K podzimním večerům již neodmyslitelně patří nekonečná řada architektonických událostí. Od Architectureweeku, přes Designblok až po Den architektury. Jakoby se všichni snažili dohnat prázdniny a vše stihnout před vypuknutím vánočních večírků. V nabitém kalendáři architektonických událostí však nad všechny ční počin Michala Škody, kterému se podařilo přemluvit švýcarského architekta s českými kořeny Miroslava Šika, aby do jeho Galerii současného umění a architektury přenesl svoji loňskou úspěšnou expozici And now the Ensemble!!! ve švýcarském pavilonu na XIII. architektonickém bienále v Benátkách, kde vystavoval společně se svými žáky: curyšským párem Kaschka Knapkiewicz a Axel Fickert a basilejskou dvojicí Quintus Miller and Paola Maranta. Šikova výstava A nyní ansambl!!! vznikla pro komorní prostředí českobudějovické galerie, přičemž využívá obdobné prvky (bílý kruhový stůl, místnost s hřejivě nasvícenými inspiračními fotografiemi a dlouhá kolážová stěna) jako u benátské expozice. Ani po více než čtyřiceti letech v emigraci Miroslav Šik neztratil s Čechami kontakt. Udržuje si však zdravý odstup k architektonickému dění u nás. Po dvouletém působení na Fakultě architektury ČVUT v Praze z kraje 90. let, kdy odchoval nepřehlédnutelnou generaci kolem publikace 'Nová česká práce', se českému publiku znovu představil na pozvání Kruhu až v listopadu 2001. Nevím kolik lidí bylo tehdy schopno v euforii nového milénia a masivního nástupu digitálních technologií ocenit jeho přednášku 'Altneu' o staronovém způsobu stavění. V dubnu 2004 pak přijel znovu do pražského NoD představit svoje dva žáky žáky Petera Joose a Christopha Mathyse. Na další Šikovo veřejné vystoupení jsme si museli počkat další dekádu. Z původně plánovaného prostoru klubu Horká vana musela být přednáška přesunuta do KD Slavie, kde se ve čtvrtek 17. října 2013 nakonec sešly čtyři stovky diváků z celé republiky i ze Slovenska. Po pádu železné opony se Miroslav Šik v lednu 1990 vypravil k českým hranicím, ale odvahu překročit ji našel až později. Z kraje 90. let měly dva ročníky studentů na ČVUT jedinečnou příležitost studovat pod jeho vedením, přičemž většina těchto jmen na české architektonické scéně nejen že nezapadla, ale je naopak zárukou poctivé 'Nové české práce'. V roce 1993 se Šikovi podařilo ve Švýcarsku vyhrát hned tři architektonické soutěže a rozjet vlastní kancelář. Jeho cesta v budování 'slabých forem' se osvědčila jako jeden z nejlepších způsobů, jak vsadit objekt do kontextu, Návrhy svou sounáležitostí s okolím pak automaticky nabývají na síle. Přestože lze Miroslava Šika považovat za jednoho z nejúspěšnějších architektů s českými kořeny, tak hned v úvodu své přednášky přiznává, že svůj boj s globalizací prohrál (ani jej neměl tendenci svádět). Pracuje jen s tím, co je všeobecně známé a jen lehce to pozmění. Vedle 'Altneu' si ještě vypracoval metodu 'Mischung', kdy nové vznikne empatickým smícháním starého, přičemž staré si vybírá až po kritické interpretaci historického vývoje. Šikova profesní dráha je v dnešní uspěchané době jen těžko zopakovatelná, když se do čtyřicítky pohyboval v akademickém prostředí, kde si ujasňoval vztah současné architektury k historickému odkazu, aby všechny následné zakázky získal výhradně z architektonických soutěží (ze 140 soutěží jich 20 vyhrál). Zároveň se mu daří s omezeným rozpočtem vytvářet společenský 'Durchmischung' bez nádechu sociálního bydlení. V jeho domech stojí komfort vždy na prvním místě. Ve svých návrzích dokazuje, že levné bydlení nemusí skončit u laciné masovosti a nekonečné repetice jako u modernistů. Nenabízí vyložený luxus, ale dopřává obyvatelům prostorový komfort italských 'palazzo'. Porovnávat české architektonické prostředí se Švýcarském by bylo bláhové, přesto lze doufat, že se za deset let od posledního Šikova veřejného vystoupení situace v Čechách alespoň trochu posunula k lepšímu a v budoucnu se najde alespoň malý zlomek klientů, kteří si budou přát bydlet ve stavbách navržených třeba ne přímo Šikem, ale jeho žáky a následovníky.
Výstava A nyní ansambl!!! v Galerii současného umění a architektury v Českých Budějovicích potrvá až do 17. listopadu 2013.