Add new comment
Diskusní příspěvky vyjadřují stanoviska čtenářů, která se mohou lišit od stanovisek redakce. Všechny příspěvky musí být schváleny redaktorem dříve než budou zveřejněny.
Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve výjimečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.
Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve výjimečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.
Musim povedat len tolko, ze tato stavba je fascinujuca. Sam som mal tu cest byt navstevnikom. Vsetko okolo tochto domu je do detajlu premyslene a vsetko so vsetkym hra.
Pozdravuje vas Dano z Irska
Jak říkám, prostě jsem divná...
snad kazdy se dnes uzavira na svem pozemku a podle hesla "muj dum muj hrad" (nebo kdyz budu citovat redaktora archiwebu "pod touhou po individualnim bydleni u nas") vznikaji na jedne strane zmenseniny zamku a jejich odvozenin v cele sve kycovitosti a na strane druhe soudobe "architektonicke" domy, kterym clovek muze rozumet, az kdyz je dostatecne promasirovan na skole nebo alespon z nejakeho toho oboroevho ctiva.. jen ten obycejny clovek je lehce zmaten
ono i tech architektu, pro ktere je kontakt domu se svetem vic nez jen jeho prosklena jizni stena, bude asi malo.. bohuzel
"Mámo, tohle je moderní, viděl jsem to v tom vodborným časopisu..."
To Karel Kříž: V podstatě vše, co jste napsal v úvodu, by se hodilo i na maringotku
Souhlasím, že je dům jednoduchý, nic nemaskuje a do daného místa se nehodí. Nesouhlasím, že je inteligentní, neb nevím, zda je kvůli této architektuře nutné studovat na architekta. Řekla bych, že šikovný prodavač z Baumaxu s praxí v AutoCadu by to mohl taky tak nějak přibližně vymyslet. Já v tom opravdu žádnou krásu nevidím, a to nejsem ani moc tzv."obyčejný člověk", majic umělecké vzdělání a akademický titul. V tom to nepochopení asi nebude
bohuzel mate taky pravdu, ze architektura v dnesnim podani je zahledena castokrat sama do sebe.. stejne jako investori.. ono to oddelit nejde a zminenych deti uz se z vodbornyho casopisu "nakazilo" hodne, jinak by se chaty jako tato nestavely.. a archiweb by je nepublikoval.. obcas si rikam jaky by byl svet bez slovicek moderni, soudoby, progresivni..
netvrdim ze M a F je to same, ale ve vysledku je to casto rozdil asi jako mezi technem a trance music pro posluchace vazne hudby nebo mezi bachem a dvorakem opacne.. minimalismus, funcionalismus, purismus a vsechny "ciste" smery
ad Michala Hrnickova: nic neni cernobile, ale komunikace domu s okolim asi nebude jen velke okno do zahrady.. omlouvam se za protiotazku, ale na ktery kontext ten dum reaguje? jake prostredi konstruuje..?
Proč považuji tuto chatu za téměř naprosté naplnění minimalismu je snad z fotografií jasné, narušují ho pouze ony kůly trčící ze zdi nad vchodem - nevím, zda je zde plánovaná stříška, či jde jen o jakýsi ztracený pokus o design, či jak to nazvat. Ano, jsem přesvědčen že dům destruuje své již tak dost zdestruované prostředí, a fakt, že zcela ignoruje svůj kontext (a kontext VŽDY existuje) je snad zřejmý - tento kvádřík by mohl stát kdekoliv jinde, "nevytržen" si ho dokaži představit snad jen v hale NG ve Veletržáku jako umělecký objekt. Podíváte-li se na pohled ukazájící širší vztahy, vypadá prostě domek jako pěst na oko, ve vztahu ke svému okolí je Ošklivý, nemůžu si pomoct. Architektura není jen o objektu samotném, ale také o tom, jak díky němu vypadá širší okolí - a v tomto ohledu se, dle mého skromného názoru, architekt ani nesnažil o sebemenší začlenění. Vím, je to mimořádně težké a ignorovat kontext naopak velmi pohodlné a konec konců u nás i "moderní", ale je to cesta do pekel. Je mi jasné že chatová kolonie, u které je obtížné vůbec mluvit o nějaké okolní architektuře, je oříšek o to větší, a otázka "jak by tedy chata měla vypadat" velmi složitá, můj komentář je však hodně obecný (což je z něj snad znát) a týká se celého širokého problému, nikoliv pouze této stavby. Co se interiéru týče - absence jakéhokoliv designu a členění v tomto případě asi prostor příliš nedeterminuje, myslím, že půjde zařídit celkem jakkoliv, i když si neumím příliš dobřš představit, jak ho udělat příjemný. Dřevotříska na stěnách je podle mě otřesná, ale je to můj osobní názor. Okna a výhled s nimi spojený jsou super, považuji je za jediný opravdu "světlý" bod této stavby
re: Martin F.
máte pravdu, funkcionalismus a minimalismus určitě nejsou jedno a totéž, ale mají ve svých principech některé velmi podobné znaky, které způsobují jejich prolínání nejen v architektuře. Zajímalo by mě ale jak vypadá "minimalistický urbanismus" - maté nějakou představu? U funkcionalismu je to jasné, W. Gropius a Bauhaus definoval funkc. urbanismus zcela jasně a jeho krátkozrakost je dnes snad již dostatečně zjevná. Mám ale pocit, že minimalismus, narozdíl od funkcionalismu, určitě není plnohodnotný architektonický sloh, nezabívá se příliš funkčními a urbanistickými otázkami, jde spíše o výtvarný princip. Proto bych neříkal že v architektuře existuje Funkcionalismus a Minimalismus odděleně, minimalismus je spíše výtvarná subkategore, v našich zeměpisných šířkách silně navázána na funkcionalismus, ale aplikovatelná i na jiné architektonické, umělecké či designerské slohy a disciplíny. Konec konců, minimalismus můžmeme vysledovat např. v tradiční japonské architektuře už někdy od 6. století, kdy si Zen prorazil cestu z Číny, a přestože typický japonský zenový interiér rozhodně je minimalistický, težko můžeme jeho architektonický styl označit jednoduše za "minimalismus". U nás však minimalismus přišel až spolu s funkcionalismem, a myslím že, alespoň pro ČR, lze tyto dva výrazy považovat za úzce spjaté. Uznávám ale, že jsem měl v příspěvku používat spíše označení "funkcionalismus" než minimalismus, je to zavádějící.
Každopádně mi připadá, že se občas používá slovo minimalismus jen kvůli tomu, že zní moderněji než pojem purismus - kterým v architektuře označuje snaha o práci pouze se základními tělesy a minimem výrazových prostředků - nicméně na základě řady vztahů a zákonitostí, kterými se poté dosahuje maximálního účinku.
Anebo by byl na místě lepší pojem "jednoduchost" (jak vždycky zdůrazňuje P. Pelčák - "myšleno ve smyslu, že to má jednoho ducha, jednu myšlenku")? Nebo "Šváchova" přísnost? Asi by to bylo lepší, než sahat neustále po nějakých -ismech a vše nějak škatulkovat...
(Tu první větu myslím upřímně.)
Můj názor utvořený na základě první fotografie je ten, že z hlediska urbanistického bylo na této parcele nejlepším řešením nestavět vůbec, druhým nejlepším řešením stavět akontextuálně, což se stalo. Netvrdím tím samozřejmě, že prezentovaná stavba je bůhvíjaká architektura, nicméně vyčítat jí nedostatek respektu k okolní zástavbě je dle mého názoru úplně mimo.
Zaprvé, ujasnění si základních pojmů, ismů, je dle mého názoru pro tuto diskuzi poměrně podstatné, protože se jich přímo týká, přijde-li vám to jako plané tlachání, je to poněkud varovný signál.
Obávám se že pokud to, co jsem zde zopakoval již několikrát, nevidíte, necítíte či nechápete, není co bych vám k tomu mohl ještě říct. Místo je sice poněkud zamořené udělej-si-sám pseudoarchitekturou, avšak rozhodně není úplně ztracené - má poměrně výraznou členitost terénu (není to placka), spousta přírody okolo... Jak by přesně vypadala stavba, kterou bych já osobně navrhl, vám samozřejmě říci nemohu, protože tvůrčí proces je zásadně nepředvídatelný, ale určitě bych vycházel ze snahy využít pro stavbu zvedající se terén (částečně jí zapustit), přírodní obkladové materiály - pravděpodobně nějaký místní kámen + bílá omítka, která by opticky navazovala na domky okolo, možna s několika jemnými, avšak ostře barevnými prvky pro oživení, dále bych se snažil - je-li to vzhledem k pozemku jen trochu možné, o vytvoření soukromí, to jest domek bych pravděpodobně napojil na obezdění pozemku. Určitě bych se snažil zjistit, zdali je v okolí nějaká tradiční lidová architektura, pokud ano, pokusil bych se jí rozebrat, pochopit její základní principy (většinou se vyznačuje typickou barevností, poměry základny ku výšce, rozvržení oken a podobně), a ty pak při stavbě aplikovat, samozřejmě za použití moderních materiálů a tvarosloví - asi bych se snažil o spíše organické tvary. Možná je místní architektura příliš staromilská, dekorativní, a inspirovat by se jí nedalo, ale kdo ví, podobá-li se například typické lidové jihomoravské arch., určitě by mohla být zajímavou inspirací, každopádně podobný průzkum bych před stavbou podnikl.
Řeči ve stylu "na podobné parcele by bylo nejlepší nestavět vůbec" nebo "2. nejlepší řešení je stavět akontextuálně" jsou podle mě hluboký alibismus, jak říkám, kontext vždy existuje, a je vaší prací (jste-li architektka) ho najít. Pokud opravdu žádný není, řekněme že stavíte na rovném poli a kolem je buď hlína, nebo příšerné katalogové domky třící uprostřed prázdného pozemku bez zahrady, terénu či plotu, mělo by být vaší snahou kontext vytvořit. Pokud to opravdu nejde, nebo na to nemáte, stejně to neznamená, že je správné se na kontext vykašlat a tvořit akontextuální architekturu, snažil bych se pak alespoň o vytvoření soukromé, příjemné zahrady, přímo navázané na dům, rozhodně bych se snažil vyhnout současné české praxi "kostka uprostřed posekaného trávníku". Na hranici zkousnutelnosti ještě je případ, kdy se vykašlete na kontext, ale uděláte stavbu natolik silnou, že se stane jakousi "sochou uprostřed zahrady", několik takových staveb má třeba Fránek. Nejsem sice zastáncem této cesty a problém vzniká úplně stejný, faktem ale je, že se odpouští mimořádně kvalitní architektuře mnohem snáze, než té pseudokvalitní. A můj dojem je, že je to přesně případ této stavby. Samozřejmě se jedná jen a jen o můj subjektivní názor.
Jinak: nemyslím si, že kontext v tomto případě musí být pouze bílá omítka a šikmá střecha, ikdyž je to samozřejmě to první, co se nabízí. Věřím, že lze vysledovat i hlubší a na první pohled méně evidentní principy či postupy pro začlenění do kontextu, na šikmou střechu bych se osobně klidně vykašlal. Ale je to otázka, musel bych se jet na místo podívat, takto nemohu soudit.
Jistě se shodneme, že začlenění do kontextu je samozřejmě jedním z kritérií pro zařazení do kategorie dobrá architektura. Tímto začleněním však obecně samozřejmě může být i princip kontrastu, jestliže jeho aplikací například vzniká nějaká jiná kvalita prostředí. Otázkou tedy zůstává, proč by u této chatky volba kontrastu (k nepřádku, strnulosti, bezútěšnosti,...co já vím) měla být automaticky horší než snaha o hledání "harmonie", jestliže kontextem je to, co vidíme na fotce, evidentně to není "harmonická tradiční vesnice" , kterou by vpád dřevotřískové krabičky snad mohl nějak rozvrátit. (Kontextem myslím teď ty stavby. V kontextu okolní přírody snad zvolená forma nepohoršuje nikoho, kdo dokáže překonat svůj případný elementární prvotní nezvyk.)
v kontextu, v jakem to bylo napsano, je skutecne " ... minimalismus je tou nejhorší možnou volbou. Především proto, že zcela ignoruje své prostředí. Ignoruje urbanismus. Nevytváří prostředí, naopak ho destruuje. " a i kdyz stavby od Loose i Mieseho maji nektere jine kvality, zastresuje je, stejne jako naprostou vetsinu dalsich "cistych" staveb, Koolhaasovo oblibene "fuck the context" ... a 90% 'obycejnych lidi' naprasto neoslovuji.. (i kdyz hodne lidi si dokaze precist letacek a naslede jej zreprodukovat)
architektura je myslim si pro lidi, nema-li byt sama pro sebe.. (a dneska je tehle dekadence obcene uz tak vic nez dost)
a taky bych se chtel zeptat.. v cem je rovna strecha lepsi nez sedlova a vsechny jeji odvozeniny? proc maji 3/4 dnes "kvalitnich" projektu a novostaveb rovnou nebo alespon pultovou strechu? predem diky
Ad ploché střechy - rozebíralo se už i na tomto webu vícekrát. Hlavní důvod je asi ten,že lidé, kteří si staví moderní domy většinou nemají na půdě seno ani haraburdí a ani tam nechtějí bydlet. Většinou se taky domnívají, že dnes postavená plochá střecha nebude protékat o nic víc než sklonitá. Jestliže tedy není potřeba z jiného důvodu, sedlovou střechu často nestaví.
Kromě technických a užitných důvodů taky samozřejmě proto, že každá doba má i v architektuře nějaký převládající trend, chcete-li módu. Možná, že sedlové střechy teď nejsou zrovna in. Samozřejmě se vám může líbit móda z doby před 50 lety, ale bylo by naivní predpokládat, ze se vývoj navždycky zastaví u prověřeného modelu s pálenou taškou a sklonem 45 stupňů.
Myslím, že s těmi předsudky se hluboce mýlíte. Jde o to, že člověk má určité potřeby, které vycházejí z jeho nejhlubší psychiky, často jsou to věci, které v nás jsou už miliony let, ještě z dob, kdy jsme byli zvířata. A domu - úkrytu, jeskyně, se to týká velice silně. Každý, ale opravdu každý člověk má v sobě hlubokou potřebu mít zázemí, úkryt, který je soukromý, chráněný, do určité míry intimní. Když už zmiňujete ty děti - myslím, že jsou vynikajícím vodítkem. Když jsem byl malé dítě, toužil jsem po domě s krytou zahradou, obehnanou zdí jako hrad, uvnitř potok a jezírko a vzrostlé stromy, a taky jsem chtěl aby mi dětským pokojem tekl vodopád. Jistě, je to dokonale naivní, ale právě proto poučné: bezpečí, soukromí, příroda a tekoucí voda jsou věci, které nás podvědomě uklidňují a dávají pocit domova, historické důvody sahající někam do pravěku jsou myslím zřejmé.
Kulturní prostředí naše dětsky upřímné dušičky znásilňuje k, často zcela podvědomému, přehodnocení názorů a potřeb - najednou se chceme také vytahovat, dokazovat si a svému okolí jak jsme moderní, nezávislí, léčíme si komplexy, věříme trendům a ideologiím, a jsme pro to ochotni vzdát se až neuvěřitelné míry pohodlí a přirozeně příjemného prostředí. Čím jsme vzdělanější, víme toho víc o dějinách architektury, o teorii umění, přestáváme si uvědomovat skutečné potřeby, které v hloubi duše ale stále máme. Stavíme si domy, ktere jsou nám Opravdu nepříjemné, které nereflektují naší stále ještě lehce zvířecí psychiku, a navzájem se přesvědčujeme, že je to tak správně. Jenže ono opravdu není. Jedna věc jsou předsudky: ty vznikají na základě špatné zkušenosti, nebo absenci oné zkušenosti (pak se jedná o xenofobii, což už je ale jiný a myslím že přeci jen méně častý problém), a lze je odstraňovat v případě, že se mýlíme. Druhou věcí jsou však hluboké podvědomé potřeby. Rozlišit tyto dvě věci je naprosto zásádní. Mnoho lidí nenávidí moderní architekturu kvůli předsudkům, své hlouposti, neschopnosti proniknout do věci, avšak mnoho lidí také své předsudky překoná, nechá si postavit "moderní" domy, a pak po několika letech utíkají pryč a opravují si někdě staré statky. To je nakonec osud prakticky všech opravdu zásadních moderních RD v ČR za posledních 15 let - schálně si udělejte malý průzkum. Předsudky nepředsudky, ty hluboké, vnitřní potřeby, které, ať už si je uvědomujeme nebo ne, sebou ponesem vždycky, a příčí-li se dům ve kterém bydlíme těmto potřebám, můžete si jeho genialitu logicky zdůvoďnovat jak chcete, stejne vám bude ve výsledku nepříjemný. Tohle je něco, co funkcionalisti a celá moderna zcela pominula, zrodila se totiž z prostředí, kde tento problém neexistoval, neb vše ve své podstatě vycházelo z těchto podvědomých potřeb. Bylo to prostředí, jež ve své podstatě dobře fungovalo, akorát začínalo být strašně fádní a vyčerpané - proto přišla vzpoura v podobě přesně opačného přístupu. Jenže naše společnost je čím dál více obklopena prostředím, které je nám ve své podstatě z duše odporné, a sami sebe přesvědčujem že je to tak správně. Projděte se úplně novou čtvrtí jakéhokoliv města u nás (a nejen u nás), pak se projděte centrem postaveným třeba v 18. nebo 19. století. Budete-li k sobě upřímná a oprostíte-li se od profesního zájmu o onu moderní architekturu, bude vám mnohem příjemnější ta čtvrť z 19. století, stejně jako 99,99% všech ostatních. Historická centra jsou dnes ve městech to Hezké, kam všichni chodí (a ne jen kvůli památkám), zatímco moderní čtvrti jsou téměř bez výjimky to hnusné, nutné zlo, kam se chodí akorát přespat. Jak to? Jak to, že v 21. století neumíme postavit čtvrť, která nejen není nepříjemná, ale dokonce je mnohem příjemňější než na stará? Máme přeci neomezené možnosti... Něco prostě JE špatně.
Toto všechno neznamená, že rovná střecha a bílá čistá fasáda a priori znamená, že dům bude nepříjemný, že nebude odpovídat našim nejhlubším, těžko slovy specifikovatelným potřebám. Nicméně tyto atributy si nebezpečně zahrávají s dojmem pustoty, neuchopitelnosti, odlidštěnosti, ztrátou lidského měřítka a soukromí, a pokud toto správným způsobem neodstraníte, nevykompenzujete, jste nahraná. Výsledkem bude další "čistá a moderní" stavba, kterou po pár letech zezačátku nadšení uživatelé opustí, a najdou si nějakou starou chalupu kde dožijí mnohem raději.
P.S.: Když mluvíte o těch na první pohled nesympatických asijatech: Jeďte se podívat třeba do Japonska. Je naprosto neuvěřitelné, jak jsou tam obličeje lidí na ulicích povědomé, příjemné, plné a krasné, jak "domácký" tam máte pocit, jak první návštěva budhistického chrámu, exotického to zážitku, je ve skutečnosti něco jako návrat do snu z dětsví. Pak zjistíte, že jsou Japonci opravdu neobyčejně milí a zajímaví lidé, s názory, zjistíte, že ty chrámy, sebegigantičtější jsou, jsou vždy důsledně v lidském měřítku, že když jim tam vznikne velká plocha, tak ji Vždy rozdělí tak, aby nepůsobila odlidštěně, že tam vždy voní cedrové dřevo a kadidlo, že je všechno příjemné jak chodíte bosa a každý se na vás usmíva. To samé například Indie. Na druhou stranu, když odletíte do Ameriky, která by nám měla být stokrát bližší, vídíte jen prázdé obličeje, prázdné pohledy, absenci úcty, ztrátu měřítek. A světe div se, po pár měsících či letech zjistíte, že jsou Američani opravdu prázdní, a až neuvěřitelně moc jiní než my. Proč to všechno říkám: První dojem je neuvěřitelně významná věc, jak u lidí, tak u architektury, v jedné milisekundě víte, jestli to vaše podvědomí vezme na milost nebo ne. Další uvažovaní už je onen kulturní nános, který sice může být velmi užitečný, ale jedná-li se o váš budoucí rodiný dům, kde budete trávit život, či vašeho budoucího partnera, byl bych extrémně ostražitý. Zatím se mě tak v 85% případů potvrdilo, že můj první dojem byl správný.
Chápu, že „in“, tedy módní, je projektovat „liniově čisté“ krabice a vnucovat lidem bydlení v pohledových betonech, nejlépe spojené s "vymezováním se" vůči blbému okolí. Což s sebou v určité věkové kategorii architektů přináší bohužel dosti arogantní odstřelování všech, komu jsou tyto tendence cizí. A není nic jednoduššího, než takové opovážlivce zaškatulkovat mezi milovníky podnikatelského baroka...
Jenže jsou přece lidi, kteří nechtějí ani jedno ani druhé, a myslím, že jich není málo. Jen si nenechávají projektovat domy od architektů, kteří mnohdy s přezíráním a podivnou arogancí prosazují pouze tyto svoje kdesi ve škole naučené, dnes „modní“, trendy. Módní trendy v jejich úzce výlučné společnosti, kde se navzájem stále dokola ujišťují, že TOTO je ONO.
Ad Honza: v Japonsku jsem nějaký čas žila, a je to krásný případ toho, jak se minimalistické tendence např. v umění (ale i třeba v zahradách, aranžmá květin, interiérech atd.) nevylučují s příjemnou architekturou lidských měřítek, včetně těch zatracovaných šikmých střech s glazovanou (klidˇo brďo třeba modrou) taškou, navíc stejnou v celé vesnici...
Já byl v Japonsku zatím jen asi dva měsíce, ale i to stačilo k tomu, abych té zemi propadl a na čas studoval japanologii... Cítím se tam víc doma, než doma. Mají, narozdíl od nás, tisíciletí zkušeností s prací s minimalismem a jednoduchostí, a výsledkem je, že jejich minimalismus, narozdíl od našeho, je vše, jen ne odlidštěný a nepříjemný. Pochopit způsob, jak pracují s jednoduchostí, by podle mě mohlo znamenat obrovský přínost pro naší architekturu. Funkcionalismus i moderna je bez větších pochyb inspirovaná Japonskem, v tu dobu zájem o Japonsko v Evropě vrcholil, ale inspirace je to bohužel příliš povrchní na to, aby fungovala (tak dobře, jako v Japonsku).
Nevím jak jste to myslela s tou 50 let starou módou? Ploché střechy byly módní před 70 lety, ale klasika je klasika.
opravdu si myslite, ze deti jsou sovinisticke a povrchni? ze vkus se da naucit? k te povrchnosti - civilazece je naucit se mluvit, obsah toho co pak budete rikat a jakou to bude mit podpovrchovost je o necem jinem.. at jste dite nebo akademik.. tohle se naucit neda.... ale nechci vas chytat za slovo, pokud jsem vas dobre pochopil, chtela jste rict at se nesoudi jen podle samotne odlisnosti a ze kazdy ma pravo na svuj nazor na bydleni a na moznost si ho prosadit.. tohle ale myslim neni o tom, ze ten dum je jiny, ale o tom, ze kdyz si pred nej stoupnu a budu se sebevic snazit na nem najit (civilizovane podle aktualnich (naucenych) schemat) vsechny mozne klady a prednosti, vzdycky mi bude nekde vzadu v hlave bude svitit varovna kontrolka "neco tady nehraje".. tedy alespon mne ano.. a myslim ze zdaleka nejsem sam... kdo ji nechce ignorovat nebo uplne vypinat.. co se tyce onoho vlastniho nazoru na bydleni, uprimne verim tomu, co popisuje honza jakozto casty dusledek nabazeni se minimalismu..
resume typu "prumerna schopnost obycejnych lidi hodnotit cokoliv je na zoufale urovni" je alibismus popularni nejen u architektu, nejen u nas a nejen dnes..
debata o smeroch a o tom co sa chce na co podobat je zaujimava. rad by som sa vratil na zaciatok:
- tato chata nie je len o tom ako vizera ale hlavne o tom ako vznikala. postavit si vlastorucne velke lego je celkom zabavne a potesi
- byva sa tam prijemne s pocitom az privelkeho sukromia. zaital necitim potrebu nieco zasadne menit.
o prazdnote a chlade by som asi nehovoril. to ako veci vizraju je jedna vec, to ako ich vnimate na mieste druha.
- kontext? ludovej achitektury a prirodnych materialov by ste v okoli asi vela nenasli. iba mini chatky z 80tych.
osadenie na pozemok: co najblizsie k susedovi a miernu posun nizsie. tak ziskvaju obaja sukromie v exterieri i interiery. a zkopanie do svahu je urcite najlepsie riesnie, vzhaldom na moznosti to nebolo mozne.
to ivan: cestovat je určitě potřeba, ale málokoho zde podezírám, že by se do Bernolákova na to jel podívat osobně. Tolik času tu asi přece jenom nikdo nemá (?)...
chata a kontext: napriek tomu, ze nepovazujem respektovanie kontextu za zavaznu a vseobecnu hodnotu (pokuste sa ma o tom presvedcit), pokusim sa obhajit aj tuto jej kvalitu. v prvom rade si treba uvedomit, ze sa nachadza v nearchitektonizovanom prostredi chatovej osady. so znacnou namahou by ste nasli jedine "kutilsku architekturu" a presne taka je aj tato chata. dovolim si ale tvrdit, ze narozdiel od typickeho kutilskeho pocinu, si zachovava znacnu kultivovanost (v clanku ju nazyvam "idealizmom"). priestorovy kontext uz asi ani nemoze byt respektovany viac (a osobne toto povazujem za prilis velky kompromis) - chata totiz stoji na pozemku presne podla principov okolitych stavieb. nenarusovat zacaty princip je zamer a umysel. o destrukcii prostredia takisto nemozno hovorit. v prvom plane - konstrukica bola zvolena tak, aby pocas stavby znicila minimum pozemku. narozdiel od stavenisk murovanych budov bolo dva metre od stavby cisto a pestovala sa zelenina. v druhom, architektonickom, plane tu neexistuje ziadne prostredie, ktore by bolo mozne nicit. mate snad na mysli susedny dom? ake su jeho kvality? je menej poburujuci? osobne si to nemyslim, ak bude zaujem, mozem vysvetlit. historickym a tradicnym kontextom tiez celkom nerozumiem. nemyslim si totiz, ze by v hostorii niekto pristupoval k tvorbe s podobnym umyslom. a tiez - ku ktorej historickej tradicii sa vracat? a je natolko hodnotna, ze ma vyznam reprodukovat ju? v zahradnej chate? akym sposobom? eklektickymi citaciami? je vonkajsi prejav nostielom skutocnych vyznamov tak, ako sa to snazi prezentovat honza 10.12.07 21:39 (tradicne bez argumentov)? opat sam proti sebe ale ponukam zmierenie - podorys by myslim mohol byt povazovany za dostatocne tradicny a ludovy. mozno je ale zaujimave uvazovat nad tym, ci nejde o racionalnu oprimalizaciu, ktora sa nutne musi prejavit v tradicnom ludovom dome tak ako aj tu. pretoze v podstate sa pouzivaju velmi podobne konstrukcne a stavbene postupy na velmi podobne funkcie.
estetika: naozaj netusim, preco niekto povazuje prave tuto estetiku za minimalisticku. predpokladam, ze ide o univerzalne pejorativum, ale potom navrhujem vystiznejsie: "skareda". mimochodm, dom je foteny za plnej prevadzky. estetika musi nutne byt subjektivna, ovplyvnena vkusom, spolocnostou, dobou, modou, presvedcenim... v tomto pripade je vedena "idealizmom" a zamerom je "uprimnost". cely dom ma byt lacny a dvojchlapov: aby ho za co najnizsiu cenu postavit dvaja ludia. murovana byt nemohla - preprava tehal je prilis narocna pre dvoch. preto je montovana. interierovy obklad z OSB dosiek (mimochodom velmi prijemny) splna staticke, ochranne aj cenove poziadavky. mohol byt omietnuty, ale vtedy by prestal byt uprimny - nebol by taky, aky naozaj je. exterier je oblozeny najlacnejsim materialom, ktory odolava bez pravedelneho osetrovania poveternostnym podmienkam - cetrisom. a ten, ak ma byt uprimny, musi byt sivy. tri tramy nad vstupom su pripavou na markizu, ktora sa zatial nezrealizovala.
a mimochodom, strecha je sikma
Domy vzešlé z modernistické tradice, o které se u nás stále pokouší většina těch architektů, které nemáte rádi, navazují na mezi věci znalými lidmi nepopiratelné prostorové, stavebně-funkční a výtvarné a etické kvality této architektury. Z vašich reakcí jsem vyrozuměla, že vy o nich nevíte, resp. je nedokážete vidět. Škoda pro vás. Tato diskuse o tom ale není.
Poslední reakce na posledni větu karla krize: to není bohužel alibismus to je konstatování faktu. K ohodnocení staré architektury jsou lidé vychováváni. Jsme v tomto směru od dětství vedeni, navštěvujeme památky, tyto jsou pečlivě uváděny do původního stavu a odborníky bráněny proti projevům průměrného vkusu, které by jinak způsobily, že by se žádné domy, na nichž by bylo možno demonstrovat starší stavební styly nedochovaly. Převážná většina lidí na starých domech oceňuje především to, že jsou staré, a dále že obsahují zdobné detaily vysoké řemeslné úrovně. Skutečná míra důležitosti kvalitních a zdobných řemeslných detailů pro většinu stavebníků je ovšem zcela jiná a je dobře vidět na stavbách, které si titíž lidé staví. Většina lidí se chodí kochat do centra, kde bdělý památkář zabránil vyměnit zdobné kastly s tisíci mosazných kliček za eurookna. Na jejich vlastním, třebaže i starém domě však už skoro nikdo nepozná, kdy asi tak mohl být postaven. V tomto všem bývají stavebníci vámi kritizovaných neomodernistických staveb čestnou výjimkou. Nedokážu si vůbec představit, jak se někdo může u nás cítit terorizován neofunkcionalismem. Jakkoli jsou ho podle vás plné časopisy, naše nejběžnější (zejména venkovské) okolí utvářejí úplně jiné ismy.
Většina "běžných" lidí si pod pojmem moderní architektura představuje paneláky a sídla okresních výborů strany. To, že milovaný dědečkův dům je tak pohodlný a kvalitně postaven, nepřičítají tomu, že byl postaven jako v podstatě funkcionalistický a v době, kdy stavební řemesla byla na úrovni nesrovnatelné s dneškem. Na moderní architekturu svorně nadávají dál. Protože je nikdo neučil rozlišovat dobré a špatné domy. Poznají jen domy se střechou sedlovou od těch s plochou. A mají neodbytný, leč bohužel zcela nepoučený pocit, že když se začaly stavět ploché střechy, začalo to jít s architekturou jaksi zkopce.
Naproti tomu řada zde publikovaných moderních architektů se snaží ve své práci proniknout do toho, co dělá dobré domy dobrými a pro tvar střechy mívají i jiná kritéria, než jestli je stejný, jako u sousedů. Snaží se stavět domy jako odraz svých hodnot a životního stylu svých obyvatel. Architekti, kteří bývají publikováni na tomto webu převážně nenesou zopovědnost za otřesnou parcelaci a územní plánování na okrajích měst. Tato plně odráží požadavky, finanční možnosti a životní styl stavebníků. Neznám dobrého architekta, který by žil v satelitu. V tomto ohledu to nejsou architekti, kteří by měli hromadně dojít k nějakému poznání a kteří by měli být více vychováváni k respektu ke kontextu, jak navrhujete.
Osobně přísahám, že ačkoli nejsem architekt, dobrá modernistická architektura dokáže naplnit moje nejvnitřnější potřeby aniž by mě kdokoli k tomuto přesvědčení jakkoliv naváděl a ačkoliv je to dnes navzdory vašemu názoru přesvědčení výrazně menšinové. Pokud se nezmění průměrná konfrontovanost a zkušenost lidí s kvalitní moderní architekturou, bude to tak i nadále. Dokud brněnské děti nebudou chodit stejně často na výlet do Tugendhatky jako na Pernštejn, bude nejobvyklejší stavební produkce vypadat tak jako doposud. V tomto ohledu můžete závidět sousedům z Bernolákova. Za chvíli si na tu budku jistě zvykli a jestli je pozvali i dovnitř, patrně si rozšířili obzory, co se týče možností životního (chatařského) stylu.
"toto všechno neznamená, že rovná střecha a bílá čistá fasáda a priori znamená, že dům bude nepříjemný, že nebude odpovídat našim nejhlubším, těžko slovy specifikovatelným potřebám. Nicméně tyto atributy si nebezpečně zahrávají s dojmem pustoty, neuchopitelnosti, odlidštěnosti, ztrátou lidského měřítka a soukromí, a pokud toto správným způsobem neodstraníte, nevykompenzujete, jste nahraná. "
Domy na babě, vila Tugendhat či Mullerova vila jsou podle mě příklady toho, kdy se toto "nebezpečí" podařilo skvěle zažehnat. Občas to stačí příjemným měřítkem, zapuštěním do terénu a promyšlením všech detailů do puntíku a pěknou zahradou okolo. Zajímavé je, že všechny tyto stavby jsou v poměrněm prudkém svahu, to si myslím že jim hodně pomáhá. Domy, které jsem zde uváděl jako příklady toho, jak moderní architektura může pojmout výše zmíněné lidské potřeby, jsou esteticky čistou modernou (Eggo či Dům Plot od A69).
A jsem převědčen, že jste na hlubokém omylu i případě 4. odstavce: Jistě, satelitní městečka a podnikatelské baroko jsou zlem možná větším, než panelové sídliště, o tom se již konec konců začína poměrně nahlas mluvit. Developeři rujnujou krajinu, urbanismus, a "parazitovaná" města bezohlednou a tupou parcelací pozemků, které těžko umožňují stavbu například řadové zástavby nebo funkčních atriových domů. A lidé, bez špetky vkusu a chápání v čem vězí problém levné pozemky nakupují a stavějí si tam svá ohavná dílka. Taková je realita. Otazkou však je: Proč se tak doopravdy děje? Je mi jasné že teorií na toto téma může být mnoho, já osobně však došel k této:
Průměrný Čech vyrostl nebo slušnou část života žil na panelovém sídlišti. Panelák je pro něj funkcionalismus, moderna, jak jste řekla. Sídliště jsou hnusná, nefungují, postrádají základní jednotky tvořící město (služby, ulice, větrolamy atd.). Mimochodem jsou ale téměř 100% naplněním funkcionalistických vizí a urbanismu ze začátku 20. století, které definoval Bauhaus v čele s Walterem Gropiem, až na zoufalé dílenské zpracování a úpadek spojeným s maximalním šetřením, takže sídliště JSOU funkcionalismus, ale o to teď nejde. Tito lidé, kteří nenávidí svět ve kterém žijí a chtějí pryč, mají o svém vysněném bydlení zcela jasné a pochopitelné představy: Musí být soukromé (tedy dům, nikoliv byt), a musí být ve všem opačné než paneláky. To, že tito lidé žili většinu života na sídlišti bohužel také způsobilo, že nemají vkus, nemají cit pro detail, pro materiály, pro prostor, to, co zde bylo ještě na konci 19. století celkem samozřejmé. Výsledkem je podnikatelské baroko a jeho více či méně nechutné variace. Vtip ale je, že tento "sloh" vychází z neodiskutovatelnách vnitřních potřeb lidí, které byly životem na sídlišti pouze vyexcitovány do extrému, s příměsí tím vzniklé zakomplexovanosti, malosti, omezenosti a frustrace. To, co od svého nového domku chtějí, je naprosto jasné. Kdyby šli za slušným architektem, postavil by jim hranatou věc kašlající na jejich potřeby úplně stejně, jako panelák, pouze s tím, že by to bylo vkusné (což oni stejně nerozeznají). Zcela zde chybí možnost nechat si postavit dům, který bude plně reflektovat všechny naše potřeby - na soukromí, na příjemné lidksé měřítko, na fakt že 60% obyvatel ČR má v domácnosti registrovaná domácí zvířata (kdo myslí na věci jako jak vyřešit neustále smrdící kočičí záchod nebo kde umýt psa při vstupu do domu, když je celý od bahna, když prakticky každá rodina v ČR bydlící ve vlastním domě má psa nebo kočku?), na fakt že máme děti, které potřebují intenzivní prostředí pro své hry, nikoliv rovnej nakrátko posekanej trávník a za ním plaňkovej plot a tak dále od architekta tak, aby byl dům zároveň moderní, kvalitní, esteticky zdařilý a 100% současný. Dnes, když chcete dům, máte prakticky jen dvě možnosti: a) "kvalitní moderní architekturu" od renomovaného architekta, nicméně s tím, že budete muset od svých naivních představ o bydlení velmi rychle upustit a podřídit se strohé, ve svém důsledku zrůdně neempatické (neo)funkcionalistické realitě plné banálních arch. stereotypů jako "vertikální průhledy" (vždy čistě akademicky geometrické hrátky s prostorem, které však ignorují skutečné problémy a potřeby, protože ty by je již znečistily či jim zabránily), anebo - což je pochopitelně případ většiny lidí, b) půjdete, a necháte si postavit otřesný katalogový domek, který se však alespoň tváří, že tyto potřeby více méně chápe a řeší. To že tomu tak ve skutečnosti většinou není je druhá věc.
Podle mě jsou tyto dvě jediné možnosti ve skutečnosti dva extrémy, které by měly zůstat extrémy, a mezi nimi by měla existovat široká řada architektů kteří vám udělají nádherný, vkusný, moderní, promyšlený, a však ne studený a odlidštěný dům. Proč téměř neexistují? Už z této diskuze vyplývá, že lidí, kteří tuto potřebu mají, je dost, a je jich stále více.
Proto tvrdit, že architektů se satelity a podnikatelské baroko netýká, jsou podle mě mimo: jistě že oni je nedělají, nesnáší je, ale ve svém pricipu vznikají proto, že ona druhá alternativa, kterou architekti nabízejí, je pro většinu lidí nepřijatelná. Nedávají vám žádné možnosti, a proto se děje to, co se děje - obrovské díry na trhu se chytli ekonomové, developeři, podnikaté bez špetky vkusu, vzdělání či zájmu na budoucnosti měst, a katalogový domek byl na světě. Kdyby se někdo z těch věhlasných architektů sebral, a udělal esteticky kvalitní domek který by zároveň nabízel to, co se tváří že nabízejí katalogové domky, přestal by tento problém v tak velkém měřítku existovat. V kostce: chybí nám architekti typu F. L Wrighta, máme tu jen samé neoCorbusiery, kteří se s ním však stejně nemohou poměřovat.
Je mi jasné že se vyrojí tuny naštvaných komentářů ve stylu "lidi prostě jen nemají vkus", ale já si myslím, že takto jednoduché to nikdy není. Velmi mě zaujal ještě názor M. Rajnyše na důvod úpadku české vesnice (bylo to např. v MF Dnes), na tom si myslím že je také hodně pravdy. Architektura jde ruku v ruce se sociální strukturou a jejím "zdravotním stavem" obyvatelstva té dané lokality.
spis naopak za "kvalitni" povazuji jen zlomek soucasnych (i minulych) architektu a architektkury takhle titulovanych.. napr. ze soucasnych svetovych SuperStar snad jen Calatravu.. a neni to tim, ze bych neznal i jine nebo neznal jejich dila jinak nez na prvni pohled..
myslite ze to, co se tu resi, neni pokus o to proniknout do toho, co dela dobre domy dobrymi? neni to taky tak trochu predsudek..? nebo ze turiste, kteri k nam jezdi mj. proto, ze je tu par mist, ktera maji do sebe vic nez shluk mrakodrapu nebo organismu od "prednich" architektu, k tomu byli taky vychovani? ze s nimi rodice jezdili na Pernstejn misto do Tugendhatky?
skutecne si myslim, ze priblizeni archtiektury lidem by nemelo jit cestou vzdelavani negramotu, ale popremyslenim, kde se bere dnesni nepochopeni mezi architekty a zbytkem lidi.. architektura neni vedni obor, kteremu se da rozumet jen po vystudovani skoly.. architektura z podstaty potrebuje lidi.. a mic je ted myslim spis na strane architektu.. a berte to prosim tak, ze me to doopravdy zajima - muzete mi rict stavbu z funkcionalistickych (min.,pur.), kterou povazujete za komplexne velmi dobrou a zdarilou a ktera vas naplnuje? bez ironie diky
re jan pernecky: ano, strecha je konec koncu sikma vzdycky
ad fotografie: rozdil foto vs. realita je jasny, jen se bojim, ze fotky skutecnost az tak zkreslit nemohou.. neco zamlcet, neco vytahnout, ale jinak moc lhat neumi.. spis si myslim ze zrovna fotografie architektury jsou z tech, ktere se snazi naopak samy sebe trosku idealizovat..
ad sarka: bohuzel zrovna ivana podeziram, ze tam jezdi docela casto
Mimochodem na Babu mě neposílejte, vyrůstala jsem nedaleko a „starou“ Babu miluju. (Pro mě je Baba Babou ještě bez těch řadových domků od Fišerky). Na archiwebu však bohužel jen zřídka kdy najdu něco, co snese v mých očích srovnání právě s Babou, ale to je jen moje chyba, se kterou se musím naučit žít.
Jinak mi je líto, ale váš příspěvek mě míjí tak, že nemohu najít rovinu, kde bych našla místo k reagování, aniž bych netrhla rekord v délce odpovědi.
Ale zpátky na šachovnici- prvotně jsem se autorů ptala, zda jsou si opravdu jistí, že tato stavba stojí za publikování. Odpovím si sama- asi to za to stojí, vždyť ta diskuze je koneckonců dostatečně zajímavá. Rozhodně zajímavější než ta chatka v Bernolákově.
sarka: vidim to inak. mnohi hladaju v architekture spravne hodnoty. problem moze byt v tom, ze zaroven ocakavaju ich tradicne (=zazite) formalne prejavy. ak sa nemylim, s tym kalkuloval postmodernizmus, eklektizmus a neostyly (vratane neofunkcionalizmu). paradoxne, z toho isteho prameni rozcarovanie funkcionalizmom, ktore opisuje honza 12.12.07 15:48. po rokoch sa aj formy funkcionalizmu spojili s hodnotami a vyzamami, a teda aj s problemami doby a miesta. (mam skusenost, ze v zapadnych krajinach panelaky reprezentuju kvalitne byvanie za prijatelnu cenu.)
ak by sme ale iba replikovali formy, casti a celky predpokladajuc, ze replikujeme aj ich vyznamy, rychlo by sa stalo, ze vsetky tieto veci dostanu nove konotacie alebo ich uplne stratia. a to je maniera - mimochodom, vidi sa mi, ze jedna taka prave vrcholi.
pri pohlade na architekturu v jej podstate a v jej spolocenskom kontexte je mozne, ze to, co clovek povazuje spociatku za bezcenne sa ukaze hodnotne a to, co v prvom plane prekypuje hodnotami je len lacny trik.
S vaším posledním příspěvkem souhlasím, v podstatě se vším, co jste napsal. Já si ale nemyslím, že při hledání "správných hodnot" očekávám "tradiční formální projevy". Jsem daleka paušálně posuzovat jednotlivé slohy (i když pravda, přiznám, že některé mě oslovují více a jiné méně. Tak třeba funkcionalismus Baby mi je rozhodně bližší než všechny ty neostyly).
To, co píšete v závěru, to se hodí nejen na architekturu, ale i na výtvarné umění vůbec. Rozpoznat opravdovou, čas překonávající kvalitu je to nejtěžší, co v tomto směru existuje. A i když určitou úlohu v tom hraje i vzdělání a teoretická průprava, bez podvědomého hodnocení „líbí- nelíbí“ se při tom nikdo neobejde. Přesněji teoretická průprava bez výtvarného citu je na nic.
Diskuze zde se točí kolem Vašich mentálních map, jenž Vám pomáhají orientovat se ve světě. Opravdová živost či životnost, krása či ošklivost... znechucení, cokoliv z toho ve Vašich příspěvcích postrádám. Diskuze se proměnila (včetně mého příspěvku) jen v slet (s prominutím onanystů). Což je bohužel "trend" většiny diskuzi nejen v tomto periodiku.
Opravdu nevím, co se snažíte sdělit větou, že za architekturou nejsou ismy ale lidé, ani tím dalším o živosti a životnosti, myslím že to spíš vy jste dost mimo a vůbec jste nepochopil problém, který se tu řeší, a jeho závažnost. Váš příspěvek mě přijde jako povrchně rádoby-moralistní relativizující výkřid do tmy, jako komentář člověka bez názoru, který se křečovitě snaží být nad věcí. Pokud vás obsah diskuze nezaujal, nechápu, proč do ní vstupujete. Přemýšlím proč tohle vůbec komentuju...
Já tuto diskuzi shledávám zajímavou a obohacující, proto do ní vstupuju, a totéž předpokládám i u jiných. Vlastně vůbec nechápu, co jste chtěl napsat, ale napsal jste to moc hezky... hlavně to o těch mentálních mapách, ty jsou dneska v módě, viďte.
Jestli to neni vlastně sociologický problém - dělá to na mě dojem, že frustrovaní civilizací hledají návrat k sounáležitosti a kontextu a frustrovaní vesnicí a maloměstem chtějí vypadnout do velkého světa, kde má každý svoji moderní budku.
tu budku v clanku ocenuju jako inspiraci pro velmi levne obydli, ale architektura to pro me neni
Koman: "...Ale taky vím, že když nejsou finance..., musí se kolikrát slevit ze svých požadavků. A kolikrát třeba utrpí i arch. výraz..."
Chalupy vesnických domkářů a chalupníků bývaly narozdíl od bohatých selských statků reprezentanty nejchudších obydlí venkovské společnosti, přesto byly řemeslně i esteticky dokonalé, souzněly s okolní krajinou, představovaly kvalitní architekturu. Nevím jak dalece jsou vesnice poblíž vaší chatové kolonie zničené modernizacemi, ale jestli ne, zkuste si toho povšimnout a pak si znovu přeštěte Honzovy a Šárčiny první komentáře.... Možná ještě není všemu pozdě !
líbily se mi první příspěvky šárky a honzy...,, dál jsem neměla čas číst....
asi tak, jak se mi u měst nelíbí "hrady", tak se mi v přírodě nelíbí "kostky"....
chyba je porovnavat tvorbu cloveka s tvorbou prirody a mysliet si ze "domy okolo" su rovnake veliciny ako "stromy, trava, pocasi nebo morfologie terenu...", pretoze niesu.
nielen v architekture bude clovek vzdy vytvarat iba zle alebo horsie zasahy do povodneho prostredia a
ignoranciou je porovnavat alebo dokonca povysovat to co vytvoril clovek nad dokonalost prirody.
architekt so zdravym pohladom na vec by to mal vediet a preto by mal pracovat hlavne s velicinami ktore maju nejaku hodnotu a tieto veliciny chranit.
osobne si totiz myslim, ze neni automaticky lepsi "zacinat stale odznova a lepe" oproti necemu, co by se dalo pojmenovat jako "pokracovat lepe"..
Pripadá mi, že jediné, čo sa tu rieši, je forma. Ja by som teraz formu na chvíľu nechal tak a zablúdil by som viac k podstate. Na prvej fotke máme malú vzorku toho, čo sa tu doteraz postavilo. Z nej je evidentné, že kontextom sa doteraz nezaoberal nikto - vyrástli tu objekty s rôznym objemom, sklonom strechy a použitými materiálmi (každý z troch zachytených objektov má napr. inú strešnú krytinu). Poniektoré ani nespĺňajú kritériá pre drobnú stavbu, sú to proste rodinné domy prestrojené za chatu. V čom a ako sa dá tu "pokračovat lépe"? Pokračovať znamená nadviazať na niečo. Na čo sa dá tu nadviazať? Čo tu tvorí kontext? Omietaná fasáda a šikmá strecha? To je trochu povrchný "kontextualizmus". Dôležitejšia je myslím skutočnosť, že ide o záhradkársku oblasť (dôraz by teda mal byť na záhradke, nie na chate) s úzkou parceláciou. A tento fakt rešpektoval autor a majiteľ montovanej chaty v podstatne väčšej miere, než majitelia susedných objektov. Na rozdiel od nich postavil na svojej záhradke objekt s menej než polovičným objemom a zastavanou plochou. Objekt, ktorý sa nesnaží o "večnosť" murovaných chát a svoju dočasnosť nijako neskrýva. Dá sa jednoducho prestavať alebo úplne demontovať. Pre toto všetko je mi sympatický. A že jeho estetika nevyhovuje každému? Budiž., ale nech mi niekto ukáže stavbu, ktorej to tak nie je.
Chystám se tam do Bernolákova v létě, navštívit mého vzdáleného příbuzného a tak doufám, že ta nerozbalená bedna tam stále ještě bude, jako ten "vždy připraven" mladý pionýr, či z Čech se provždy vypravující vrabci.. Pak, jak se říká, uvidím, zdali v tom prostředí skutečně působí tak cize ale především "nestále" což je pravý opak dojmu od stavby očekávaného.
http://www.archiweb.cz/buildings.php?type=5&action=show&id=2 175
http://www.archiweb.cz/buildings.php?type=5&action=show&id=2 183
Takže zpátky na zem!
A přitom ten rozdíl je často hlavně v šikmé střeše, která kupodivu brání vyznění domu jen v jeho základní holé geometrii a vtahuje ho do širšího kontextu. Na blízkém východě to zase funguje obráceně, tam se šikmou střechou jste jak z Marsu: http://therealisrael.blogspot.com/PICT0119.JPG
myslim, ze vsechny klise o senu na jedne strane a o zatikani do ploche strechy na strane druha uz zrovna v tehle diskuzi probehly, staci cist, je to pres dva roky co to tu kulminovalo..
to ze s panem vichem se da teoreticky souhlasit a pri pohledu na jeho tvorbu boli oci je fakt, ale stejne tak je fakt to, co vam tu pise o sikme x ploche strese.. na to nereagujete, teze o tom, ze je treba revidovat jsou stejne objevne jako teze o tom, ze musite dychat, jinak budete jako forma zivota mrtvy
na tom, ze vsechny "ismy" a "moderna x tradice" jsou jen prazdne pojmy (ktere se daji dle potreby naplnit cimkoli) jsme se nikdy neshodli, necekem ze ted ano.. jen me zarazi, jak stale cekate, ze pod pojemem tradice, krasa atd. atd. vidi kazdy to same.. co se kontextu tyce, vite, ze mame velmi blizky pohled na svet, ale proste do definice "tradicni soucasna architektura" se vleze stejne tak vila sazava jako tvorba pani dombkove.. a to mi prijde jako ten zasadni problem pro ocekavani pochopni "protistranou"
Já se s přáteli většinou shodnu na tom co je dechovka, jazz, rock, klasika ..., proč to architektuře upíráte?
Vás bolí oči, při pohledu na mou práci, mě zase bolí srdce, když vidím, že nová výstavba u nás vypadá jak z Tel Avivu, na soutěžích nic jiného nemá šanci a odborné časopisy nic jiného netisknou. A nazývá se to pěkné, příjemné, upřímné. Trochu mi to připomíná rétoriku o bratrské pomoci spřátelených armád Varšavské smlouvy. Pokud jsou pro vás slova jen slova, tak to nemá význam, to se neshodneme na ničem a můžeme si tu vesele zakokrhat
Mam jednu otazku ako ste na tom s prezimovanym?
S takýmto pohľadom na architektúru posudzujem výlučne cez prizmu zelenej stoeurovky a v tomto smere je táto stavba dokonalá.
Nesnaží sa skryť to, čo všetci tušíme o väčšine "bežných" rodinných domov a to, že o tridsať rokov sa do murovanej stavby bude musieť nabehnúť s majzlíkom a sekať a sekať, až sa nepresekáme k novším predstavám o akceptovateľnom bývaní. A keďže ide o chatu, plusom je, že za tehly sa nesnaží skrývať to, načo je ten dom určený... vytvárať nejakú zmenšeninu plnohodnotného rodinného domu.
Jednoducho o pár rokov sa strhne a za ušetrené peniaze sa postaví nová lacná stavba, ktorá bude vyhovovať novším predstavám o bývaní.
- So susedmi vychadzame velmy dobre
- Novi klienti pri obhliadke odcenuju prirodzenost a prijemnost materialov, co prekvapuje aj nas
- Bezohladnost? Neviem sa vyjadrit, naozaj nam velmi nezalezalo na tom ako dom vyzera, ale skor kde je na pozemku situovany a aky je velky. Co prave susedou inspirovalo, a pomohlo im to k napadom na vlastnom pozemku.
- Myslim ze diskusia o designe nie je velmi dolezite. Dom je proste maly, velmi maly.
- Zopar novych foto je na http://www.toito.eu/2010/06/montovana-chata-bernolakovo.html
-Ak by sa rozpravalo o + a - priamo na mieste, budeme radi.
najma ak porovnam sucasnu ponuku bytov a domov, tak toto je skvost medzi tym otrasom
mozno odstupom casu by bolo dobre doplnit info o prevadzkovych nakladoch
dům není pro každého, ať už designem či velikostí, ale o tom to je. Nemůže za tu cenu v této lokalitě vyrůst něco, co se bude všem líbit.
Já mít zahradu, tak jej postavím a lepší než hypoteka za 2-5mil jen po pár metrů dál...
Chci se zeptat autora-četl jsem že uvažuje o rozšíření-zřejmě další budova. Už jsou nějaké plány- např. propojení nějakým krčkem apod? Další budova protože jde o chatovou oblast?
Ať se daří všem a architektuře zvlášť