otázky, buďme tedy konkrétní; která z našich paradigmat (ne)přežila?
michale tomu co jsi napsal rozumím. Vadí mi to taky. Dokonce mi vadí označení minimalismus, protože o minimalismus nám v Berouně opravdu nešlo. Vadí mi i přebujelá a jednostranná medializace Berouna, která ti zřejmě vadí taky. Ale pokud má někdo z baráku dobrý pocity, tak ať je má. Rád s tebou proberu Beroun z kritického úhlu. Mimochodem dlouho jsme se neviděli.
.. popíšu co vidím.. vidím krabici, která leží na zaleném trávníku.. krabice rozdělená na čtverce černými liniemi.. co nevidím je dům.. nemá to okna, ale skleněné výplně.. nemá to dveře, ale vstupní partie, kdesi.. proč?.. myslím, že si klient "musel" na bydlení zvykat.. protože mi můj rozum říká, že je proti-přirozené v tomhle bydlet.. copak si kupujete boty i když vás tlačí s nadějí, že je rozchodíte?..
Vážně si myslíte že někdo stráví několik měsíců debatami nad řadou studií, jejich variantami, atd. a pak utratí několik mega za něco co nechce a musí si na to "zvykat" ???? Pokud myslíte že by se to stalo Vám, tak vás upřímně lituji Naštěstí ne všichni jsem takoví vo.... abychom si nechali postavit něco, co se nám nelíbí a nedá se v tom žít tak, jak chceme. Ten dům má spoustu otazníků, ale to Vás asi vůbec nezajímá, vy vidíte krabici, nevidíte dveře ani okna, takže Váš rozum vám říká, že je to "protipřirozené" (česky to znamená asi nepřirozené, že?).
.. to, že si na dům musí asi zvyknout jsem si nevymyslela, bohužel jsem to slyšela z úst přímo pana investora.. viděla jsem jakýsi dokument, kde říkal, že si celá rodina nejdřív musela zvyknout na to, v čem žije.. ale zřejmě si úspěšně zvykli, takže je zřejmě vše v pořádku.. nelitujte mně, ale klienta..
.. nevím, z čeho usuzujete, že mne to nezajímá?.. to co vidím, ještě neznamená, že jsem nepřemýšlela nad tím, co vidím.. a proč vidím, to co vidím.. myslíte, že bych sem jinak něco psala?.. nejsem tak hloupá..
.. dům má přece odjakživa okna a dveře.. a pokud je nemá, tak je zřejmě něco jinak.. a proč je to jinak?.. proč nemá okna a dveře, jak by se dalo od domu očekávat?..
.. také by mně zajímalo, co vidíte na první pohled vy, o kolika otaznících vlastně mluvíte a jakých?.. zřejmě je máte přesně spočítané.. v tom případě nevím, proč jste se o ně nepodělil.. ráda si o nich s Vámi podiskutuju, třeba se na některých shodneme.. ale jak si tak pročítám Váš příspěvek, zřejmě nemáte zájem o čemkoliv vést rozhovor..
..proč bych neměl zájem? z čeho tak usuzujete? na nové bydlení si přece musíme každý zvykat, všechno je jinak než tam, kde jsem bydleli dosud, to je přece normální ! hodnotit se dá po čase, až pak vidíte skutečná pozitiva a odhalíte negativa, která nebyla vidět na první pohled, ale pokud je investor po roce bydlení spokojený, tak kde je problém ?
..ano dům má odjakživa dveře a okna, ale co to přesně znamená ? dveře jsou snad vstupem do domu, okna zprostředkují kontakt s vnějším světem, ale jejich podoba se jistě mění v čase i místě, jiné byly dveře i okna 1000 let p.n.l., jiné v 15.století, jiné dnes, jiné jsou v Alpách, jiné u moře...myslím že podstatná je funkce a ne forma
Musím říct, že mám radost, že se o domě tak vášnivě diskutuje a dává mi to pocit důležitého počinu.. Každopádně vidím, že cokoliv udělá člověk netradičního, strhne se okolo vesměs velmi kritická diskuze a tady vidím, že náš národ je velmi upjatý a netolerantní. Zajímavých domů je u nás pořád málo a chybí zde osvěta pro obyčejného klienta. Já musím říct, že jsem měl velké štěstí na architekty a teprve s jejich pomocí jsem poznal jak lze vytvořit zajímavé bydlení. Vždyť i já před pár lety jsem neznal nic jiného než tradiční funkcionalismus a jeho symbol u nás, vilu Tugendhat. O těch katalogových domcích, které se všude staví se vůbec zmiňovat nebudu... Ani přesně nevím, čí je to chyba.. Pokud vás to zajímá, tak v domě v Berouně se bydlí fantasticky a je to pro mě pořád (bydlíme již více než rok) velký zážitek. Samozřejmě si člověk musel zvyknout, ale to je přeci pokaždé, když se přestěhujete do nového prostředí...teď už dům považuji za zcela tradiční. Pokud chcete něco vědět tak jsem zde k dispozici...
protože je mi jasné, že by to bylo beznadějné, ale co tady čtu, je jako z nějakého historického románu – případně ze skript katedry architektury ČVUT okořeněných "zkušenostmi z praxe" a chronickými "legendami".
Pane Psczolka, jak dlouho budeme ještě někoho "osvěcovat"? Ještě sto let, dvě stě – do té doby dokud nebudeme opravdu všichni "osvícení"? Kdy se konečně zbavíme onoho zpozdilého předsudku, že "tradiční" je možné, a možná i "nutné", totiž ve jménu "pokroku", kdykoli napadat a ničit. Dům patří do obce a obec do krajiny stejně jako konkrétní člověk patří do společenství s určitou tradicí a toto společenství samo do mimo-lidského přirozeného "prostředí" – a tato přirozená a kulturní zakořeněnost je tím, co jsme již téměř ztratili. Přeludný novismus novověku a moderny už toho zničil dost, nezdá se Vám? Mezi katalogovými domky či průmyslově stavenými sídlišti na straně jedné a exkluzivními "výstupy" po moderní architektury není z tohoto hlediska přílišný rozdíl – obojí čerpá ze stejného zdroje, dává nakonec stejné výsledky a pohání tytéž děje z těchže motivací.
Lidské bydlení není od toho, aby bylo "zajímavé" a už vůbec ne od toho, aby se "na něj v něčem" člověk musel "zvykat". Dle mého by mělo být ctižádosti architekta, aby si na ten či onen jeho výtvor nemusel nikdo zvykat – a to by asi měl být i záměr toho, kdo si dům staví. Lidské bydlení je existenciál, je to "vlastnost" jeho bytí, která se nijak nemění a člověk je v něm zakořeněn stejně jako ve své kultuře, jehož je bydlení vnitřním momentem. Není to něco, s čím si můžeme dělat, co chceme a co se nám "líbí".
Omlouvám se, Vím, že jsem to psal vcelku zbytečně, ale nedalo mi to.
***
Pane vjirků: v přirozeném kvalitativním rozvrhu prostorů, které lze velmi dobře myslet a popsat, jsou taková rozhraní, jako jsou "dveře" či "okna", pevně určena právě a především strukturou lidské existence, ze které toto rozvrhování prostorů vyrůstá. Je to podobné, jako si zvíře hrabe noru, sic instinktivně – je zde určitý "řád" nikoli jen "funkce" či "forem", nýbrž i určitých základních naladění či "pocitů", z nichž tato rozhraní vyrůstají a koření v nich. Sklo přes celou stěnu, od špiček nohou až nad hlavu, už není okno stejně, jako totéž již nejsou dveře - jsou to totiž právě a jen skleněné stěny, jež se dají, možná, "odklapovat" a které ani onu "funkci" okna či dveří neplní. Kdepak, dveře byly vždycky dveře – projděte si všechny ony příklady, které jste uvedl – tím, kdo to začal svévolně předělávat, byla až moderna, je mi líto.
Jo, jo, pane GeoNe, jak praví 16. Murphyho zákon...
..."Pokrok býval kdysi docela dobrá věc, ale trval příliš dlouho..." (7:- P) (7;- D)
Á propos, povzdech: "...jak dlouho budeme ještě někoho 'osvěcovat'...," je opravdu mimořádně veselý! Trochu mi to připomíná historku, jak se jednou trumpetista Laco Deczi legitimoval strážníkovi občanským průkazem, kde měl v kolonce "zaměstnavatel" uvedeno "svobodné povolání". Na dotaz, co tedy vlastně dělá, odpověděl: "Nič nerobím. Já už mám všetko hotové..."
...Ti pošetilci se pořád o něco snaží, zatímco Vy už máte všechno hotovo (7;- ))
Rozumím tomu, že jde o ironický "šťouch". Nevím, zda se povedl. Pane šakal, byly a jsou kultury, které "mají všechno hotovo" - my, ona slavná moderní kultura euroamerická, jsme vlastně naprosto unikátní výjimkou – výjimkou, která je, zdá se, sama vskutku "hotová" a do této svém "hotovosti" bere sebou všechno ostatní .... a to včetně mě samotného. Doporučil bych Vám nahlédnout do historie a pozastavit se třeba na "strukturou" kultury čínské a vlastně všech jiných, než ta naše. To, že člověk "neprodukuje" stále něco "nového" ještě neznamená, že nedělá nic – nehledě na to, že "dělání něčeho" není nejvlastnějším obsahem lidského života: i lev se válí pod stromem, když je pěkně nažraný – spí, blbne s lvicemi a mláďaty a kolem toulající se gazely mu mohou být ukradené.
...Jako námět na život rentiéra docela dobrý! (7;- D)
No, ale jen krátce:
Ten příklad starověké Číny byl opravdu trefný - podívejte, co z ní zbylo... "Mít hotovo" znamená být mrtvý. Život je pohyb. Jakmile se zastvíte - zemřete! Třeba si to ani neuvědomíte a duševní smrt Vás tak zastihne dávno před tou fyzickou. Máte pravdu, architekti dělají chyby - nemyslím, že snad častěji než jiní, jenom je na ty jejich omyly lépe vidět. Ale máme právo jít někdy i špatným směrem, protože jsme svobodní, a máme tedy svobodu mýlit se...
...A Vy nám za to zase můžete svobodně vynadat (7;- ))
Já přeci nikomu nenadávám, a už vůbec ne architektům - já se přeci pouze starám "o své věci" a starám se s velkou starostí, protože tytéž "věci" nejsou jenom "mé". takže zde nejde ani o hádku ani o nějaké "nadávání" - to předně.
V druhém: život je pohyb - ale nejenom pohyb. Je i "statický" - a musí takovým být, jinak by žádný nebyl. Dokonce musí mí "statika" přednost před "dynamikou" - pohyb je totiž negativní a negující. Identita "statiky" tak vždy musí mít "převahu" nad ne-identitou "dynamiky" - jinak by nebylo, a nemohlo být, vskutku "Nic" - vzpomeňte na velkého Parmenida z Eleje, jeho žáka Zenóna a jeho slavných aporií. Příliš mnoho statiky znamená jistě smrt, ale příliš mnoho pohybu o to více.
.... ááá, ještě ta Čína: to, co "zbylo" z Číny (a třeba i z Japonska) je naše zodpovědnost - zapoměl jste na opiové války, na dobývání se do japonských přístavů a vnucování podmínek "spolu-existence" vrcholící reformou Mejdži. Nene, současná Čína je tragikomickou karikaturou nás samotných - a možná i naším vlastním "předobrazem".
...Jen mě klidně vypeskujte a pohádejte se se mnou - když si to zasloužím (7;- ))
Vždyť tady na netu je to téměř bezbolestné a skvěle to pročistí vzduch. Přinejmenším si tak stěžovatel může srovnat vlastní myšlenky - a já se třeba taky chytnu za čenich... Takže - hádka nermůže škodit! (7;- ))
No...a od té Číny raději honem pryč..."opiové války" (sic!)...šmarjá, ještě tu snad dojde i na Paroubka! (>:- | )
Pane Geone, tato připomínka mě napadla už dříve, když jsem si pročítal tuto diskuzi, ale vaše názory mě natolik zaujaly, že jsem si musel vaše příspěvky nejdřív pročíst všechny. Teď ji malinko doplním něčím dalším, co mě napadlo. Váš názor, že statičnost je více živoucí než dynamičnost, je bezesporu svérázný. Kdybyste tyto závěry alespoň něčím podložil či vysvětlil... Vlastně se jimi - bráno do důsledku - bráníte jakémukoliv vývoji. Tak mě napadlo, když jste napsal o tom, kolik škody napáchal přeludný novismus novověku a moderny, že se vám prevděpodobně zduše protiví barokní kultura, která byla dle mého mínění (novověkým) projevem značně převratným, na který si lidé museli jistě dlouho zvykat. Připomněl jste mi hrdinu románu o pražských gotických kostelech na Novém Městě, který s úspěchem bořil vše, co bylo pozdější než gotické a v závěru navrátil městu dokonale středověký charakter. A teď ono doplnění: stále nabádáte, aby vám byl věcně vysvětlen pojem architektury. Proč se tedy vy sám neustále pohybujete v těžko srozumitelných obecných rovinách a neřeknete jasně a zřetelně, o jaké kulturní zakořeněnosti to mluvíte a jaká je ta kultura, která člověku a jeho přirozenosti tak vyhovuje a od níž se společnost odklonila a řítí se nyní do záhuby? Já vás nezajímám, pane GeoNe, ale mne by tento váš názor docela zajímal.
Vy asi neumíte číst, i když jste si všechny příspěvky "pročetl", promiňte, opravdu se nezlobte. Pokud nerozumíte, pak čtěte dál, třeba to bude mít nějaké výsledky.
Ukázka "pod-suvek", se kterými nemám nic společného:
"... statičnost je více živoucí než dynamičnost ..." - nic takového jsem neřekl a nemíním.
"... nabádáte, aby vám byl věcně vysvětlen pojem architektury ..." - nenabádám, ptám se.
K dalšímu:
Bráním vývoji? Jak jste na to přišel? Napsal jsem: "... život je pohyb - ale nejenom pohyb ..." a tak dále. Pane Hýl, prosím, když si dám tu práci a napíši Vám cosi, zkuste tomu porozumět – o žádném "vývoji" jsem ještě nemluvil.
Nemluvím nijak o tom, co se mi "z duše protiví", a ani bych o něčem takovém nemluvil - do toho, co se mi "z duše protiví" nikomu nic není, a tudíž mu to nebudu vyprávět, protože s tím stejně nic neudělá. Asi musím být banální: nebudu někomu vyprávět, jak nemám rád kefír, i když se mi už z jeho "vůně" dělá špatně.
Baroko bylo "akcí" proti-reformace. To reformace byla něčím vskutku převratným - baroko je jenom "konzervativní" reakce, a tedy snaha o rekonstrukci zničené a "fakticky" ztracené gotické duchovnosti (a nejenom duchovnosti). Novověk? To je, z kulturního hlediska, až osvícenství, je mi líto. To, že barokní kultura "projevem novověku" je skutečná vágnost, kterou o pár řádků vyčítáte ... tak vskutku nevím.
Kulturní zakořeněnost je kulturní zakořeněnost - zde se říká, co se říká. Mám Vám to přeložit do jiného jazyka? Nejde zde o nějakou určitou kulturu, nýbrž o vůbec nějakou kulturu. Jistě, společenství, které zcela ztratilo kulturní korektivy, se "řítí do záhuby" (to ovšem není má formulace) - jsme toho každodenními svědky a aktéry.
Zajímají Vám mé názory - máte možnost, ale toto je poslední případ, kdy reaguji na takovýto způsob vedení rozhovoru.
Nevadí, děkuji, nemám dalších otázek. Nechtěl jsem být neomalený, ale na vaše demagogické pavýroky zřejmě nic jiného neplatí, proto můj názor vystihl nejlépe pan Sládeček v posledním komentáři pod svým sloupkem. A tak prosím, pane "GeoNe", laskavě "hustěte" své "rozumy" nadále pouze na "svých" "veřejných" "neveřejných" "stránkách" do svých "přátel" a "známých", kteří "tam" "patří". Sbohem.
...Hm...to jste teď tedy malinko ustřelil, GeoNe (7:- /)
Podívejte, řeknu to sám za sebe a nebudu do toho zatahovat ostatní:
Vaše diskusní příspěvky jsou provokativní, je z nich znát velmi široký rozhled, dost hluboké znalosti z oboru humanitních věd, ale... Na debatu s hloupým architektem, jako jsem já, je to opravdu příliš. Já sám se v tom, co Vy napíšete, jsem s to orientovat jen velmi zběžně. Podle mého mínění je architektura ideální obor pro příjemný a chytrý rozhovor i pro celkem nezávazné společenské tlachání. Je to tvůrčí disciplína, která přináší hmotné výtvory, jimiž ovlivňuje naší každodennost. Při tom nezasahuje pouze praktický život, ale působí i na emoce. O takovém oboru lidského konání se dají véset vzrušující a KONKRÉTNÍ...řekl bych až "smyslně" živé diskuse! Způsob Vašeho uvažování je naproti tomu velmi, velmi obecný, abstraktní - takový, jaký je příznačný spíš pro vědní obory, které pracují s nehmotnými materiemi (logika, filosofie). Přiznávám poctivě, že mám proto potíže se v problému pohodlně orientovat. Jsem člověk, který si mnohem lépe představí něco hmatatelného, spíše si zapamatuji tvar než pojem. Mám vážnou obavu, že Vám asi "nestačím"...
...Takže pokud si nevyjdeme "na půl cesty", výsledkem bude to, že já se toho moc nedozvím o filosofii a Vy zase o architektuře (7:- /)
Sice nevím, kde jsem "ustřelil", ale to nevadí - když tak mi to doplňte. Víte, já si vážím architektury a nemyslím si, že je pouze a zas až tak předmětně konkrétní a ve své předmětnosti "hmotná" - je i abstraktní, obecná a především: je i humanitním oborem, a to dle mého dominantně. Ale zároveň nejsem přesvědčen, že běží o interdisciplínu či "mezní disciplínu", jak se občas rádo říká. Podle mého má komplexní předmětnost, která prochází celý "řezem" lidské existence, a tím je blízká právě a především filosofii - či tomu, co po staré filosofii zůstalo. Dokladem k tomu budiž i to, že jsem četl (a vyslechl) spoustu zřetelně filosofujících textů (a řečí) architektů - mají k tomu evidentně spontánní sklony - avšak zpravidla je to filosofie, pochopitelně, velmi "špatná".
Neříkal bych tedy o sobě: "hloupý architekt", být Vámi. I když máte třeba pocity, že něčemu nerozumíte, tak to ještě neznamená, že tomu nerozumíte opravdu. Architekt je navyklý zacházet s jiným jazykem, než je řeč, a tudíž často nejde o nic jiného než o jakýsi "překlad". A pak se snadno uvidí, že rozumění zde bylo, i když jinak kódované. Tudíž: tomu, že byste mi "nestačil" zas a tak nerozumím. Abych pravdu řekl, nechci se tu bavit o filosofii, nýbrž o architektuře. Možná jiným způsobem, než jak je architekt zvyklý - ale přeci jenom o architektuře. A proto jsem se také, od svého prvního vstupu na tyto stránky, snažil přizpůsobit svůj způsob rozhovoru. V zásadě jsem zde nikde předchůdně nepředpokládal vědomosti či dovednosti, které nejsou dostupné vzdělanému středoškolákovi. Kdepak, nemyslím, že problém vězí v nějakém rozdílů oborů. Přesně jak říkáte - stačí trochu trpělivosti a vstřícnosti. O obojí se snažím.
Nehledě na to, že se chováte slušně, čímž jste mezi přítomnými vskutku výjimkou - a toho si je třeba vážit. Je mi z celé té již téměř vulgární agresivity "tady kolem" trochu smutno - toto jsou lidé, kteří "dělají" naší architekturu. Zoufalé. Doufám, že to není vskutku "reprezentativní vzorek", což mi částečně potvrzujete snad i Vy.
"...ale toto je poslední případ, kdy reaguji na takovýto...
...způsob vedení rozhovoru." To je trochu příliš podrážděná reakce ze strany člověka, který si tu stěžuje na "agresivní" jednání druhých (7:- P)
...No, ale řekněme, že jsem trochu přecitlivělý (7;- ))
Myslím, že se to celé schumelilo asi nějak takhle: Vy jste se hned vpočátku dopustil dost odvážného výpadu směrem k naší profesi. Zpochybnil jste nejenom její současné směřování, ale dokonce jste vznesl "drzou" námitku, jestli dnes SÁM PŘEDMĚT této profese, tedy architektura, vůbec ještě existuje - za to by Vás tu mohli klidně zavraždit! (7;- ))
Nicméně, řekl bych, že filosofování architektům OBECNĚ moc nejde. Mám s tím sám dost špatné zkušenosti. Když jsem si jednou četl rozhovor, kde Tadao Ando vysvětloval svou "filosofii", zbytečně jsem si tím zkazil kus dne. Ta záplava bezbřehé mnohomluvnosti mně u tak skvělého architekta opravdu nepříjemně zaskočila. A rozhovor Petera Eisenmana s několika teoretiky dekonstruktivismu byl už opravdu jen pro ty nejtvrdší nátury! Pro mou povahu je mnohem sympatičtější Adolf Loos, který tvrdil, že architekt je zedník, který umí latinsky. A byl to brilantní esejista, výtečný intelektuální provokatér, který dovedl ve zkratce a pro všechny srozumitelně vyjádřit svůj výtvarný názor a pohled na životní styl.
Jako čerstvý absolvent architektury na ČVUT Vám mohu potvrdit, že dnešní architektura NENÍ příliš humanitní disciplínou. Ano, spousta předmětů, které se tam vyučují, má nějakou vazbu k humanitním vědám, ale není to ani polovina z nich - odhadnul bych to tak na třetinu. Zbytek jsou otravné ale velmi užitečné disciplíny - jako pozemní stavitelství, nosné konstrukce, ekonomie, příprava staveb. A v projekční praxi se s filosofií nebo kunsthistorií nesetkáte prakticky vůbec. Ovšem, záleží na konkrétním případu. Řekněme, že ti, kdo se specializují na památkové rekonstrukce se s historií či dějinami architektury potkávají výrazně víc než ti, kteří navrhují administrativní budovy nebo obchodní řetězce.
Ale i jináč mám dojem, že nejen nás, jako architekty, ale zejména ty "vzdělané středoškoláky" trochu přeceňujete. Takhle vedenou debatu by totiž nezvládla ani většina vysokoškoláků - berte to tak, že kromě architektů jsou třeba také stavební inženýři, chemici nebo doktoři biologie...
...A zas mi tak nelichoťte, já umím na netu sprosťačit celkem zdatně, když to situace vyžaduje (7;- )) Ale tady mi připadalo, že by se to dalo zvládnout bez "problémů v komunikaci".
1/ Ano, asi jsem na určité věcí velmi "citlivý", v jiných ohledech zase vydržím hodně. Ale kdo nemá své slabiny.
2/ Na tom, že architektura "ztrácí" svůj předmět si stále trvám. Ale vůbec jsme se ještě nedostali k tomu nejzajímavějšímu: totiž k tom, zda ho architektura ještě vůbec kdy měla. To je co?
Obecně: je již skoro celé století naprosto "normální", že různé disciplíny velmi živě reflektují své základy, protože se "cosi děje". A týká se to i takových "tvrdých" oborů jako je fyzika či matematika. Nikdo se tomu nediví, pro nikoho to není "pobuřující" - naopak je to často velmi plodné. Tak co se stalo s Vaším oborem, že je to tak "dráždivé"? - berte to jako řečnickou otázku.
3/ Děkuji za lehký souhlas - pouze doplním: architekti rádi filosofují nikoli z "plezíru", nýbrž z nutnosti. Dle mého to architektura přímo vyžaduje - vnitřně. Vyučování architektury na školách technického typu je podle mě nekonečný omyl (a to mám s ČVUT přímé zkušenosti), který má své drtivé efekty. Právě a především ti, co navrhují administrativní budovy nebo obchodní řetězce by měli být kulturními architekty, aby tato nelidská "prostředí" alespoň trochu polidštili, je-li to alespoň trochu možné.
4/ Nepřeceňuji, jako lidi určitě ne - jako produkty našich škol možná. Ale ono málokdy nás "škola" něco naučí sama - když tak, tak výjimeční učitelé, kteří tu a tam stále existují, i když jsou na vyhynutí.
5/ Dobře nejste "slušňák", ale "selektivní sprosťák" - i to je ocenění hodné.
Myslim, ze podstatna je veta od obyvatele domu, ktery rika (a ja mu to verim): "jestli vás to zajímá, tak v domě v Berouně se bydlí fantasticky a je to pro mě pořád (bydlíme již více než rok) velký zážitek. Samozřejmě si člověk musel zvyknout, ale to je přeci pokaždé, když se přestěhujete do nového prostředí...teď už dům považuji za zcela tradiční."
Taky bydlim v netradicnim domecku a vylozene si to uzivam! Clovek si akorat musi zvyknout, ze je najednou na vesnici, kde neco takoveho uskutecni, centrem pozornosti a je neustale vybizen k tomu, svuj dum obhajovat pred lidmi, kterym se nelibi. Ve chvili, kdy je pozvete dal a predvedete jak prijemne je v takovem dome bydleni, vetsinou nevericne krouti hlavou a daji cloveku za pravdu (nebo ze by jim bylo blby drzkovat na navsteve tak jako v mistni hospode?? Ale cert to vem. Podstatne je podle me prave to, aby se lidem i v nekonvencnich domech zilo prijemne a utulne - at uz nekdo povazuje za utulne tramy na stropech v podkrovi nebo hole betonove steny, ktere nahodou cloveka uzasne 'ocistuji' a osvezuji od vseho toho balastu, co se na nej za cely den nalepi.
Diskuzi kolem pana GeoNa jsem prilis necetla - jeho uvazovani je na me prilis slozite a ani me tyhle intelektualske diskuzni onanie moc nebavi. Zajimala by me od nej ale jedna informace: jake domy stavi on, pripadne jake domy, postavene v soucasnosti se libi jemu. At konecne pochopim o cem tady mluvi, resp. jaky ma vkus. Diky, H.Vesela - domecek Prerov nad Labem (2004)
Nechápu, proč dům, ve kterém se dobře bydlí, musí vypadat jako jako sleněná kostka, kterou kdosi pohodil na trávník. Bez měřítka, bez jakýchkoli vizuálních kvalit skutečného "domu", který je určen "k bydlení" . Má ten dům také nějaké okolí? Mohl by existovat stejně dobře někde v pouští oáze či ještě lépe na oběžné dráze. Neberu stavebníkovi jeho spokojenost, ale ptám se architektů, proč jejich stavba přistála na stavebníkově pozemku jako nějaké UFO, z anglického "neidentifikovatelný letající objekt"? MŠ
P.S. Pozor: ani v nejmenším nenaznačuji, že je pan Pszczolka mimozemšťan
...moderna všeobecně si dělá universalistické nároky!
Je to ideologie svého druhu totalitní - neponechá ani kousek našich životů napokoji. Nic z našich životů není dost nicotné, aby si to nevzala za úkol předělat. Není střípek našeho bytí, který by nepodléhal její přísné cenzuře. Cítíš se být osloven antickým dekorem? - Pak jsi zpátečník a směšný obránce antikvit! Máš rád měkkou modelaci šindelových střech lidové secese? - To jsi se jen nevypracoval na přiměřenou úroveň pokrokového myšlení a vnímání! Cítíš se dobře zabořen v těžkém ušáku s art-decovým potahem? - To v tobě vítězí maloměšťák!
Zastánci modernistického uvažování se nikdy neptají, co by lidé chtěli, ale snaží se lidem vnutit to, co by podle jejich vlastního názoru chtít měli. Prvním přikázáním moderny není lidem SLOUŽIT, nýbrž lidi VYCHOVÁVAT! Bylo by to snad snesitelné a svým způsobem úctyhodné, kdyby to už 90 let nebylo tak vlezlé a neodbytné.
Z té touhy po monopolu na universální pravdu pak plyne i touha po universálním uplatnění. Proto se modernistická vila ve Francii neliší mnoho od modernistického domu v Českých zemích či v Brazílii. Vodítkem pro tvorbu není ohled na praktický život ale víra v teoretický předpoklad. Páně Pszczolkův dům by mohl opravdu stát KDEKOLIV! Technické předpoklady dnešní doby nebrání tomu, aby se podobným způsobem stavělo v Jižním Španělsku nebo na Islandu...
...Možná, že je to tak dobře...nevím...
Dobrá, ale jsme nebo chceme být otroky modernismu?
Děkuji za odpověď. Mám chápat vaši odpověď tak, že autoři jsou - ať vědomě či nevědomě - stoupenci modernistického přístupu (i když nevím, zdali je to vhodný termín), a tak navrhují takové stavby? Pokud ano, je to skvělé, neboť s touto věcí lze polemizovat: existuje důvod, proč dílo je takové jaké je. Lze se bavit o tom, zdali je zastávaná ideologie z mnoha hledisek dobrá či špatná. A pak také srovnávat, jestli ji dílo vlastně naplňuje. Je to jistě lepší než přít se o kokrétní okno, dveře či vykýř, který se mi nelíbí...
Jenom se obávám, že to vlastně není pravda: že to totiž málokdo podle nějaké ideologie, filozofie, programu, stylu, slohu či jak to nazveme staví. Většina těchto pojmů je dnes v architektonickém smyslu vyprázdněná. Kdo dnes po vzoru avantgardních hnutí publikuje čestně manifest, aby odhalil své smýšlení a umožnil kolemjdoucím alespoň trochu se zorientovat v tom, co divného se to na tom světě děje? Je to vlastně škoda, že dnes už nikdo nevykřikuje, architektura by měla vypadat tak, jako ta má, a to proto, že...
Pokud si tedy teď rozumím dobře, zdá se mi, že uznávám dvojí architekturu:
tu, opřenou o tradici, tj. tu která říká, "je to tak, že to tak dělal děda" (teď nepolemizuji o její možnosti) a pak
tu, která se opírá o nějaký program pokud možno rozumný a do jisté hloubky promyšlený. Zbytek se mi zdá jako namátkové stavění, které vlastně hazarduje s věřejným prostorem bez toho aniž by se k tomu předem přihlásilo.
Omlouvám se, pokud se to jeví jako příliš odtažité od tématu. Mám neurčitý pocit že to s ním souvisí. MŠ
...nevím, jestli jsem "otrokem modernismu". Snažím se ze všech svých chabých sil, abych nebyl otrokem ničeho. Nicméně, nějaké ovlivnění tu jistě je. Na tomhle serveru jsou lidé vesměs - jak to tak říct - následovníky moderny, obdivovateli její tradice a příznivci jejích soudobých interpretací...včetně mě.
Naproti tomu existují bystří glosátoři a intelektuální provokatéři, kteří nás podezřívají z toho, že modernistické teorie jsme vlastně jen dodatečně navěsili na stavby, které máme rádi, abychom tak "objektivně a vědecky" ospravedlnili své zaujetí jejich estetikou. U některých z nás je to pravda větší, u jiných už méně... Mám manifesty rád už proto, že vytvářejí určitý vztah zodpovědnosti.
Ale přesto jsem k perspetktivě nějakých manifestů v současnosti mírně skeptický. Možná je to způsobeno tím, že dnes už se málokdo dovede přehledně myslet a myšlené pak srozumitelně a důvtipně vyjadřovat. Proto jsou "filosofická" pojednání dnešních architektů děsivě nesrozumitelná a, mám podezření, že často i tak trochu pitomá. Nejspíš z těch příčin je na rozdíl od manifestů z dob klasické moderny neotiskují společenské časopisy a nestávají se předmětem vášnivých debat obecně vzdělaných laiků. Nanejvýš slouží jako objekt akademických diskusí úzce zaměřených odborníků.
Mám soukromý dojem, že spíše než o skutečné manifesty a stručné, úderné programy, Je to příklon k jisté, řekl bych, "klipové kultuře". Trochu to připomíná počínání hudebních hvězd - už neběží o to, vystihnout život. Nyní záleží na tom zachytit trendy. Opravdově vyargumentovanou a sobě samému zdůvodněnou má svou tvorbu asi málokterý architekt. Je to časově náročné a také příliš zavazující - někdo by Vás ještě mohl vzít za slovo... (7;- ))
...zdají se poměrně čestné. I když musím přiznat, že s velkou částí vznikající architektury mám problém, nemohu se s ní vyrovnat a čím dál tím častěji myslím, že by vznikat neměla. Takže jsem vlastně odpůrce modernismu (či postmodernismu?) čili bych rád s vámi nesouhlasil, jenže teď momentálně nevím v čem. Prostě jste mi řekl, že jste stoupencem něčeho, co takové stavby plodí. Zda by to tak být mělo, zda je to zdravé, dobré, krásné to je vlastně dnes mimo mísu. Přinejmenším se lze odkázat na to, že tyto kategorie jsou již dávno ryze subjektivní a individuální záležitostí v naší pluralitní globalizující se společnosti. Rozumějte, vlastně mi tolik nejde ani to tuto jedinou stavbu, jako o celou tendenci architektury (a vlastně i kultury, neboť vzhled architektury, umění.... je odrazem jejího stavu). Nejde mi o to zde něco vyřešit. Ale prostě se jen tážu, proč a jak, neboť upřímně nechápu. A intuitivně se domnívám, že to mírně řečeno není dobré, neboť to cosi podstatného rozkládá nenávratně dál a dál. A vlastně zkouším, jestli to někdo cítí podobně, neboť bych byl nerad na světě s takovým pocitem sám. To bych si ho pak raději nabouchal do trenek! M.Š.
...Já bych to neviděl tak skepticky!...
| 07.02.06 02:58
Je pravda, že dnes se už ale nějakého "jednotícího" stylu asi sotva nedočkáte. Zkrátka, pluralita je všeobecně na postupu a zatím se nezdá, že by se jí postavilo něco zásadního do cesty...a na "třetí světovou", doufám, nedojde (7;- ))
... A dobré stavby stále vznikají - bez ohledu na to, jaké formální výrazové prostředky používají.
prosííím.. já chci taky takhle bydlet.. je úplně úžasnej, procházím katalogama už poměrně dlouho a hledám "něco" .. ale těch vikýřů, balustrád, atd mám už pomalu plný zuby.. ale něco takovýho jako máte vy.. hmm hmm.. to by se mi líbilo.. takže mám dotaz, asi se to nesluší, ale koho se mám zeptat jinýho že jo.. na kolik ta krása vyjde?? díky moc za odpověď, třeba i na mail..
je zretelne,ze Meis postavil vilu Tugendhat pro lidi,kteri v ni umeli bydlet. ( po uteku inteligentnich majitelu uz jen devastace a nekulturnost)...Sepka & spol. navrhli dum pro rodinu pana Pszolky,ktery v nem jak se zda umi bydlet take ( alespon tomu napovada jeho komentar)...vse je tedy o.k....kvalita detailu a tech.reseni se projevi rekneme ca za 5 roku...acko-li nesdilim zcela nadseni pana mslaniny,dum je to dobry i bez budouci vzrotle zelene...okolni stavajici zastavba pusobi vedle tohoto dila komicky,az anekdoticky...pokud pan Pszolka dum obyva svobodne a bez predsudku,jsem presvedcen,ze okna v sousednich smoulich domcich jsou jedno velke zaclonobiti...
dle mého názoru HŠH architekti vytváří intelektuálně estétskou architekturu, která postrádá lidské teplo, je technicistně odtažitá až nehumánní a víceméně nepraktická a zbytečně ideologická. stačí se podívat do Arcidiecézního muzea v Olomouci: všechno je důsledně a zbytečně hranaté a betonové. bůh spočívá v detailu - co si mám potom myslet o hranaté ploché klice, která mi vůbec nepadne do ruky div že se o ni nepřežu?
HŠH vytváří typickou architekturu, která se skvěle vyjímá na fotografiích a v módních architektonických publikacích, ale vyžaduje naprosto specifického klienta, který bude ochotný snést tyranii pravých, ostrých rohů a studených prostorů.
každý přistupuje k architektuře a vnímá architekturu různým způsobem. Pro někoho mohou být prostory, které vytváříme teplé, humánní a praktické. Záleží na tom, zda je tak budu chtít vnímat nebo jestli je od začátku budu bojkotovat. A také, zda jsem od samého začátku při zrodu stavby a jako klient ji spoluvytvářím. Pan Pszczolka si i s rodinou berounské bydlení užívá. A to je myslím hlavní odpověď na to, že berounská vilka není jen intelektuální hrou, ale poskytuje stejný uživatelský konfort jako jakákoliv jiná stavba. Domnívám se ale, že dobrá architektura je vždy intelektuálním výplodem. Nebo alespoň neznám takovou stavbu, která by byla zároveň skvělou architekturou a nebyla intelektuálně koncipovaná . A ještě jednu poznámku k časopisům a fotkám - vždy jsem měl pocit, že naše realizace vypadají hůř na fotkách než v reálu. Není možné vidět celý prostor, není znát měřítko - realita je prostě jiná, ale může to být jenom můj subjektivní pocit.
PS: mám jednu otázku na "de ardoise" - proč se pod svůj názor neumíte podepsat?
Přezdívky k internetu patří (to už rovnou můžete chtít fotografii s adresou). Jde spíš o kvalitu příspěvku.
Architektům z HŠH Hájkovi,Šépkovi ,Hradečnému gratuluji k jejich skvělé práci a profesionální prezentaci v médiích. Těším se na Arcidiecézní muzeum v Olomouci.
S pozdraven MKDonat1
1) Každý žije minimálně jeden život dovnitř a několik životů navenek (dle prostředí...rodina, práce, úřad, koncert, hospoda...)
2) Jméno i funkční email nemusí odpovídat vašemu skutečnému jménu, jak toto chcete zregulovat? Kopií občanky??
3) Pokud komentář neobsahuje urážky, reklamu etc, není důvod jej nezveřejnit. V komentářích pak bude spousta plků, ale také hodně drsných postřehů, které byste se z " diplomatických" důvodů nedozvěděl. Je spousta architektů " nosičů pochodně", kteří nemají pochybnosti o své "správné" tvorbě. Znejišťovat a provokovat je i hyperbolickými výroky je dle mne čin záslužný...
Nezlobte se, můj příspěvek směřoval jinam, než odepisujete. Odpovídám:
Add. 1. je absurdní střídat životy dle prostředí, jak píšete - tam přesně směřoval můj příspěvek: dovnitř "nickaře" (mimochodem: napsal jste skoro doslovně moji definici postpostmoderního blba)
Add 2. já NIC regulovat nechci - příspěvek směřoval k tomu, ať si to každý "zreguluje" v hlavě sám - nezajímá mě, jesli lže nebo ne - to je jeho věc Add 1.
Add 3. souhlasím - NIC bych nereguloval, tak jak diskuse donedávna běžely, včetně plků a urážek mi vyhovovaly. Věřím lidem, že přemýšlejí.
K zamyšlení: Add. M.Kroupa - Donat1 napsal: "Přezdívky k internetu patří (to už rovnou můžete chtít fotografii s adresou). "... tak mu dodávám: Vy mojí adresu s fotkou, adresou, telefonem a datem narození máte k dispozici zde na archiwebu.............. ......... ..........
S pozdravem m.k. - dál už v tomhle threadu, který patří rodinnému domu Pszczolkovi o tematu anonymity, regulace a cenzury psát nebudu. ( omluva Honzovi, Pszczolkovým a redakci)
Co to je postpostmoderní blb? V čem je jiný nežli blb obyčejný, popřípadě blb modernistický, koministický, apatický???
Možná jsem se nevyjádřil úplně přesně ohledně "mnohosti" životů vedených téměř každým člověkem. Měl jsem na mysli, že v závislosti na prostředí bezděky upravujeme slovník, způsob jednání, nasazujeme si masky podle toho, jestli jednáme oficálně, neformálně v rodině, neformálně v hospodě, jestli jsme sami (tím jsem mínil život dovnitř - reagujete na sebe, na své myšlenky). Je dost obtížné rozhodnout, zda si "pouze" nasazujeme masky, nebo dochází k posunům v osobnosti... viz. známý pokus se simulovaným vězením, kde studenti psychologie hráli bachaře a vězně.... Člověk je velmi plastický, i vy, pane Kuzemenský a není to otázka blbství s jakýmkoliv adjektivem.
Na přednášce HŠH v Liberci pan architekt Hájek řekl, že dům manželů Pszczolkových je část z makro-struktury, kterou lze doplňovat. Jak je to přesně myšleno??
Dům je v podstatě zastavěnou prostorovou mřížkou. Tu si lze s trochou nadsázky představit i jako nekonečnou strukturu složenou z jednotek o velikosti 3x3x3 metry. Domu v Berouně pak náleží výsek o velikosti 24 těchto jednotek-prostorových polí. Pokud přijmeme, že jde pouze o abstraktní vymezení můžeme svobodně vyplňovat prostorová pole funkcemi a materiály podle potřeb a vkusu uživatele. Spolupráce investora a architekta múže mít různou proporci. (Až po extrémní polohu, kdy si stavebník architekta vyloučí).
Děkuji za dotaz k věci , s pozdravem Petr Hájek
ten barak do urcite miry obdivuji a smekam jak pred tvurci, tak pred odvahou klienta (ne vzdy to dopadne dobre viz. stupava od ksa)
ale presto tomu moc nerozumim...............pokusim se formulovat me otazky
- proc a kde se bere ta nutkava touha po takove to abstrakci a univerzalnosti? (je to reakce na nejaky soucasnych stav veci?)
- proc architektura bez architektu? (vzdyt to je naprosto proti smyslu architektury..........stavba je vzdycky individualni cin a prave, ze tohle je vysoce individualni zalezitost)
- lze zivot a nase byti takhle snadno napasovat do 3x3x3 (zase si budeme vsichni "temer" rovni, kazdy ve svych nekolika krychlych...........zamerne zlehcuji)
nejdou me na tom dohromady nektery zasadni skutecnosti
- struktura, kterou lze aplikovat ve vetsim meritku............uz ta predstava ve me automaticky vyvolava urcity pocit masovosti, univerzality, jednoduchosti, atd. kdyz to prevedu do sveta architektury, vychazi jasne, ze to je idea a nasledne i forma, ktera je spise o bydleni spolecnem, kolektivnim............bytovky, sidliste, vesmirne stanice v daleke budoucnosti, koldomy (trochu to pripomina rozpor v hlavach funkcionalistu......chceme menit svet k lepsimu, ale nejvetsi ohlas nase myslenky zaznamenavaji u investoru, proti kterym je nase ideologie do urcite miry postavena)
- bud je ten barak vysoce individualisticka zalezitost, ktera je velmi vystiznym odrazem zejmena klientova mysleni, postoje a pohledu na svet. ale pak nerozumim te slovni omacce okolo (napr. do urcite miry mnou nepochopene zamysleni svachy, tusim ze ve stavbe) a nebo je tohle pouhy predvoj nebo model, jakesi formy bydleni budoucnosti. idea, technologie, forma, ktera vyresi problem urcite casti populace, ktera nedosahne nebo nechce dosahnout na moznosti, kterym jim nabizi soucasnost. je to proste jakysi prefabrikat...........kdyz to prezenu, koupim si dum, byt, misto ve strukture, jako stavebnici. z typovych prvku poskladam cast a zbytek si dotvorim sam (nechci to shazovat, ale to uz tu bylo v minulosti nekolikrat a vysledky vsichni zname) ale takovy stroj na bydleni by musel byt v prvni rade levny, takze musi byt jednoduchy, ze standardnich, siroce dostupnych materialu a skutecne strojove vyrobytelny
ale ja to v tom nevidim............tvari se to jako stroj na bydleni, ale 90% prvku je tezkej atyp, na oko obycejne pusobici detaily, povrchy, materialy, postupy, ale ve vysledku pekne drahy...........prumyslove naprosto neopakovatelny za rozumnou cenu (spousta "dilu" je na hrane uzivatelnosti, formy, ceny, vlastnosti, funkcnosti)
a nebo je to neskutecne presny otisk klienta.............tak moc nechapu, proc to takhle neni prezentovano. klient by preci v takovem pripade byl ta nejsilnejsi entita v tvurcim procesu a byl by patricne slyset
nevim.................spousta mnou vnimanych kontraverzi a otazek na ktere nejsem schopen najit odpoved
"Dům je v podstatě zastavěnou prostorovou mřížkou. Tu si lze s trochou nadsázky představit i jako nekonečnou strukturu složenou z jednotek o velikosti 3x3x3 metry. Domu v Berouně pak náleží výsek o velikosti 24 těchto jednotek-prostorových polí. Pokud přijmeme, že jde pouze o abstraktní vymezení můžeme svobodně vyplňovat prostorová pole funkcemi a materiály podle potřeb a vkusu uživatele."
Hmm, takže máme na světě jakýsi abstraktní karteziánský konstrukt, který vyplňujeme krabičkami. Je to tak? Otázka: pane architekte Hájku, myslíte si, že žijete v jakési abstraktní mřížce nebo abstraktním světě? Myslíte si, že můžeme svět redukovat na nekonečné struktury, funkce a potřeby uživatele? Proč neustále vymýšlíte "abstraktní nekonečné struktury" a chcete do nich člověka uzavírat? Nemyslíte, že už je to dávno pasé?
**
"Spolupráce investora a architekta múže mít různou proporci. (Až po extrémní polohu, kdy si stavebník architekta vyloučí). "
Jak můžete vyloučit architekta, když TEN ARCHITEKT VYMYSLEL A ZASADIL onoho člověka do jakési abstraktní mřížky? Vždyť architekt SÁM je prostřednictvím této mřížky PŘÍTOMNÝ doslova VŠUDE! Aneb kterak si architekt zahrál na boha.
Pokusím se to vysvětlit:
od práce nearchitekta na architektuře si slibuji nové podněty, které by architekt možná nikdy nevymyslel. Samozřejmě architekt musí být v roli koordinátora celé stavby a klientovy podněty zapracovává do výsledné podoby. Celá akce může nakonec být pro obě strany přínosem. Pro uživatele tím spíš, protože může libovolně definovat svoje obydlí.
Konkrétně:
V Berouně je to, co vymyslel architekt - prostorovou ocelovou mřížkou o rozměru 3m. Zbytek je pan Pszczolka, který již na začátku přišel s pohledovým betonem, jako oblíbeným materiálem, který mu vyhovuje. Pan Pszczolka si také ve spolupráci s námi nadefinoval půdorysné uspořádání místností a také velikost rastru mřížky. Kdyby se jednalo o jiného klienta, mohl by si vybrat jiné oblíbené materiály a ty by mohl libovolně volit do jednotlivých prostor. To co zůstává je prostorová struktura.
Samozřejmě, že se v takovém případě jedná o individuální čin a vždy se jednat bude (i v objemnějším měřítku), a to právě díky rozdílnému pohledu klientů na způsob bydlení. Tady vidím velký rozdíl v sídlištích a unifikaci a také s výrazem „stroj na bydlení“. Jediný prvek, který jako architekt uplatňuji je ocelová, betonová nebo dřevěná struktura libovolných rozměrů – tedy nosná kostra. Zbytek je úplně individuální a tady souhlasím s tím, že byty mohou být hodně drahé, právě díky volbě materiálů a detailů. To je dáno klientem a architekt ho může pouze seznámit s cenovou relací vybraných věcí.
Možná, že termín „architektura bez architektů“ není úplně přesný, protože architekt pořád zůstane alespoň v roli koordinátora celé věci. Nicméně klient si může v takovém případě na architekta skutečně zahrát a to je přeci přínosné. Proč myslíte, že je pan Pszczolka v Berouně spokojený? Podle mě je to právě tím, že mu nebylo nic vnuceno a mohl se stát spoluautorem celé stavby.
O menší bytový dům založený na úplném přání klientů se teď pokoušíme v Brně. Tak uvidíme jak takový objekt nakonec dopadne.
Odpověď na otázku č.1
-proc a kde se bere ta nutkava touha po takove abstrakci a univerzalnosti?
Nejde o touhu po /abstraknosti/ a /univerzalnosti/. Pokud tyto vlastnosti dům v Berouně má je to proto, že jsou výsledkem obecných úvah o architektuře založené na prostorových mřížkách. /Abstraktnost/ a /univerzálnost/ jsou přímo podstatou těchto struktur. Prvotním cílem tedy nebylo vytvořit /abstraktní/a /univerzální/ schéma (to už bylo součástí konceptu).
Jsem si jist, že byste dospěl při práci na tomto tématu ke stejně abstraktnímu a univerzálnímu výsledku - jen by se lišil design a použité materiály.
Odpověď na otázku č.2 a č.3
-proč architektura bez architektu? )vzdyt to je naprosto proti smyslu architektury...stavba je vzdycky individualni cin...)
-lze život a nase byti takhle snadno napasovat do 3x3x3 )zase si budeme vsichni „temer „ rovni, kazdy ve svých nekolika krychlich...zamerne zlehcuji).
Nejde o dogma, ale pokus podívat se na architekturu z jiné perspektivy. Jde spíš o zajímavý problém jak architekturu bez architektů umožnit. Jedním řešením může být prostorová mřížka jak jsme to udělali v Berouně. Mřížka je limitou, ve které se pohybuji (lešením, na které stavím). Umožňuje dát naprosto rozdílným prostorovým a materiálovým řešením řád. Jistě lze najít řadu schémat a strategií jak úkol vyřešit (a nemusí to být rozhodně mřížka 3x3x3).
Odpověď na otázku č.4 viz text /tomas stary/
Dům v Berouně je vize architektury, kde se stavebník aktivně podílí na návrhu svého domu
od interieru až po exterier. A to ne jako pasivni konzultant, ale jako tvůrce se vším co tento proces přináší. Není to ideologie, ale pouze jedna z možností jak přistoupit k návrhu. Cílem nebylo nalézt univerzální řešení pro budoucnost, ale touha po objevování a přemýšlení o architektuře.
PH
Musím se přiznat, že jsem na Vaši odpověď čekala. A se vší úctou k Vám budu upřímná, ale neodpověděl jste mi.
Víte, zrovna včera jsem viděla pořad s Arnoštem Goldflamem "Za dveřmi je A.G.", tentokrát o architektuře s architekty. Nevěřil byste (nabo věřil?), jak mnoha různými způsoby lze na otázku neodpovědět.
Dobře, berme to tak, že jste někde převzal hotový koncept prostorové mřížky, protože jej berete za samozřejmý a zřejmě Vám to připadá jako zajímavé téma. Matematizace architektury. Proč? A proč by měla být nějaká mřížka "limitou"?
Také si nejsem jista Vaším závěrem, že by nutně při práci na stejném tématu (kde se vůbec toto téma vzalo?), jsme všichni dospěli ke stejným výsledkům jenom s rozdílem "dizajnu" a materiálu. (Co je to ten DESIGN? Považujete architekturu za soubor "DIZAJNU" A MATERIÁLŮ?) Protože lidé jsou různí, nikoliv UNIVERZÁLNÍ.
Vy předpokládáte, že se lidé shodnou na konceptu prostorové mřížky. Co když ne? Co když je to jen bohapustý experiment? Výmysl? Hra? VAŠE hra s lidmi na architekty?
Zeptám se tedy ještě jednou.. jestli mohu.. Myslíte si, že můžeme svět redukovat na nekonečné struktury, funkce a potřeby uživatele? Myslíte si, že žijete v jakési abstraktní mřížce nebo abstraktním světě? (Nedostanul-li odpověď, udělám si svůj závěr sama.)
Proč se chcete pokoušet dívat na architekturu z jiné perspektivy? Ta VAŠE Vám nestačí? Musel byste být ptákem a vyletět vysoko.. .. proč jednoduše nejste tím, čím jste, a to je být ARCHITEKTem?
Pane Hájku, je vůbec architektura o nějakých vizích? Co je to architektura?
ps: Tak to vidíte, ještě neznáme odpověď na otázku, co je to architektura, a vy už chcete dělat architekturu bez architektů. Pokud vím, tak architektura byla ODJAKŽIVA bez architektů (pouze vyjimečně se v historii našel někdo (většinou to byl panovník), kdo si vybral konkrétní osobu, aby mu postavila to či ono, architekt JAKO TAKOVÝ prostě NEBYL.) a tak jak ji známe se VYUČUJE na školách necelé dvě století. Architektura je tedy ještě velmi mladá, ještě se pořádně nevyklubala a Vy už ji chcete "zabíjet", namísto abyste ji pomohl na svět. No, ale nikdo jiný to za Vás neudělá. ..
povrchní pohled absolutního laika, který ničemu nerozumí
Tato stavba se mi jeví ze vzdáleného povrchního pohledu jako klasicky sestavené staré dobré stavební unimo buňky (asi jsem v nich strávil příliš mnoho let, takže se jedná o mou osobní profesní deformaci).
ad: povrchní pohled absolutního laika, který ničemu nerozumí
mate uplnou pravdu. ale o tech vasich bumkach si nepsali na webu myslitele, kdezto o techto ano (dokonce se pripravuje prohlaseni za kulturni pamatku). nejde ani o vasi deformaci. jde o deformaci tech, co to udelali, schvalovali a schvaluji, co to plati a pak tam bydleji. nedivte se jim, ze nejak chteji, aby se takova kreatura pseudodiskutovanim zde jakoby potvrzovala.
hned ze začátku se omlouvám za málo kritický pohled ....
architektura na to, aby si mohla říkat architektura, se neobejde
bez myšlenky ...
z tohoto pohledu se mi táto stavba jeví stejně přínosná, jako napr. Jurkovičova vila,
a nebo (kdyš přimouříme oči nad investicemi) vila Tugendhat ... a abych to zase nepřeceňoval
i tisíce jiných staveb ve světě
je mi jedno, jestli se autor inspiruje v "lidovém řezbářství, vyšívkách a keramice", "vyžehleném prostoru a labužníckých materálech", nebo "matematickém konceptu" (odpusťe bagatelizaci) ...
je pro mne důležité, aby vznikaly i takovéhle stavby, jinak by naše povolání nemělo smysl ...
takovéhle = originální, plnící funkci, bez extrémních nákladů na realizaci "myšlenky", nedevastující nebo obohacující genius loci ...
je tu někto, koho urazila stavba mimo jeho schému myšlení? :o)
je tu někto, koho urazila stavba mimo jeho schému myšlení a myšlení jeho sousedů? :o) :o)
je tu někto, kto se obává, že odteďka se bude stavět jen takto? :o) :o) :o)
Deformace je uplně někde jinde - problém je, že spousta lidí v Čechách včetně Vás jsou xenofobní a netolerantní. Proč si někdo nemůže postavit dům, jaký se mu líbí a mít radost z toho, že v něm bydlí? Protože se na to ostatní "nechtějí dívat"? Vezměte si bílé kápě a zapalte si kříže, borci!
To nemluvíme o tom, že tento dům je po celém světě přijímán vysloveně s obdivem a představuje špičku české architektury, ať už si o tom malí čeští "experti" myslí, co chtějí.
Vážení kolegové, nezvrhla se ta diskuze trochu nějak? Proč si prostě neříct, že dům je krásný, protože je divný, bez dalšího vysvětlování? Vše ostatní jsou jenom nekonečné pře o tom, co bylo dřív – vejce nebo slepice. Snaha za každou cenu vysvětlit něco, co je tak prostého, je přesně důvod, proč se nikdy nedohodneme.
Je to vlastně jednoduché. Pro mladé manžele s očividně nevětšinovým vkusem vyvstala možnost postavit si vlastní bydlení. Naprosto úmyslně došlo k angažování špičkových architektů a zadání bylo prozkoumat kam až se dá zajít. Předem se počítalo s maximální medializací a svým způsobem s výchovou spoluobčanů. To se naprosto podařilo, málokterému tištěnému médiu u nás se stavba vyhnula. Dostala se i do televize a velmi sympaticky i do zahraničních médií. Jak by ne, tady se dokonale podařilo vytvořit něco, co snese ta nejpřísnější měřítka. Obyvatelé jsou očividně spokojeni a dokonce i děti zabydlují svůj svět s naprostou samozřejmostí. Dům byl velmi drahý, prakticky v násobku předpokládaných původních nákladů. Zajímá to někoho? Klient peníze měl, odvahu také a očividně v určité fázi převážilo srdce nad rozumem. Právě takhle vznikají jedinečné realizace o kterých se bude mluvit ještě za x let. Určitě nevzniklo něco, co by mělo být opakováno, byť koncept nabízí takřka nekonečné množství obměn. Tento dům je slepou uličkou. Nádhernou slepou uličkou.
Objekt s touto dispozicí lze realizovat bez vnitřních podpor. Jakkoli se tváří dům s mřížkou sofistikovaně, tak je zde zbytečně mnoho prvků nosné konstrukce. Sloup, který zde vzhledem k rozpětí stropní konstrukce nemusel být je zde řešen čtyřmi k sobě přisazenými ocelovými profily. Totéž platí o průvlacích. Navíc mi přijde dle fotografií, že všudypřítomný skelet (mřížka) opravdu navozuje pocit pobytu v mřížce tedy v kleci. Před návrhem detailů prvků interieru smekám klobouk.
Ach jo, běžte raději dělat něco jiného něž jen vytříbeně klábosit, stejně se nedomluvíte a neporozumíte si. Původně jsem si myslel, že mi přečtení téhle diskuze dá něco nového, ale po přečtení pár příspěvků je to jenom "kdo z koho".
Ano, nejsem architekt a dobře, že je tomu tak. Ale je také dobře, že Vás máme, jste prostě individuality.. Jen to nepřehánějte... Čau
Dům je zvenčí nádherný.Ale uvnitř není utulný je tam moc hran ,které rozptylují jako by člověk stal mezi rovinnými zrcadly .Je tam málo harmonie. Nicméně místo a vnější exteriér se povedl
Pan architekt Vávra ukazoval tento dům ve svém road movie šumná města. Ve skutečnosti to vypadá ještě mnohem lépe než na fotkách! Gratuluji tvůrcům i investorovi.
Souhlasím, je podstatný aby to pro vás nebyl jen dům, ale i útulný domov, pokud je, tak je účel splněn. Pokud má někdo o útulným domově jinou představu, tak na ní má právo stejně jako vy na svou, ale neměl by jí nikomu vnucovat. Přeju hezké hezký den
tento dum ocividne mel byt provokaci a to se mu dari. neco jako nearchitektonicka architektura.
kuzemenský:
ad nick: vetsina lidi se kterymi se stykam me zna pouze pod touhle prezdivkou. je to me jmeno i kdyz ho nemam v obcance. klidne mi napiste a dam vam svou adresu, muzete prijet a prohlednout si muj dum
Dobry den, bolo by mozne povedat, ako sa vyvinula s odstupom casu tema tepelnych prechodov cez ocelovu konstrukciu ? Z prednasky si pamatam, ze tam boli bodove tep. mosty, predstavuju nejaky problem v zimych obdobiach ? Srdecna vdaka
Dobrý den, z pohledu naší rodiny (bydlíme v tomto domě), není s tepelnými mosty nebo všeobecně s teplem v domě v zimě vůbec žádný problém. V zimním období je určitě příjemněji v 2.NP, kde se kromě koupelny v zimě vůbec nepouštějí radiátory. Teplý vzduch který přirozeně stoupá schodišťovou šachtou z 1.NP, kde je vždy o poznání chladněji a využívá se všech radiátorů. Výkon plynnového kotle je v zimním období nastaven cca na 60%, pokud venkovní teplota klesne pod -13 st. jede kotel na 100%. Náklady na topení jsou ve srovnání s okolními běžnými domy podobné nebo dokonce o něco nižší. Dům se velmi příjemně ohřívá přes velké prosklené plochy a pokud svítí slunce, tak se dokonce topení přes den ani nezapne.
Když poprvé zde zveřejněn, tak tento dům mi unikl (jako ostatně mnoho jiného). Jinak již tehdy by okamžitě mne vrátil na břeh Zurichsee, kde Heidi Weber nechala postavit koncem šedesátých let Centre Le Corbusier (přidáno zde na archiweb 27.02.03).
Charles-Éduard Jeanneret navrhl toto posmrtně postavené dílo z celé řady krychlí o straně 2.26 m, odvozené z jeho Moduloru. V jeho případě ale Mistr nezapomněl nad tyto krychle postavit i střechu velmi zajímavého tvaru, tvořící tak na vrchu krychlí terasu s výhledem na jezero, spolu s kolmým betonovým přístavkem pro pohodlnou rampu mezi patry.
U tohoto domu to vypadá, jako že na ty doplňky teprve čeká. A nebo ty bedny budou teprve rozbaleny ?
N.B. : Těm, kterým unikla záměrná poťouchlost tohoto příspěvku, se předem omlouvám.
Říkejte rovnou, jak tomu má být rozuměno. Možná to nebude tak poetické, možná to bude příliš, nebo zase málo poťouchlé, možná to nepotěší myslitele z fakult architektury, ale třeba se tomu bude dát rozumět rovnou, bez "doušek". Kdyby se totéž začlo dařit u staveb, to by byla velká obroda. Dvojsmysly či "záměrnými poťouchlostmi" jen markýrujete. Ale nic proti, jde Vám to, což investoři dosvědčí. Dobré jitro nebo poledne.
Zpravidla nechávám vysvětlení mnou psaného na každém samotném, ať si to vezme každý jak chce. Ale pro Vás, památkáře, mám ve svém srdci měkké místečko a tak u Vás rád udělám vyjimku a místo poetiky Vám zde nabídnu trochu prózy:
Samozřejmě, že vím, že střecha nebyla zde zapomenuta a že ty bedny se nikdy nerozbalí. Technicky je to zajímavý pokus (česky experiment) v kterém naštěstí jeho majitelé zjevně velmi šťastně bydlí. Já jsem v Centre Le Corbusier také strávil jeden celý (deštivý leč přesto nadherný) den, spokojeně rozvalujíce se na původním LC nábytku (který ale on sám mimochodem nenavrhl) obklopen 4,000 knih o (LC) architektuře. Ale celý život ? Pochybuji.
Jak zde shora již správně podotknuto, jde o slepou uličku. jakkoliv již nádhernou, ale slepou tak jako tak. Alespoň doufám, neboť z představy české kotliny, jako jedno velké skladiště (česky depo) milionů jakkoliv již nádherných beden, běhá mráz po zádech.
Ale především: Nejen že ta byla ještě mnohokráte neuměrně dražší, jak zde se také někdo pokusil naznačit, porovnatelné k Vile Tugendhat to podle mne rozhodně není.
Stačí ? Děkuji.
... princip vnímám jako hravý modulární systém. Hodnotím jej jednoznačně pozitivně.
Pszczolkovým i atelieru HŠH díky,že si nezapomněli, v dobrém slova smyslu, hrát.
Add new comment
Diskusní příspěvky vyjadřují stanoviska čtenářů, která se mohou lišit od stanovisek redakce. Všechny příspěvky musí být schváleny redaktorem dříve než budou zveřejněny.
Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve výjimečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.
1. seznámit se podrobně s půdorysy domu, důkladně se nad nimi zamyslet.
2. seznámit se podrobně s konstrukcí domu, důkladně se nad ní zamyslet
3. seznámit se s filosofií domu - tak jak ji deklarují autoři, důkladně ji zkonfrontovat s body 1. a 2.
4. dejte průchod své touze, seznamte se s investorem - prohlédněte a vyzkoušejte si tento bezesporu velmi fotogenický dům.
dům po roce úplně normálně funguje, klient je spokojený.
tak je vše OK. ne?
otrávila mě přeestetizovaná a hysterická reakce mslaniny. Mýtizace "minimalismu" je otravná. V kritice nehledej nic osobního. Důraz na fotogeničnost, a estetitčnost mi na architektuře obecně vadí. To že klient je spokojený a dům mu funguje - nepochybuju o tom. O všem ostatním týkajícím se vaší realizace si s tebou rád a v dobrém - kriticky popovídám. m.
.. nevím, z čeho usuzujete, že mne to nezajímá?.. to co vidím, ještě neznamená, že jsem nepřemýšlela nad tím, co vidím.. a proč vidím, to co vidím.. myslíte, že bych sem jinak něco psala?.. nejsem tak hloupá..
.. dům má přece odjakživa okna a dveře.. a pokud je nemá, tak je zřejmě něco jinak.. a proč je to jinak?.. proč nemá okna a dveře, jak by se dalo od domu očekávat?..
.. také by mně zajímalo, co vidíte na první pohled vy, o kolika otaznících vlastně mluvíte a jakých?.. zřejmě je máte přesně spočítané.. v tom případě nevím, proč jste se o ně nepodělil.. ráda si o nich s Vámi podiskutuju, třeba se na některých shodneme.. ale jak si tak pročítám Váš příspěvek, zřejmě nemáte zájem o čemkoliv vést rozhovor..
..ano dům má odjakživa dveře a okna, ale co to přesně znamená ? dveře jsou snad vstupem do domu, okna zprostředkují kontakt s vnějším světem, ale jejich podoba se jistě mění v čase i místě, jiné byly dveře i okna 1000 let p.n.l., jiné v 15.století, jiné dnes, jiné jsou v Alpách, jiné u moře...myslím že podstatná je funkce a ne forma
Pane Psczolka, jak dlouho budeme ještě někoho "osvěcovat"? Ještě sto let, dvě stě – do té doby dokud nebudeme opravdu všichni "osvícení"? Kdy se konečně zbavíme onoho zpozdilého předsudku, že "tradiční" je možné, a možná i "nutné", totiž ve jménu "pokroku", kdykoli napadat a ničit. Dům patří do obce a obec do krajiny stejně jako konkrétní člověk patří do společenství s určitou tradicí a toto společenství samo do mimo-lidského přirozeného "prostředí" – a tato přirozená a kulturní zakořeněnost je tím, co jsme již téměř ztratili. Přeludný novismus novověku a moderny už toho zničil dost, nezdá se Vám? Mezi katalogovými domky či průmyslově stavenými sídlišti na straně jedné a exkluzivními "výstupy" po moderní architektury není z tohoto hlediska přílišný rozdíl – obojí čerpá ze stejného zdroje, dává nakonec stejné výsledky a pohání tytéž děje z těchže motivací.
Lidské bydlení není od toho, aby bylo "zajímavé" a už vůbec ne od toho, aby se "na něj v něčem" člověk musel "zvykat". Dle mého by mělo být ctižádosti architekta, aby si na ten či onen jeho výtvor nemusel nikdo zvykat – a to by asi měl být i záměr toho, kdo si dům staví. Lidské bydlení je existenciál, je to "vlastnost" jeho bytí, která se nijak nemění a člověk je v něm zakořeněn stejně jako ve své kultuře, jehož je bydlení vnitřním momentem. Není to něco, s čím si můžeme dělat, co chceme a co se nám "líbí".
Omlouvám se, Vím, že jsem to psal vcelku zbytečně, ale nedalo mi to.
***
Pane vjirků: v přirozeném kvalitativním rozvrhu prostorů, které lze velmi dobře myslet a popsat, jsou taková rozhraní, jako jsou "dveře" či "okna", pevně určena právě a především strukturou lidské existence, ze které toto rozvrhování prostorů vyrůstá. Je to podobné, jako si zvíře hrabe noru, sic instinktivně – je zde určitý "řád" nikoli jen "funkce" či "forem", nýbrž i určitých základních naladění či "pocitů", z nichž tato rozhraní vyrůstají a koření v nich. Sklo přes celou stěnu, od špiček nohou až nad hlavu, už není okno stejně, jako totéž již nejsou dveře - jsou to totiž právě a jen skleněné stěny, jež se dají, možná, "odklapovat" a které ani onu "funkci" okna či dveří neplní. Kdepak, dveře byly vždycky dveře – projděte si všechny ony příklady, které jste uvedl – tím, kdo to začal svévolně předělávat, byla až moderna, je mi líto.
Á propos, povzdech: "...jak dlouho budeme ještě někoho 'osvěcovat'...," je opravdu mimořádně veselý! Trochu mi to připomíná historku, jak se jednou trumpetista Laco Deczi legitimoval strážníkovi občanským průkazem, kde měl v kolonce "zaměstnavatel" uvedeno "svobodné povolání". Na dotaz, co tedy vlastně dělá, odpověděl: "Nič nerobím. Já už mám všetko hotové..."
...Ti pošetilci se pořád o něco snaží, zatímco Vy už máte všechno hotovo (7;- ))
No, ale jen krátce:
Ten příklad starověké Číny byl opravdu trefný - podívejte, co z ní zbylo... "Mít hotovo" znamená být mrtvý. Život je pohyb. Jakmile se zastvíte - zemřete! Třeba si to ani neuvědomíte a duševní smrt Vás tak zastihne dávno před tou fyzickou. Máte pravdu, architekti dělají chyby - nemyslím, že snad častěji než jiní, jenom je na ty jejich omyly lépe vidět. Ale máme právo jít někdy i špatným směrem, protože jsme svobodní, a máme tedy svobodu mýlit se...
...A Vy nám za to zase můžete svobodně vynadat (7;- ))
V druhém: život je pohyb - ale nejenom pohyb. Je i "statický" - a musí takovým být, jinak by žádný nebyl. Dokonce musí mí "statika" přednost před "dynamikou" - pohyb je totiž negativní a negující. Identita "statiky" tak vždy musí mít "převahu" nad ne-identitou "dynamiky" - jinak by nebylo, a nemohlo být, vskutku "Nic" - vzpomeňte na velkého Parmenida z Eleje, jeho žáka Zenóna a jeho slavných aporií. Příliš mnoho statiky znamená jistě smrt, ale příliš mnoho pohybu o to více.
.... ááá, ještě ta Čína: to, co "zbylo" z Číny (a třeba i z Japonska) je naše zodpovědnost - zapoměl jste na opiové války, na dobývání se do japonských přístavů a vnucování podmínek "spolu-existence" vrcholící reformou Mejdži. Nene, současná Čína je tragikomickou karikaturou nás samotných - a možná i naším vlastním "předobrazem".
Vždyť tady na netu je to téměř bezbolestné a skvěle to pročistí vzduch. Přinejmenším si tak stěžovatel může srovnat vlastní myšlenky - a já se třeba taky chytnu za čenich... Takže - hádka nermůže škodit! (7;- ))
No...a od té Číny raději honem pryč..."opiové války" (sic!)...šmarjá, ještě tu snad dojde i na Paroubka! (>:- | )
...No, mějte se tu!
Ukázka "pod-suvek", se kterými nemám nic společného:
"... statičnost je více živoucí než dynamičnost ..." - nic takového jsem neřekl a nemíním.
"... nabádáte, aby vám byl věcně vysvětlen pojem architektury ..." - nenabádám, ptám se.
K dalšímu:
Bráním vývoji? Jak jste na to přišel? Napsal jsem: "... život je pohyb - ale nejenom pohyb ..." a tak dále. Pane Hýl, prosím, když si dám tu práci a napíši Vám cosi, zkuste tomu porozumět – o žádném "vývoji" jsem ještě nemluvil.
Nemluvím nijak o tom, co se mi "z duše protiví", a ani bych o něčem takovém nemluvil - do toho, co se mi "z duše protiví" nikomu nic není, a tudíž mu to nebudu vyprávět, protože s tím stejně nic neudělá. Asi musím být banální: nebudu někomu vyprávět, jak nemám rád kefír, i když se mi už z jeho "vůně" dělá špatně.
Baroko bylo "akcí" proti-reformace. To reformace byla něčím vskutku převratným - baroko je jenom "konzervativní" reakce, a tedy snaha o rekonstrukci zničené a "fakticky" ztracené gotické duchovnosti (a nejenom duchovnosti). Novověk? To je, z kulturního hlediska, až osvícenství, je mi líto. To, že barokní kultura "projevem novověku" je skutečná vágnost, kterou o pár řádků vyčítáte ... tak vskutku nevím.
Kulturní zakořeněnost je kulturní zakořeněnost - zde se říká, co se říká. Mám Vám to přeložit do jiného jazyka? Nejde zde o nějakou určitou kulturu, nýbrž o vůbec nějakou kulturu. Jistě, společenství, které zcela ztratilo kulturní korektivy, se "řítí do záhuby" (to ovšem není má formulace) - jsme toho každodenními svědky a aktéry.
Zajímají Vám mé názory - máte možnost, ale toto je poslední případ, kdy reaguji na takovýto způsob vedení rozhovoru.
Vaše diskusní příspěvky jsou provokativní, je z nich znát velmi široký rozhled, dost hluboké znalosti z oboru humanitních věd, ale... Na debatu s hloupým architektem, jako jsem já, je to opravdu příliš. Já sám se v tom, co Vy napíšete, jsem s to orientovat jen velmi zběžně. Podle mého mínění je architektura ideální obor pro příjemný a chytrý rozhovor i pro celkem nezávazné společenské tlachání. Je to tvůrčí disciplína, která přináší hmotné výtvory, jimiž ovlivňuje naší každodennost. Při tom nezasahuje pouze praktický život, ale působí i na emoce. O takovém oboru lidského konání se dají véset vzrušující a KONKRÉTNÍ...řekl bych až "smyslně" živé diskuse! Způsob Vašeho uvažování je naproti tomu velmi, velmi obecný, abstraktní - takový, jaký je příznačný spíš pro vědní obory, které pracují s nehmotnými materiemi (logika, filosofie). Přiznávám poctivě, že mám proto potíže se v problému pohodlně orientovat. Jsem člověk, který si mnohem lépe představí něco hmatatelného, spíše si zapamatuji tvar než pojem. Mám vážnou obavu, že Vám asi "nestačím"...
...Takže pokud si nevyjdeme "na půl cesty", výsledkem bude to, že já se toho moc nedozvím o filosofii a Vy zase o architektuře (7:- /)
Neříkal bych tedy o sobě: "hloupý architekt", být Vámi. I když máte třeba pocity, že něčemu nerozumíte, tak to ještě neznamená, že tomu nerozumíte opravdu. Architekt je navyklý zacházet s jiným jazykem, než je řeč, a tudíž často nejde o nic jiného než o jakýsi "překlad". A pak se snadno uvidí, že rozumění zde bylo, i když jinak kódované. Tudíž: tomu, že byste mi "nestačil" zas a tak nerozumím. Abych pravdu řekl, nechci se tu bavit o filosofii, nýbrž o architektuře. Možná jiným způsobem, než jak je architekt zvyklý - ale přeci jenom o architektuře. A proto jsem se také, od svého prvního vstupu na tyto stránky, snažil přizpůsobit svůj způsob rozhovoru. V zásadě jsem zde nikde předchůdně nepředpokládal vědomosti či dovednosti, které nejsou dostupné vzdělanému středoškolákovi. Kdepak, nemyslím, že problém vězí v nějakém rozdílů oborů. Přesně jak říkáte - stačí trochu trpělivosti a vstřícnosti. O obojí se snažím.
Nehledě na to, že se chováte slušně, čímž jste mezi přítomnými vskutku výjimkou - a toho si je třeba vážit. Je mi z celé té již téměř vulgární agresivity "tady kolem" trochu smutno - toto jsou lidé, kteří "dělají" naší architekturu. Zoufalé. Doufám, že to není vskutku "reprezentativní vzorek", což mi částečně potvrzujete snad i Vy.
...No, ale řekněme, že jsem trochu přecitlivělý (7;- ))
Myslím, že se to celé schumelilo asi nějak takhle: Vy jste se hned vpočátku dopustil dost odvážného výpadu směrem k naší profesi. Zpochybnil jste nejenom její současné směřování, ale dokonce jste vznesl "drzou" námitku, jestli dnes SÁM PŘEDMĚT této profese, tedy architektura, vůbec ještě existuje - za to by Vás tu mohli klidně zavraždit! (7;- ))
Nicméně, řekl bych, že filosofování architektům OBECNĚ moc nejde. Mám s tím sám dost špatné zkušenosti. Když jsem si jednou četl rozhovor, kde Tadao Ando vysvětloval svou "filosofii", zbytečně jsem si tím zkazil kus dne. Ta záplava bezbřehé mnohomluvnosti mně u tak skvělého architekta opravdu nepříjemně zaskočila. A rozhovor Petera Eisenmana s několika teoretiky dekonstruktivismu byl už opravdu jen pro ty nejtvrdší nátury! Pro mou povahu je mnohem sympatičtější Adolf Loos, který tvrdil, že architekt je zedník, který umí latinsky. A byl to brilantní esejista, výtečný intelektuální provokatér, který dovedl ve zkratce a pro všechny srozumitelně vyjádřit svůj výtvarný názor a pohled na životní styl.
Jako čerstvý absolvent architektury na ČVUT Vám mohu potvrdit, že dnešní architektura NENÍ příliš humanitní disciplínou. Ano, spousta předmětů, které se tam vyučují, má nějakou vazbu k humanitním vědám, ale není to ani polovina z nich - odhadnul bych to tak na třetinu. Zbytek jsou otravné ale velmi užitečné disciplíny - jako pozemní stavitelství, nosné konstrukce, ekonomie, příprava staveb. A v projekční praxi se s filosofií nebo kunsthistorií nesetkáte prakticky vůbec. Ovšem, záleží na konkrétním případu. Řekněme, že ti, kdo se specializují na památkové rekonstrukce se s historií či dějinami architektury potkávají výrazně víc než ti, kteří navrhují administrativní budovy nebo obchodní řetězce.
Ale i jináč mám dojem, že nejen nás, jako architekty, ale zejména ty "vzdělané středoškoláky" trochu přeceňujete. Takhle vedenou debatu by totiž nezvládla ani většina vysokoškoláků - berte to tak, že kromě architektů jsou třeba také stavební inženýři, chemici nebo doktoři biologie...
...A zas mi tak nelichoťte, já umím na netu sprosťačit celkem zdatně, když to situace vyžaduje (7;- )) Ale tady mi připadalo, že by se to dalo zvládnout bez "problémů v komunikaci".
...Zatím! (7:- ))
1/ Ano, asi jsem na určité věcí velmi "citlivý", v jiných ohledech zase vydržím hodně. Ale kdo nemá své slabiny.
2/ Na tom, že architektura "ztrácí" svůj předmět si stále trvám. Ale vůbec jsme se ještě nedostali k tomu nejzajímavějšímu: totiž k tom, zda ho architektura ještě vůbec kdy měla. To je co?
Obecně: je již skoro celé století naprosto "normální", že různé disciplíny velmi živě reflektují své základy, protože se "cosi děje". A týká se to i takových "tvrdých" oborů jako je fyzika či matematika. Nikdo se tomu nediví, pro nikoho to není "pobuřující" - naopak je to často velmi plodné. Tak co se stalo s Vaším oborem, že je to tak "dráždivé"? - berte to jako řečnickou otázku.
3/ Děkuji za lehký souhlas - pouze doplním: architekti rádi filosofují nikoli z "plezíru", nýbrž z nutnosti. Dle mého to architektura přímo vyžaduje - vnitřně. Vyučování architektury na školách technického typu je podle mě nekonečný omyl (a to mám s ČVUT přímé zkušenosti), který má své drtivé efekty. Právě a především ti, co navrhují administrativní budovy nebo obchodní řetězce by měli být kulturními architekty, aby tato nelidská "prostředí" alespoň trochu polidštili, je-li to alespoň trochu možné.
4/ Nepřeceňuji, jako lidi určitě ne - jako produkty našich škol možná. Ale ono málokdy nás "škola" něco naučí sama - když tak, tak výjimeční učitelé, kteří tu a tam stále existují, i když jsou na vyhynutí.
5/ Dobře nejste "slušňák", ale "selektivní sprosťák" - i to je ocenění hodné.
Taky bydlim v netradicnim domecku a vylozene si to uzivam! Clovek si akorat musi zvyknout, ze je najednou na vesnici, kde neco takoveho uskutecni, centrem pozornosti a je neustale vybizen k tomu, svuj dum obhajovat pred lidmi, kterym se nelibi. Ve chvili, kdy je pozvete dal a predvedete jak prijemne je v takovem dome bydleni, vetsinou nevericne krouti hlavou a daji cloveku za pravdu (nebo ze by jim bylo blby drzkovat na navsteve tak jako v mistni hospode?? Ale cert to vem. Podstatne je podle me prave to, aby se lidem i v nekonvencnich domech zilo prijemne a utulne - at uz nekdo povazuje za utulne tramy na stropech v podkrovi nebo hole betonove steny, ktere nahodou cloveka uzasne 'ocistuji' a osvezuji od vseho toho balastu, co se na nej za cely den nalepi.
Diskuzi kolem pana GeoNa jsem prilis necetla - jeho uvazovani je na me prilis slozite a ani me tyhle intelektualske diskuzni onanie moc nebavi. Zajimala by me od nej ale jedna informace: jake domy stavi on, pripadne jake domy, postavene v soucasnosti se libi jemu. At konecne pochopim o cem tady mluvi, resp. jaky ma vkus. Diky, H.Vesela - domecek Prerov nad Labem (2004)
P.S. Pozor: ani v nejmenším nenaznačuji, že je pan Pszczolka mimozemšťan
Je to ideologie, která je svého druhu totalitní. ČJejí zastánci se domnívají, že
Je to ideologie svého druhu totalitní - neponechá ani kousek našich životů napokoji. Nic z našich životů není dost nicotné, aby si to nevzala za úkol předělat. Není střípek našeho bytí, který by nepodléhal její přísné cenzuře. Cítíš se být osloven antickým dekorem? - Pak jsi zpátečník a směšný obránce antikvit! Máš rád měkkou modelaci šindelových střech lidové secese? - To jsi se jen nevypracoval na přiměřenou úroveň pokrokového myšlení a vnímání! Cítíš se dobře zabořen v těžkém ušáku s art-decovým potahem? - To v tobě vítězí maloměšťák!
Zastánci modernistického uvažování se nikdy neptají, co by lidé chtěli, ale snaží se lidem vnutit to, co by podle jejich vlastního názoru chtít měli. Prvním přikázáním moderny není lidem SLOUŽIT, nýbrž lidi VYCHOVÁVAT! Bylo by to snad snesitelné a svým způsobem úctyhodné, kdyby to už 90 let nebylo tak vlezlé a neodbytné.
Z té touhy po monopolu na universální pravdu pak plyne i touha po universálním uplatnění. Proto se modernistická vila ve Francii neliší mnoho od modernistického domu v Českých zemích či v Brazílii. Vodítkem pro tvorbu není ohled na praktický život ale víra v teoretický předpoklad. Páně Pszczolkův dům by mohl opravdu stát KDEKOLIV! Technické předpoklady dnešní doby nebrání tomu, aby se podobným způsobem stavělo v Jižním Španělsku nebo na Islandu...
...Možná, že je to tak dobře...nevím...
Jenom se obávám, že to vlastně není pravda: že to totiž málokdo podle nějaké ideologie, filozofie, programu, stylu, slohu či jak to nazveme staví. Většina těchto pojmů je dnes v architektonickém smyslu vyprázdněná. Kdo dnes po vzoru avantgardních hnutí publikuje čestně manifest, aby odhalil své smýšlení a umožnil kolemjdoucím alespoň trochu se zorientovat v tom, co divného se to na tom světě děje? Je to vlastně škoda, že dnes už nikdo nevykřikuje, architektura by měla vypadat tak, jako ta má, a to proto, že...
Pokud si tedy teď rozumím dobře, zdá se mi, že uznávám dvojí architekturu:
tu, opřenou o tradici, tj. tu která říká, "je to tak, že to tak dělal děda" (teď nepolemizuji o její možnosti) a pak
tu, která se opírá o nějaký program pokud možno rozumný a do jisté hloubky promyšlený. Zbytek se mi zdá jako namátkové stavění, které vlastně hazarduje s věřejným prostorem bez toho aniž by se k tomu předem přihlásilo.
Omlouvám se, pokud se to jeví jako příliš odtažité od tématu. Mám neurčitý pocit že to s ním souvisí. MŠ
Naproti tomu existují bystří glosátoři a intelektuální provokatéři, kteří nás podezřívají z toho, že modernistické teorie jsme vlastně jen dodatečně navěsili na stavby, které máme rádi, abychom tak "objektivně a vědecky" ospravedlnili své zaujetí jejich estetikou. U některých z nás je to pravda větší, u jiných už méně... Mám manifesty rád už proto, že vytvářejí určitý vztah zodpovědnosti.
Ale přesto jsem k perspetktivě nějakých manifestů v současnosti mírně skeptický. Možná je to způsobeno tím, že dnes už se málokdo dovede přehledně myslet a myšlené pak srozumitelně a důvtipně vyjadřovat. Proto jsou "filosofická" pojednání dnešních architektů děsivě nesrozumitelná a, mám podezření, že často i tak trochu pitomá. Nejspíš z těch příčin je na rozdíl od manifestů z dob klasické moderny neotiskují společenské časopisy a nestávají se předmětem vášnivých debat obecně vzdělaných laiků. Nanejvýš slouží jako objekt akademických diskusí úzce zaměřených odborníků.
Mám soukromý dojem, že spíše než o skutečné manifesty a stručné, úderné programy, Je to příklon k jisté, řekl bych, "klipové kultuře". Trochu to připomíná počínání hudebních hvězd - už neběží o to, vystihnout život. Nyní záleží na tom zachytit trendy. Opravdově vyargumentovanou a sobě samému zdůvodněnou má svou tvorbu asi málokterý architekt. Je to časově náročné a také příliš zavazující - někdo by Vás ještě mohl vzít za slovo... (7;- ))
... A dobré stavby stále vznikají - bez ohledu na to, jaké formální výrazové prostředky používají.
Stejnak bude mít můj dům balustrádu a věžičky...
HŠH vytváří typickou architekturu, která se skvěle vyjímá na fotografiích a v módních architektonických publikacích, ale vyžaduje naprosto specifického klienta, který bude ochotný snést tyranii pravých, ostrých rohů a studených prostorů.
PS: mám jednu otázku na "de ardoise" - proč se pod svůj názor neumíte podepsat?
Neakceptuji kulturu netových "nicků" - fuck off. Každej máme nějaké jméno - podložené naším životem, ne virtualními kecy a moudry.
Prosím archiweb o změnu: přestaňte "prověřovat" příspěvky - za dobrý filtr považuji přiznanou identitu a validní e-mail.
Děkuji.
Architektům z HŠH Hájkovi,Šépkovi ,Hradečnému gratuluji k jejich skvělé práci a profesionální prezentaci v médiích. Těším se na Arcidiecézní muzeum v Olomouci.
S pozdraven MKDonat1
S pozdravem: ZA SLOVA VOLNĚJŠÍ!
virtuální guttenberg šakal
S pozdravem: ZA ČINY VOLNĚJŠÍ !
2) Jméno i funkční email nemusí odpovídat vašemu skutečnému jménu, jak toto chcete zregulovat? Kopií občanky??
3) Pokud komentář neobsahuje urážky, reklamu etc, není důvod jej nezveřejnit. V komentářích pak bude spousta plků, ale také hodně drsných postřehů, které byste se z " diplomatických" důvodů nedozvěděl. Je spousta architektů " nosičů pochodně", kteří nemají pochybnosti o své "správné" tvorbě. Znejišťovat a provokovat je i hyperbolickými výroky je dle mne čin záslužný...
Add. 1. je absurdní střídat životy dle prostředí, jak píšete - tam přesně směřoval můj příspěvek: dovnitř "nickaře" (mimochodem: napsal jste skoro doslovně moji definici postpostmoderního blba)
Add 2. já NIC regulovat nechci - příspěvek směřoval k tomu, ať si to každý "zreguluje" v hlavě sám - nezajímá mě, jesli lže nebo ne - to je jeho věc Add 1.
Add 3. souhlasím - NIC bych nereguloval, tak jak diskuse donedávna běžely, včetně plků a urážek mi vyhovovaly. Věřím lidem, že přemýšlejí.
K zamyšlení: Add. M.Kroupa - Donat1 napsal: "Přezdívky k internetu patří (to už rovnou můžete chtít fotografii s adresou). "... tak mu dodávám: Vy mojí adresu s fotkou, adresou, telefonem a datem narození máte k dispozici zde na archiwebu.............. ......... ..........
S pozdravem m.k. - dál už v tomhle threadu, který patří rodinnému domu Pszczolkovi o tematu anonymity, regulace a cenzury psát nebudu. ( omluva Honzovi, Pszczolkovým a redakci)
Možná jsem se nevyjádřil úplně přesně ohledně "mnohosti" životů vedených téměř každým člověkem. Měl jsem na mysli, že v závislosti na prostředí bezděky upravujeme slovník, způsob jednání, nasazujeme si masky podle toho, jestli jednáme oficálně, neformálně v rodině, neformálně v hospodě, jestli jsme sami (tím jsem mínil život dovnitř - reagujete na sebe, na své myšlenky). Je dost obtížné rozhodnout, zda si "pouze" nasazujeme masky, nebo dochází k posunům v osobnosti... viz. známý pokus se simulovaným vězením, kde studenti psychologie hráli bachaře a vězně.... Člověk je velmi plastický, i vy, pane Kuzemenský a není to otázka blbství s jakýmkoliv adjektivem.
To jste trefil hřebík na zadeček. Jde o blba ukeceného, což jsme tady všichni, vezmeme-li to tak nějak lidsky.
No nic, já už držím klávesu.
Děkuji za dotaz k věci , s pozdravem Petr Hájek
ale presto tomu moc nerozumim...............pokusim se formulovat me otazky
- proc a kde se bere ta nutkava touha po takove to abstrakci a univerzalnosti? (je to reakce na nejaky soucasnych stav veci?)
- proc architektura bez architektu? (vzdyt to je naprosto proti smyslu architektury..........stavba je vzdycky individualni cin a prave, ze tohle je vysoce individualni zalezitost)
- lze zivot a nase byti takhle snadno napasovat do 3x3x3 (zase si budeme vsichni "temer" rovni, kazdy ve svych nekolika krychlych...........zamerne zlehcuji)
nejdou me na tom dohromady nektery zasadni skutecnosti
- struktura, kterou lze aplikovat ve vetsim meritku............uz ta predstava ve me automaticky vyvolava urcity pocit masovosti, univerzality, jednoduchosti, atd. kdyz to prevedu do sveta architektury, vychazi jasne, ze to je idea a nasledne i forma, ktera je spise o bydleni spolecnem, kolektivnim............bytovky, sidliste, vesmirne stanice v daleke budoucnosti, koldomy (trochu to pripomina rozpor v hlavach funkcionalistu......chceme menit svet k lepsimu, ale nejvetsi ohlas nase myslenky zaznamenavaji u investoru, proti kterym je nase ideologie do urcite miry postavena)
- bud je ten barak vysoce individualisticka zalezitost, ktera je velmi vystiznym odrazem zejmena klientova mysleni, postoje a pohledu na svet. ale pak nerozumim te slovni omacce okolo (napr. do urcite miry mnou nepochopene zamysleni svachy, tusim ze ve stavbe) a nebo je tohle pouhy predvoj nebo model, jakesi formy bydleni budoucnosti. idea, technologie, forma, ktera vyresi problem urcite casti populace, ktera nedosahne nebo nechce dosahnout na moznosti, kterym jim nabizi soucasnost. je to proste jakysi prefabrikat...........kdyz to prezenu, koupim si dum, byt, misto ve strukture, jako stavebnici. z typovych prvku poskladam cast a zbytek si dotvorim sam (nechci to shazovat, ale to uz tu bylo v minulosti nekolikrat a vysledky vsichni zname) ale takovy stroj na bydleni by musel byt v prvni rade levny, takze musi byt jednoduchy, ze standardnich, siroce dostupnych materialu a skutecne strojove vyrobytelny
ale ja to v tom nevidim............tvari se to jako stroj na bydleni, ale 90% prvku je tezkej atyp, na oko obycejne pusobici detaily, povrchy, materialy, postupy, ale ve vysledku pekne drahy...........prumyslove naprosto neopakovatelny za rozumnou cenu (spousta "dilu" je na hrane uzivatelnosti, formy, ceny, vlastnosti, funkcnosti)
a nebo je to neskutecne presny otisk klienta.............tak moc nechapu, proc to takhle neni prezentovano. klient by preci v takovem pripade byl ta nejsilnejsi entita v tvurcim procesu a byl by patricne slyset
nevim.................spousta mnou vnimanych kontraverzi a otazek na ktere nejsem schopen najit odpoved
Hmm, takže máme na světě jakýsi abstraktní karteziánský konstrukt, který vyplňujeme krabičkami. Je to tak? Otázka: pane architekte Hájku, myslíte si, že žijete v jakési abstraktní mřížce nebo abstraktním světě? Myslíte si, že můžeme svět redukovat na nekonečné struktury, funkce a potřeby uživatele? Proč neustále vymýšlíte "abstraktní nekonečné struktury" a chcete do nich člověka uzavírat? Nemyslíte, že už je to dávno pasé?
**
"Spolupráce investora a architekta múže mít různou proporci. (Až po extrémní polohu, kdy si stavebník architekta vyloučí). "
Jak můžete vyloučit architekta, když TEN ARCHITEKT VYMYSLEL A ZASADIL onoho člověka do jakési abstraktní mřížky? Vždyť architekt SÁM je prostřednictvím této mřížky PŘÍTOMNÝ doslova VŠUDE! Aneb kterak si architekt zahrál na boha.
od práce nearchitekta na architektuře si slibuji nové podněty, které by architekt možná nikdy nevymyslel. Samozřejmě architekt musí být v roli koordinátora celé stavby a klientovy podněty zapracovává do výsledné podoby. Celá akce může nakonec být pro obě strany přínosem. Pro uživatele tím spíš, protože může libovolně definovat svoje obydlí.
Konkrétně:
V Berouně je to, co vymyslel architekt - prostorovou ocelovou mřížkou o rozměru 3m. Zbytek je pan Pszczolka, který již na začátku přišel s pohledovým betonem, jako oblíbeným materiálem, který mu vyhovuje. Pan Pszczolka si také ve spolupráci s námi nadefinoval půdorysné uspořádání místností a také velikost rastru mřížky. Kdyby se jednalo o jiného klienta, mohl by si vybrat jiné oblíbené materiály a ty by mohl libovolně volit do jednotlivých prostor. To co zůstává je prostorová struktura.
Samozřejmě, že se v takovém případě jedná o individuální čin a vždy se jednat bude (i v objemnějším měřítku), a to právě díky rozdílnému pohledu klientů na způsob bydlení. Tady vidím velký rozdíl v sídlištích a unifikaci a také s výrazem „stroj na bydlení“. Jediný prvek, který jako architekt uplatňuji je ocelová, betonová nebo dřevěná struktura libovolných rozměrů – tedy nosná kostra. Zbytek je úplně individuální a tady souhlasím s tím, že byty mohou být hodně drahé, právě díky volbě materiálů a detailů. To je dáno klientem a architekt ho může pouze seznámit s cenovou relací vybraných věcí.
Možná, že termín „architektura bez architektů“ není úplně přesný, protože architekt pořád zůstane alespoň v roli koordinátora celé věci. Nicméně klient si může v takovém případě na architekta skutečně zahrát a to je přeci přínosné. Proč myslíte, že je pan Pszczolka v Berouně spokojený? Podle mě je to právě tím, že mu nebylo nic vnuceno a mohl se stát spoluautorem celé stavby.
O menší bytový dům založený na úplném přání klientů se teď pokoušíme v Brně. Tak uvidíme jak takový objekt nakonec dopadne.
-proc a kde se bere ta nutkava touha po takove abstrakci a univerzalnosti?
Nejde o touhu po /abstraknosti/ a /univerzalnosti/. Pokud tyto vlastnosti dům v Berouně má je to proto, že jsou výsledkem obecných úvah o architektuře založené na prostorových mřížkách. /Abstraktnost/ a /univerzálnost/ jsou přímo podstatou těchto struktur. Prvotním cílem tedy nebylo vytvořit /abstraktní/a /univerzální/ schéma (to už bylo součástí konceptu).
Jsem si jist, že byste dospěl při práci na tomto tématu ke stejně abstraktnímu a univerzálnímu výsledku - jen by se lišil design a použité materiály.
Odpověď na otázku č.2 a č.3
-proč architektura bez architektu? )vzdyt to je naprosto proti smyslu architektury...stavba je vzdycky individualni cin...)
-lze život a nase byti takhle snadno napasovat do 3x3x3 )zase si budeme vsichni „temer „ rovni, kazdy ve svých nekolika krychlich...zamerne zlehcuji).
Nejde o dogma, ale pokus podívat se na architekturu z jiné perspektivy. Jde spíš o zajímavý problém jak architekturu bez architektů umožnit. Jedním řešením může být prostorová mřížka jak jsme to udělali v Berouně. Mřížka je limitou, ve které se pohybuji (lešením, na které stavím). Umožňuje dát naprosto rozdílným prostorovým a materiálovým řešením řád. Jistě lze najít řadu schémat a strategií jak úkol vyřešit (a nemusí to být rozhodně mřížka 3x3x3).
Odpověď na otázku č.4 viz text /tomas stary/
Dům v Berouně je vize architektury, kde se stavebník aktivně podílí na návrhu svého domu
od interieru až po exterier. A to ne jako pasivni konzultant, ale jako tvůrce se vším co tento proces přináší. Není to ideologie, ale pouze jedna z možností jak přistoupit k návrhu. Cílem nebylo nalézt univerzální řešení pro budoucnost, ale touha po objevování a přemýšlení o architektuře.
PH
Víte, zrovna včera jsem viděla pořad s Arnoštem Goldflamem "Za dveřmi je A.G.", tentokrát o architektuře s architekty. Nevěřil byste (nabo věřil?), jak mnoha různými způsoby lze na otázku neodpovědět.
Dobře, berme to tak, že jste někde převzal hotový koncept prostorové mřížky, protože jej berete za samozřejmý a zřejmě Vám to připadá jako zajímavé téma. Matematizace architektury. Proč? A proč by měla být nějaká mřížka "limitou"?
Také si nejsem jista Vaším závěrem, že by nutně při práci na stejném tématu (kde se vůbec toto téma vzalo?), jsme všichni dospěli ke stejným výsledkům jenom s rozdílem "dizajnu" a materiálu. (Co je to ten DESIGN? Považujete architekturu za soubor "DIZAJNU" A MATERIÁLŮ?) Protože lidé jsou různí, nikoliv UNIVERZÁLNÍ.
Vy předpokládáte, že se lidé shodnou na konceptu prostorové mřížky. Co když ne? Co když je to jen bohapustý experiment? Výmysl? Hra? VAŠE hra s lidmi na architekty?
Zeptám se tedy ještě jednou.. jestli mohu.. Myslíte si, že můžeme svět redukovat na nekonečné struktury, funkce a potřeby uživatele? Myslíte si, že žijete v jakési abstraktní mřížce nebo abstraktním světě? (Nedostanul-li odpověď, udělám si svůj závěr sama.)
Proč se chcete pokoušet dívat na architekturu z jiné perspektivy? Ta VAŠE Vám nestačí? Musel byste být ptákem a vyletět vysoko.. .. proč jednoduše nejste tím, čím jste, a to je být ARCHITEKTem?
Pane Hájku, je vůbec architektura o nějakých vizích? Co je to architektura?
ps: Tak to vidíte, ještě neznáme odpověď na otázku, co je to architektura, a vy už chcete dělat architekturu bez architektů. Pokud vím, tak architektura byla ODJAKŽIVA bez architektů (pouze vyjimečně se v historii našel někdo (většinou to byl panovník), kdo si vybral konkrétní osobu, aby mu postavila to či ono, architekt JAKO TAKOVÝ prostě NEBYL.) a tak jak ji známe se VYUČUJE na školách necelé dvě století. Architektura je tedy ještě velmi mladá, ještě se pořádně nevyklubala a Vy už ji chcete "zabíjet", namísto abyste ji pomohl na svět. No, ale nikdo jiný to za Vás neudělá. ..
architektura na to, aby si mohla říkat architektura, se neobejde
bez myšlenky ...
z tohoto pohledu se mi táto stavba jeví stejně přínosná, jako napr. Jurkovičova vila,
a nebo (kdyš přimouříme oči nad investicemi) vila Tugendhat ... a abych to zase nepřeceňoval
i tisíce jiných staveb ve světě
je mi jedno, jestli se autor inspiruje v "lidovém řezbářství, vyšívkách a keramice", "vyžehleném prostoru a labužníckých materálech", nebo "matematickém konceptu" (odpusťe bagatelizaci) ...
je pro mne důležité, aby vznikaly i takovéhle stavby, jinak by naše povolání nemělo smysl ...
takovéhle = originální, plnící funkci, bez extrémních nákladů na realizaci "myšlenky", nedevastující nebo obohacující genius loci ...
je tu někto, koho urazila stavba mimo jeho schému myšlení? :o)
je tu někto, koho urazila stavba mimo jeho schému myšlení a myšlení jeho sousedů? :o) :o)
je tu někto, kto se obává, že odteďka se bude stavět jen takto? :o) :o) :o)
To nemluvíme o tom, že tento dům je po celém světě přijímán vysloveně s obdivem a představuje špičku české architektury, ať už si o tom malí čeští "experti" myslí, co chtějí.
Ano, nejsem architekt a dobře, že je tomu tak. Ale je také dobře, že Vás máme, jste prostě individuality.. Jen to nepřehánějte... Čau
kuzemenský:
ad nick: vetsina lidi se kterymi se stykam me zna pouze pod touhle prezdivkou. je to me jmeno i kdyz ho nemam v obcance. klidne mi napiste a dam vam svou adresu, muzete prijet a prohlednout si muj dum
Charles-Éduard Jeanneret navrhl toto posmrtně postavené dílo z celé řady krychlí o straně 2.26 m, odvozené z jeho Moduloru. V jeho případě ale Mistr nezapomněl nad tyto krychle postavit i střechu velmi zajímavého tvaru, tvořící tak na vrchu krychlí terasu s výhledem na jezero, spolu s kolmým betonovým přístavkem pro pohodlnou rampu mezi patry.
U tohoto domu to vypadá, jako že na ty doplňky teprve čeká. A nebo ty bedny budou teprve rozbaleny ?
N.B. : Těm, kterým unikla záměrná poťouchlost tohoto příspěvku, se předem omlouvám.
Samozřejmě, že vím, že střecha nebyla zde zapomenuta a že ty bedny se nikdy nerozbalí. Technicky je to zajímavý pokus (česky experiment) v kterém naštěstí jeho majitelé zjevně velmi šťastně bydlí. Já jsem v Centre Le Corbusier také strávil jeden celý (deštivý leč přesto nadherný) den, spokojeně rozvalujíce se na původním LC nábytku (který ale on sám mimochodem nenavrhl) obklopen 4,000 knih o (LC) architektuře. Ale celý život ? Pochybuji.
Jak zde shora již správně podotknuto, jde o slepou uličku. jakkoliv již nádhernou, ale slepou tak jako tak. Alespoň doufám, neboť z představy české kotliny, jako jedno velké skladiště (česky depo) milionů jakkoliv již nádherných beden, běhá mráz po zádech.
Ale především: Nejen že ta byla ještě mnohokráte neuměrně dražší, jak zde se také někdo pokusil naznačit, porovnatelné k Vile Tugendhat to podle mne rozhodně není.
Stačí ? Děkuji.
Pszczolkovým i atelieru HŠH díky,že si nezapomněli, v dobrém slova smyslu, hrát.