Josef Gočár
*13. 3. 1880 – Semín, Česká republika
†10. 9. 1945 – Jičín, Česká republika
Biografie
Narozen 13. 3. 1880 v Semíně u Přelouče. Studium architektury na Uměleckoprůmyslové škole v Praze (1902-05) u J. Kotěry, jehož je později nejbližším spolupracovníkem. Aktivně se zúčastňuje spolkového uměleckého života pražských architektů i výtvarných umělců. 1911 zakládá Skupinu výtvarných umělců, 1912 spolu s P. Janákem Pražské umělecké dílny. Je aktivním členem, později předsedou pražského Mánesa. Od r. 1923 profesorem architektury na Akademii výtvarných umění v Praze, zde v l. 1928-31 rektorem. Roku 1925 získává za návrh čs. pavilónu v Paříži Velkou cenu, 1926 řád francouzské Čestné legie. 1926 zvolen členem České akademie věd a umění a dopisujícím členem RIBA v Londýně. Kromě své nesmírně rozsáhlé projektové činnosti též publikuje, zejména v časopisech Stavba, Stavitel, Styl, Umělecký měsíčník, Volné směry, avšak i v časopisech zahraničních. Své práce vystavuje na řadě výstav po celé Evropě. Zúčastňuje se řady architektonických soutěží, mnohé nejen vyhrává, ale návrhy též realizuje.Josef Gočár patří k nejvýznamnějším českým architektům první poloviny 20. století. Jeho dílo je veskrze původní, nepodléhá vlivu historismu 19. století ani suchému funkcionalistickému racionalismu. Je výtvarně citlivé a funkčně dokonalé. První část jeho tvorby lze zařadit k dynamickému českému kubismu, resp. rondokubismu, plastiky na těchto budovách jsou pracemi našich nejlepších sochařů. Druhá část jeho tvorby je osobitým projevem moderny - výtvarně pojatého funkcionalismu. Většinu svých prací realizoval v Praze a v Hradci Králové, který se stal díky Gočárovi vedle Zlína vzorem moderního města. Jeho rozsáhlá a mnohotvárná činnost - od urbanismu a projektování budov, přes výstavnickou tvorbu až k návrhům nábytku a pomníků - prokazuje jeho všestranné výtvarné nadání.
Ing.arch. Kamil Dvořák, DrSc.
> Josef Gočár byl velkým stavitelem českého kubismu, 7.9.2005
Realizace a projekty
Další díla
- domy na Pospíšilově a Jiříkově třídě, Hradec Králové, 1908-09
- schodiště při kostele Panny Marie, Hradec Králové, 1909-10
- Lázeňské úřednické budovy na náměstí, Bohdaneč, 1910-14
- Věž vodárny, Bohdaneč, 1910
- Vila P. Bauera, Libodřice u Kolína, 1912-13
- Pavilóny na veletrhu v Lyonu a v Bruselu, 1920
- budovy letiště, Praha-Kbely
- Anglobanka, Hybernská ul. čp. 1034-36, Praha, 1923-25
- Okresní dům, banka, Hradec Králové, 1924-25
- Grandhotel, Pardubice, 1930
- Koželužská škola, dnes strojnická průmyslovka, Hradec Králové, 1923-24
- ČS. státní pavilón na mezinárodní výstavě dekorativního umění, Paříž, 1925
- Regulační (územní) plán Hradce Králové, 1926-28
- Památník bratří Veverků, Rybitví u Pardubic, 1927
- průčelí paláce Fénix, Václavské nám. Praha, 1928
- Fiedlerova vila, Dvůr Králové nad Labem, 1928
- Kostel sv. Václava v Praze-Vršovicích, nám. Svatopluka Čecha, 1928-30
- úprava Tyršova mostu, Hradec Králové, 1931-33
- budova okresních a finančních úřadů, Jiřího tř., Hradec Králové, 1931-3619
- dům obuvi Baťa, Celetná ul. čp. 596, Praha, 1933-35
- Bytový dům, Bubenská ul. čp. 421, Praha, 1933-36
- několik vil v Praze-Dejvicích, Hradčanech a Vršovicích
- Regulační plány centra Humpolce, 11939, 1941
- řada nerealizovaných návrhů z architektonických soutěží, např.: Staroměstská radnice - věžovitá dostavba (1910), projekty Státní galerie na Kampě (1923, 1927) a na Letné (1935, 1939) v Praze.
Literatura
Benešová, M.: Josef Gočár. Knižnice NČVU Nové prameny č. 12, Praha 1958Jiří Gočár, Můj otec Josef Gočár, Technický magazín, 1969, č. 12, s. 22-23.
Josef Gočár, Architektura ČSR 30, 1971, s. 274-86.
R. Švácha, Josef Gočár, Výtvarná kultura 8,1985, č. 4, s. 61-62.
Josef Gočár, Vlastní životopis. Umění 41.1993, s. 33-36.
 |
0 komentářů
přidat komentář
