Praha - Jako symbol bývalého režimu vnímají někteří teoretici architektury Hotel Praha v pražských Dejvicích. Má ale i své zastánce, kteří jeho kvality oceňují a označují stavbu vzhledem k době jejího vzniku za nadstandardní. Rozsáhlý objekt otevřený v 80. letech minulého století, který až do listopadu 1989 sloužil potřebám komunistické strany a československé vlády, nyní koupila kyperská společnost Maraflex. Místo hotelu chce mít na rozlehlých pozemcích nové byty. Podle historika architektury Rostislava Šváchy nehraje v pražské poválečné architektuře Hotel Praha žádnou velkou roli. Není památkově chráněný, dlouho nebyl přístupný veřejnosti, není viditelný v pražském panoramatu. "Pro každou architektonickou památku je vždycky ideální, když se původní smysl zachová. Tady to ale asi nemá smysl," řekl ČTK Švácha.
"Ve své době nebyl projekt publikovaný. Méně oficiální část české architektury ho moc nebrala. Takže o něm nikdy neproběhla žádná kritická ani umělecko-historická debata. Když se o něčem nemluví, snižuje to jeho hodnotu," uvedl Švácha. Pavel Karous z Vysoké školy umělecko- průmyslové, který se věnuje veřejné plastice z období normalizace, ale považuje stavbu za "extrémně zajímavou". Dokonce ji jako "tekutou architekturu" přirovnává k práci slavného Jana Kaplického. "Kopíruje terénní nerovnosti, není to žádný panelák, jaké v té době vznikaly. Navíc v souladu s exteriérem vznikal i interiér, který zdobí třeba plastiky (slavných sklářů) Reného Roubíčka, Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové," řekl Karous ČTK. "Není možné posuzovat stavbu jen podle kontextu doby a aktuální politické situace, ve které vznikla," uvedl. Hotel Praha by podle něj měl být zachován a měl by se stát kulturní památkou. "Pokud se nějaká stavba odstraňuje, měla by být záruka, že bude nahrazena stavbou kvalitnější. Neumím si představit, že by tomu tak v tomhle případě bylo," dodal.
Historik a teoretik architektury Petr Kratochvíl si netroufá říct, zda je lepší hotel zbořit, či ponechat v původním stavu. "Musím říct, že jsem k němu měl vždycky velmi odtažitý vztah. Byl pro mě vždy symbolem papalášského hotelu, kam byli ubytováváni zahraniční hosté sjezdů KSČ," řekl ČTK Kratochvíl. Prominentní hotel navíc zabral obrovský kus vilové čtvrti. "Bylo to cizorodé těleso. Svým měřítkem tam nepatřil," doplnil Kratochvíl. Kdyby se před možnou přestavbou nebo zbořením hotelu začalo diskutovat o tom, zda objekt prohlásit kulturní památkou, Kratochvíl by se spíše přiklonil na stranu odpůrců památkové ochrany. Podle oslovených odborníků vznikly v druhé polovině 20. století významnější stavby, které stojí za to zachovat v původním stavu. "Jedna důležitá stavba za druhou nám odcházejí. Nejkřiklavějším příkladem demolice cenné stavby je obchodní centrum Ještěd v Liberci. Chystá se demolice nádraží v Havířově, ohrožené je nádraží v Ostravě-Vítkovicích," vyjmenoval Švácha.