Obytný soubor Molochov

Byl jsem pověřen udělat návrh domu č. 10, jednoho z většiny čtyřosových domů bloku, od něhož jsem v dalším průběhu provedl potřebný podrobný návrh. Protože první schválený návrh v bloku dosud nezastavěném má vždy určitý vliv na celou zástavbu, doplnil jsem návrh skicami celkového řešení bloku, o němž jsem zatím nic bližšího nevěděl, než že zde původně mělo stát Technické muzeum. Šlo o záležitost tehdejší Živnobanky, a v době, kdy jsme náš návrh podávali úřadu, měli už arch. bři Kohnové zadaný podrobný návrh na sedm domů z bloku a jako projektanti nejvíce zúčastnění měli a též uplatňovali nárok na návrh jednotného řešení celku, jež, jak jsem teprve tehdy zjistil, bylo dokonce podmínkou výstavby bloku, dávno stanovenou tehdejší Státní regulační komisí. Na stavebním úřadě bylo již také od nich několik skic celkového řešení, vesměs těžké koncepce, vnukající spíš obavy před realizací. Uvítali proto můj návrh jednotného řešení. Inž. Bečka, jehož firma byla pověřena výstavbou celého bloku, uposlechl rady stavebního úřadu a pověřil mne úkolem jednotného řešení.
Nikdo neměl představu, oč vlastně půjde, mnozí se snad domnívali, že k plánům se přiloží celková skica 1:200 a tím že bude celá věc vyřízena. Pro zajištění realizace muselo však jednotné řešení obsáhnout směrný půdorys všech domů, uvnitř do jisté míry upravitelný, s návrhem konstrukce, se závaznými výměrami a úpravou všech průčelí a k tomu s celým svazkem detailů v měř. 1:50 až 1:1, týkajících se všech částí průčelí bloku. Roli kopií všech výkresů dostal každý stavebník zároveň se stavebním povolením, vázaným doložkou, že se tyto výkresy stávají závaznou grafickou zastavovací podmínkou. Ačkoliv toto vše bylo v průběhu práce projednáno a přijato všemi zúčastněnými, nebraly konce pokusy (bohudík ne u všech zúčastněných) o nejrůznější změny. Tak např. keramický obklad celého průčelí musel být změněn za výsuvné dřevěné žaluzie a zůstal jen na lodžiích, které původně pro dojmové vylehčení měly být obloženy tvrdou zelenou mozaikou. Jiné změny ke škodě věci byly v nárožích domů atd.
Bez skutečné a stálé záštity městského stavebního úřadu, zejména tehdejšího vedoucího referenta oblasti arch. inž. Otakara Cibulky, by asi blok nebyl nikdy dostavěn ani tak, jak je. V časopisu Architekt v r. 1937 jsem kriticky popsal celou výstavbu. Prokázal jsem tam, že apriorní parcelace bez architektonického řešení značila konec konců zmařenou příležitost k velkému dílu a jednotné řešení se smrštilo na několik dílčích složek. Nicméně bylo za daných okolností dosaženo nepochybného kladu, že anarchii ve výstavbě bloku bylo přes nejrůznější obtíže přece jen zabráněno a blok i při své délce má dík rytmizaci velkými lodžiemi jistou životnost a výraz obyvatelnosti.