Josef Gočár byl velkým stavitelem českého kubismu

Praha – Jeden z nejosobitějších tvůrců české mo- derní architektury Josef Gočár, narozený 13. března 1880, proslul skvostnými kubistickými a funkcionalistickými díly. Jeho stavby si pohrávaly s lomenými a obloukovými tvary a jejich kuriózní křivky poutaly i pohoršovaly. Staroměstskou radnici chtěl Gočár změnit v kubistický mrakodrap a z Hradce Králové udělal "salon republiky".

Světový unikát představuje Gočárova slavná kubistická kavárna Orient, kterou se podařilo rekonstruovat a v roce 2005 znovu otevřít v domě U Černé Matky Boží v pražské Celetné ulici. K nepoznání Gočár proměnil i Lázně Bohdaneč, v roce 1910 tu vystavěl železobetonovou věž vodojemu a budovu jezdeckých kasáren, později pak kubistickou lázeňskou budovu.

V nedalekých Pardubicích pak věhlasný architekt navrhl Winternitzovy automatické mlýny - rozlehlou stavbu s ornamentálními vzorci světlých a tmavých cihel, působící jako romantický hrad. A Hradci Králové vytvořil celkový regulační plán, ve kterém obklopil staré město pásem zeleně nebo vody. Hradec se tak stal prvním městem projektovaným s velkoměstskými ambicemi.

V roce 1909 předvedl Gočár svůj návrh na dostavbu pražské Staroměstské radnice. Měla tam vzniknout pyramida typu babylonské věže, která by však podle kritiků zakrývala výhled na Pražský hrad. V roce 1912 spoluzaložil Pražské umělecké dílny na výrobu kubistického nábytku, který představuje působivou kapitolu jeho díla. Pracoval na projektech, přednášel i psal. V letech 1928 až 1931 se stal rektorem pražské AVU.

V pozdějším věku se Gočár začal přiklánět k funkcionalismu a konstruktivismu, jak je patrné na jeho vilové čtvrti v Praze na Babě či na paláci Fénix na pražském Václavském náměstí. Perlou funkcionalismu je také jeho kostel sv. Václava ve Vršovicích.

V roce 2000 byl Gočár, jenž zemřel v září 1945 v Jičíně, vybrán v anketě za největší osobnost české architektury 20. století.