JASAN BURIN: Projektuj, dokonči, realizuj!
cyklus My v zahraničí
10. 6. 2010, Roxy/NoD, Praha
zpráva z přednášky
Jasan Burin - postřehy z červnové přednášky Kruhu
V poslední přednášce jarního cyklu My v zahraničí pořádaného sdružením Kruh představil svou tvorbu architekt, kreslíř a milovník automobilových veteránů Jasan Burin (*1929), který od poloviny 60. let působil v zahraničí, zejména v USA. Občanské sdružení Kruh si pokládá za čest poskytnout možnost prezentace architektovi, jehož tvorba je v Čechách téměř neznámá vinou jeho dlouhého pobytu za hranicemi.
Jasan Burin vystudoval architekturu v Brně na VUT mj. u Bohuslava Fuchse, jehož byl posléze asistentem. Po přesídlení do Prahy v roce 1956 se postgraduálně vzdělával na Škole architektury AVU u Jaroslava Fragnera. V době masového vzniku tvůrčích skupin na přelomu 50. a 60. let se stal členem umělecké skupiny Etapa. Od začátku 60. let se jako zaměstnanec n. p. Konstruktiva podílel na projektování budov čs. zastupitelských úřadů a čs. pavilonu na Expo 67 v Montrealu. Od roku 1965 dohlížel v Londýně na výstavbu velvyslanectví a po okupaci Československa v roce 1968 přesídlil do USA, kde z počátku navrhoval především veřejné budovy pro stát Indiana. Začátkem 70. let začal působit na fakultě architektury University of Tenessee v Knoxville. Roku 1974 pomáhal v rámci programu UNESCO zemětřesením postižené Střední Americe: se studenty vytvořili např. nový urbanistický koncept města Managua v Nikaragui. Svůj celoživotní zájem o urbanizmus zúročil také ve futuristickém projektu EPCOT Univerzity komunikací na Floridě pro společnost Walt Disney. V roce 1982 se podílel na Expo 82. V současnosti žije v Praze a působí jako hostující profesor fakulty architektury Clemson University.
Přednášku proslovenou pro Kruh, o. s. nazval podle svého životního kréda, vyjadřující jeho profesní etiku. Promluvu chronologicky rozdělil na několik částí, které oddělovaly jeho vlastní kresebné glosy. V prvním oddíle pojmenovaném Československo 1960–1964 promítl jako první futuristickou stavbu labského splavu u Štětí, kterou vytvořil pro národní podnik Hydroprojekt. Představil i nerealizované návrhy čs. velvyslanectví v Ghaně nebo Brazílii zpracované v národním podniku Konstruktiva. V dalším oddíle Anglie 1965–1968 obšírněji promluvil o svém podílu na čs. pavilonu na Expo 67 v Montrealu (autoři M. Řepa a V. Pýcha) a o budově čs. velvyslanectví v Londýně (autoři J. Šrámek a spol.), jehož stavbu dozoroval. V Londýně následně pracoval pro architektonickou kancelář R. Matthewa a J. Marshalla, kde se zabýval urbanistickými návrhy tzv. nových měst nebo problémy umístění novostavby do historického jádra města (administrativní budova v Bath). Zdejší pobyt se stal výchozím bodem jeho zahraničního působení. Po příchodu vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 do Československa se rozhodl pro vystěhování do USA. V období Indiana, USA 1968–1970 vytvořil pro James Associates památník zahynuvšího kosmonauta Grissom Memorial v Mitchelu, muzeum indiánské kultury Angel Mound v Evansville a Mather Museum v Bloomingtoonu. Po přesídlení do Tennessee, USA 1971–1982 pracoval pro Cideco assoc. na obytné kolonii Fox Den v Knoxville, kde si mj. postavil vlastní dům s řadou důvtipných detailů. Dále zde realizoval například banku CC Bank v Clintonu pro GSCD Inc. Paralelní oddíl tvoří Florida, Jižní Karolína 1973–1982, kde pro BWSC assoc. pracoval na zčásti realizovaném projektu univerzity EPCOT na Floridě s centrální kulovitou halou a s utopickými prvky (například kempovací věže atp.). V Jižní Karolíně pak vyprojektoval hotel Radisson, kde se podílel mj. i na návrzích stejnokrojů pro jeho zaměstnance. Oddíl Expo 82, Experimentální domy 1982–2010 pak ukázal jeho experimentální domy budoucnosti organických tvarů Xanadu pro Expo 82 v Gatlinburgu, jehož koncept nyní dále rozvíjí ve spolupráci s pražskou architektonickou kanceláří Jiran Kohout architekti (nedávná soutěž Rockhouse, Xanadu 3, autoři Burin – Jiran – Maio).
I přes značný rozsah přednášky její autor nezmínil podstatnou část své profesní dráhy, a to pedagogické působení na vysoké škole. Deficit však vyrovnala diskuze s diváky po přednášce, jejíž součástí byly i otázky na toto působení. Jako doplněk přednášky vystavil Jasan Burin v předsálí NoD několikametrový tisk svého projektu pro univerzitní komplex EPCOT, který se těšil velké pozornosti. Přednáška Jasana Burina seznámila širší odbornou veřejnost s dílem u nás málo známého architekta. Jarní cyklus tak symbolicky postoupil od nejmladších architektů k představiteli nejstarší žijící generace. V cyklu My v zahraničí bude Kruh, o.s. pokračovat i na podzim 2010.
Jasan Burin vystudoval architekturu v Brně na VUT mj. u Bohuslava Fuchse, jehož byl posléze asistentem. Po přesídlení do Prahy v roce 1956 se postgraduálně vzdělával na Škole architektury AVU u Jaroslava Fragnera. V době masového vzniku tvůrčích skupin na přelomu 50. a 60. let se stal členem umělecké skupiny Etapa. Od začátku 60. let se jako zaměstnanec n. p. Konstruktiva podílel na projektování budov čs. zastupitelských úřadů a čs. pavilonu na Expo 67 v Montrealu. Od roku 1965 dohlížel v Londýně na výstavbu velvyslanectví a po okupaci Československa v roce 1968 přesídlil do USA, kde z počátku navrhoval především veřejné budovy pro stát Indiana. Začátkem 70. let začal působit na fakultě architektury University of Tenessee v Knoxville. Roku 1974 pomáhal v rámci programu UNESCO zemětřesením postižené Střední Americe: se studenty vytvořili např. nový urbanistický koncept města Managua v Nikaragui. Svůj celoživotní zájem o urbanizmus zúročil také ve futuristickém projektu EPCOT Univerzity komunikací na Floridě pro společnost Walt Disney. V roce 1982 se podílel na Expo 82. V současnosti žije v Praze a působí jako hostující profesor fakulty architektury Clemson University.
Přednášku proslovenou pro Kruh, o. s. nazval podle svého životního kréda, vyjadřující jeho profesní etiku. Promluvu chronologicky rozdělil na několik částí, které oddělovaly jeho vlastní kresebné glosy. V prvním oddíle pojmenovaném Československo 1960–1964 promítl jako první futuristickou stavbu labského splavu u Štětí, kterou vytvořil pro národní podnik Hydroprojekt. Představil i nerealizované návrhy čs. velvyslanectví v Ghaně nebo Brazílii zpracované v národním podniku Konstruktiva. V dalším oddíle Anglie 1965–1968 obšírněji promluvil o svém podílu na čs. pavilonu na Expo 67 v Montrealu (autoři M. Řepa a V. Pýcha) a o budově čs. velvyslanectví v Londýně (autoři J. Šrámek a spol.), jehož stavbu dozoroval. V Londýně následně pracoval pro architektonickou kancelář R. Matthewa a J. Marshalla, kde se zabýval urbanistickými návrhy tzv. nových měst nebo problémy umístění novostavby do historického jádra města (administrativní budova v Bath). Zdejší pobyt se stal výchozím bodem jeho zahraničního působení. Po příchodu vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 do Československa se rozhodl pro vystěhování do USA. V období Indiana, USA 1968–1970 vytvořil pro James Associates památník zahynuvšího kosmonauta Grissom Memorial v Mitchelu, muzeum indiánské kultury Angel Mound v Evansville a Mather Museum v Bloomingtoonu. Po přesídlení do Tennessee, USA 1971–1982 pracoval pro Cideco assoc. na obytné kolonii Fox Den v Knoxville, kde si mj. postavil vlastní dům s řadou důvtipných detailů. Dále zde realizoval například banku CC Bank v Clintonu pro GSCD Inc. Paralelní oddíl tvoří Florida, Jižní Karolína 1973–1982, kde pro BWSC assoc. pracoval na zčásti realizovaném projektu univerzity EPCOT na Floridě s centrální kulovitou halou a s utopickými prvky (například kempovací věže atp.). V Jižní Karolíně pak vyprojektoval hotel Radisson, kde se podílel mj. i na návrzích stejnokrojů pro jeho zaměstnance. Oddíl Expo 82, Experimentální domy 1982–2010 pak ukázal jeho experimentální domy budoucnosti organických tvarů Xanadu pro Expo 82 v Gatlinburgu, jehož koncept nyní dále rozvíjí ve spolupráci s pražskou architektonickou kanceláří Jiran Kohout architekti (nedávná soutěž Rockhouse, Xanadu 3, autoři Burin – Jiran – Maio).
I přes značný rozsah přednášky její autor nezmínil podstatnou část své profesní dráhy, a to pedagogické působení na vysoké škole. Deficit však vyrovnala diskuze s diváky po přednášce, jejíž součástí byly i otázky na toto působení. Jako doplněk přednášky vystavil Jasan Burin v předsálí NoD několikametrový tisk svého projektu pro univerzitní komplex EPCOT, který se těšil velké pozornosti. Přednáška Jasana Burina seznámila širší odbornou veřejnost s dílem u nás málo známého architekta. Jarní cyklus tak symbolicky postoupil od nejmladších architektů k představiteli nejstarší žijící generace. V cyklu My v zahraničí bude Kruh, o.s. pokračovat i na podzim 2010.
0 komentářů
přidat komentář
