 |
| E.Přikryl, Nákupní středisko Uran, 1980-83 |
Zvláštní pozornost je v textu věnována periodě od sedmdesátých do osmdesátých let. V tomto časovém údobí se v České Lípě i v celém regionu prudce rozvinul uranový průmysl. V této zlaté éře města se podstatně zvýšila investiční výstavba, především panelových domů pro příliv zaměstnanců uranových dolů. Dynamické tempo rozkvětu města s sebou naneštěstí přinášelo ničivé asanace původní městské zástavby. Novou tvář „uranové“ České Lípy pomohly utvořit kvalitní veřejné budovy od členů ateliéru Sial (základní škola Sever od Zdeňka Zavřela a Dalibora Vokáče, budova okresního výboru Komunistické strany od Otakara Binara, nákupní středisko Uran od Emila Přikryla a kulturní dům Crystal od Jiřího Suchomela). Přikrylovo nákupní středisko (1980-1983) promyšleně propojilo aktuální evropské architektonické styly, novofunkcionalismus s postmodernismem. Na vysokou hodnotu Přikrylova obchodního domu již upozornili Jan Sapák, Rostislav Švácha či Petr Kratochvíl. Jiří Suchomel v projektu kulturního domu (1974-1990) průkopnicky experimentoval s tehdy nezvyklým způsobem vytápění, se solární energií. Přestože občané města tyto stavby nikdy nepřijali, náleží k nejcennějším památkám československé architektonické tvorby minulého režimu.
Výběrová literatura o České Lípě: Karl Bienert, Böhmisch Leipa 1337-1937, Böhmisch Leipa 1937. - Marie Vojtíšková - Rudolf Novotný, Českolipsko, Liberec 1957. - Svatopluk Technik, Města severních Čech, Liberec 1967. - Jaroslav Panáček, Naše město. Česká Lípa, Česká Lípa 1968. - Ladislav Pěnička (ed.), Okres Česká Lípa, Česká Lípa 1968. - Třicet let budování Českolipska, Česká Lípa 1975. - Marie Vojtíšková - Jaroslav Panáček, Česká Lípa, Liberec 1976. - Helena Smíšková, Břetislav Vojtíšek, Marie Vojtíšková, Z minulosti Děčínska a Českolipska, Česká Lípa 1977. - Luboš Doutlík, Česká Lípa – centrum, Architektura ČSR XLI, 1982, č. 1, s. 20 – 21. - Břetislav Vojtíšek, Česká Lípa. Stručný průvodce sedmi stoletími, Česká Lípa 1982. - Česká Lípa. 40 let socialistické výstavby, Praha 1985. - Jaroslav Panáček – Ladislav Smejkal, Stará Česká Lípa v dobových fotografiích. Alt Böhmisch-Leipa in zeitgenässigen Photos, Česká Lípa 1996. - Jaroslav Panáček - Marie Vojtíšková - Ladislav Smejkal, Z dějin České Lípy, Česká Lípa 1999. - Marie Vojtíšková, Podivuhodné příběhy Lékařského domu, Česká Lípa 1999. - Ivan Jakubec – Jan Štemberk (edd.), Sborník učitelských prací z kurzů Univerzitních extenzí v České Lípě. Českolipsko v historických studiích, Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta, 2004. - Ladislav Smejkal, Českou Lípou krok za krokem, Česká Lípa 2005. - Bronislava Tvrzníková - Ivan Bílek, Česká Lípa. Zralé město s mladou tváří, Česká Lípa 2006. - Ladislav Smejkal - Jaroslav Panáček, Stará Česká Lípa v dobových fotografiích, Česká Lípa 2007. - Jaroslav Panáček, Historické mapy, plány a veduty České Lípy, Česká Lípa 2008.
2.Jaromír Vacek (*30. 8. 1925 v Nymburce-1. 8. 1968 v Usteru Švýcarsko), autor bytového domu Wolkerova v Liberci, vstoupil po jeho založení na jaře 1968 do Sialu. Po pár týdnech však během studijní cesty po Švýcarsku náhle zemřel. S Českou Lípou je spojen nejen profesně, ale též svým osobním životem. Nějaký čas zde se svými rodiči bydlel.
3.Státní okresní archiv Česká Lípa, inv. ONV ČL, karton 436, Rozhodnutí o povolení k užívání čtyř bytových jednotek T13 v ulici J. z Poděbrad.
4.Státní okresní archiv Česká Lípa, inv. MěNV ČL, karton 438, Dvanáct bytových jednotek T13/52 Hálkova ulice.
5.Karel Hubáček (*23. 2. 1924 v Praze), držitel ceny Augusta Perreta za nejvýznamnější stavbu Sialu, televizní vysílač a horský hotel Ještěd, byl spoluzakládajícím členem slavného libereckého ateliéru. Tvůrce nedávno zbořeného obchodního domu Ještěd (spoluautoři M. Masák, V. Voda) v Liberci náleží k našim předním architektům druhé poloviny 20. století. Oblast Českolipska platila za jednu z jeho zájmových oblastí, svými pracemi do ní zasahoval opakovaně. Hubáčkova nejvýraznější realizace, kino Máj, se nachází v nedalekých Doksech.
6.Státní okresní archiv Česká Lípa, inv. MěNV ČL, karton 250, Průmyslová škola Havlíčkova ulice.
7.Hubáček v realizaci školy v Bakově nad Jizerou spolupracoval s Pavlem Švancerem.
8.V roce 1950 Rudolf Štych vytvořil Podrobný územní plán města České Lípy. Projektant však inklinoval k radikálním budovatelským metodám, které zahrnovaly i neúprosné asanace českolipského historického středu. Ve Vladimír Syrovátko, Směrný územní plán České Lípy, Průvodní zpráva, 30. 11. 1962 Liberec, uloženo ve Státním okresním archivu Česká Lípa, inv. MěNV ČL, karton 206 se však Syrovátko vyslovil o Štychově Podrobném územním plánu v globálu kladně. Uvedl, že v hlavních zásadách„… příznivě ovlivnil stavební rozvoj města a je cenným podkladem pro další fáze územní přípravy.“
9.Vladimír Syrovátko (*8. 5. 1924 ve Varnsdorfu), pracoval v ateliéru Eduarda Adamíry v libereckém Stavoprojektu. V architektonické soutěži na nový obchodní dům v Liberci, vyhlášené v roce 1961, skončil návrh autorské dvojice Adamíra- Syrovátko na prvním místě. Vítězný projekt se však nerealizoval. Tvůrce českolipských urbanistických plánů vytvořil pro sousední obec Doksy v letech 1972-1974 skupinu dvaceti levných rodinných domků.
10.Státní okresní archiv Česká Lípa, inv. MěNV ČL, karton 290, Městská plánovací komise v České Lípě, Návrh 7letého plánu na léta 1964-1970.
11.Obytná panelová výstavba- Historie panelových domů, http://www.polir.cz, vyhledáno 2. 4. 2008.
12.Hubáčkův spolupracovník z Ateliéru 2, Pavel Švancer (9. 6. 1934 v Bratislavě), do Sialu nebyl vzat. Stal se vedoucím Ateliéru 1. Autorský kolektiv Binar-Hubáček-Masák-Švancer v roce 1966 zvítězil se soutěžním návrhem na výstaviště Libereckých výstavních trhů.
13.Státní okresní archiv Česká Lípa, inv. MěNV ČL, karton 223, Sídliště Slovanka.
14.Václav Šuk, Koncepce ideově umělecké výzdoby města (studijní úkol), FA ČVUT, Praha 1983, s. 9.
15.Karel Šašek, Výstavba bytů do další etapy… Holý vrch na obzoru, Českolipský nástup XXI, 1971, č. 3, 21. 1., nestr.
16.Jiří Svoboda vytvořil v roce 1963 soutěžní návrh na televizní věž na Ještědu. Pod Hubáčkovým vedením pracoval v Ateliéru 2 (od roku 1960 Ateliér 7, posléze Masákův Ateliér 9), ale do Sialu ho nepřijali. S Pavlem Švancerem, Otakarem Binarem a Lidmilou Švarcovou v roce 1961 projektoval pavilon C1 pro Liberecké výstavní trhy.
17.Státní okresní archiv Česká Lípa, inv. MěNV ČL, karton 252, Samoobsluha Česká Lípa, Mánesova ulice.
18.Státní okresní archiv Česká Lípa, inv. MěNV ČL, karton 252, Beranová, Průvodní zpráva k samoobsluze.
19.Příslušník skupiny S12 a architektonické kanceláře Sial, Václav Bůžek, se podílel na výstavbě rodinného domu Karla Hubáčka v Liberci. Jeho účast je též zaznamenána u projektu ještědské věže. Působil jako stavební inženýr.
20.Městský úřad Česká Lípa- Stavební úřad, karton 2969, Zápis 12. 12. 1966.
21.Význam Českolipska roste, Českolipský nástup XXV, 1975, č. 34, 28. 8., nestr.
22.Václav Šuk, Česká Lípa v plánech architektů, Českolipský nástup XXIX, 1979, č. 5, 1. 2., nestr.
23.Václav Šuk, Územní řízení. Podmínky a strategie realizace záměrů územní plánovací dokumentace (diplomová práce), FA ČVUT, Praha 1985, s. 14.
24.Václav Šuk, Vysoká pocta v tvrdé konkurenci, Českolipský nástup XXXV, 1985, č. 34, 22. 8., nestr.
25.Václav Šuk, Územní řešení. Podmínky a strategie realizace záměrů územně plánovací dokumentace (studijní úkol), FA ČVUT, Praha 1985, s. 26.
26.Václav Šuk, Česká Lípa v plánech architektů 100. Útvar pro koncepci a koordinaci města, Českolipský nástup XXXIII, 1983, č. 20, 19. 5., nestr.
27.Vladimír Pavlů, stavař a člen Ateliéru 7, je spolutvůrcem projektu obytného celku sídliště Šanov II v Teplicích.
28.Městský úřad Česká Lípa- Stavební úřad, karton 1903, 13třídní ZŠ Jižní Holý vrch.
29.Reportáž: Než se otevřou brány škol…, Českolipský nástup XXVII, 1977, č. 31, 4. 8., nestr.
30.Městský úřad Česká Lípa- Stavební úřad (pozn. 28).
31.Zdeněk Zavřel (*13. 8. 1943 v Praze), žák Školky Sial, pro Českou Lípu ještě před Základní školou Sever v roce 1971 projektoval budovu Telefonní ústředny. Objekt nebyl vystavěn, stejně jako Česká bouda na Sněžce, na jejímž návrhu spolupracoval s kolegou DaliboremVokáčem (*9. 10. 1943 v Plzni). Základní škola Sever v České Lípě patří k jedněm z mála Vokáčových realizací na území bývalého Československa. Tento člen Školky Sial se, obdobně jako jeho spolupracovník Zavřel, odstěhoval ze „světa za železnou oponou“.
32.Hana Zahradníčková, Škola volá… tatínky a brigádníky, Českolipský nástup XXXIII, 1983, č. 24, 16. 6, nestr. Zde je nesprávně uvedeno autorství a rok realizace: „projekt arch. Hubáčka vznikl v r. 1976.“
33.Městský úřad Česká Lípa- Stavební úřad, karton 2520, ZDŠ Sever.
34.Dnes v pravém křídle obklad chybí.
35.Ladislav Smejkal, Historie České Lípy, http://www.muzeumcl.cz, vyhledáno 20. 6. 2008.
36.Hana Zahradníčková, Škola volá… tatínky a brigádníky, Českolipský nástup XXXIII, 1983, č. 24, 16. 6.
37.Dnešní vzhled budovy je výsledkem nedávné rekonstrukce, která z fasády sňala bílé dlaždice a ‚přikrášlila‘ ji namalovanými siluetami tanečnic v duchu uživatele objektu, Základní umělecké školy.
38.Městský úřad Česká Lípa- Stavební úřad, karton 2906, Budova OV KSČ.
39.Otakar Binar (*17. 6. 1931 v Jaroměři) s Karlem Hubáčkem a Miroslavem Masákem tvoří zakladatelský trojlístek architektonické kanceláře Sial. Autor lázeňské kolonády v Teplicích se na Českolipsku zapsal nejen rozlehlou budovou OV KSČ v okresním městě, ale též realizacemi interiérů hospitálku v Doksech a muzeu skla v Kamenickém Šenově (v obou případech spolupracoval s M. Masákem).
40.Významné architektonické dílo, Českolipský nástup XXXI, 1981, č. 18, 7. 5., nestr.
41.Státní okresní archiv Česká Lípa, inv. MěNV ČL, karton 270, budova OV KSČ.
42.Socha V. I. Lenina, Českolipský nástup XXXVII, 1987, č. 38, 24. 9., nestr.
43.Viz Významné architektonické dílo (pozn. 39).
44.Mašinistické projekty Václava Králíčka (*6. 6. 1945 v Praze) pro Žižkov a Bratislavu vznikly v rané fázi jeho působení ve Školce Sial. K architektovým stěžejním dílům náleží poeticky postmoderní projekt brněnského divadla Husa na provázku (spolupráce K. Hubáček, J. Hakulín). Pro Českou Lípu v roce 2002 navrhl objekt městského kulturního centra. Soutěžní projekt však porota vyřadila již v prvním kole jako příliš monumentální pro malé město. Dle Králíčkových slov měla ona „monumentalita“ vyvažovat velkolepost barokní baziliky Všech svatých v sousedství.
45.Jiří Suchomel (*14. 9. 1944 v Kladně), žák Školky Sial a pozdější ředitel ateliéru Sial proslul zejména návrhem a realizací postmoderního bytového domu IBA v Západním Berlíně (spolupráce s E. Přikrylem a J. Eislerem). Suchomel společně s Emilem Přikrylem v letech 1975-1976 vypracovali územně technickou studii jižního okraje městského jádra v České Lípě. Urbanistický návrh Přikryl v roce 1985 upravil a rozvinul.
46.Část určená jako kuřárna nebyla vůbec využívána, uživatel ji proto pronajal na stálou výstavu a prodejnu skla.
47.Státní okresní archiv Česká Lípa, inv. MěNV ČL, karton 270, Zápis z projednání architektonické studie výstavby kulturního domu v České Lípě.
48.Ibidem.
49.Městský úřad Česká Lípa- Stavební úřad, karton 2942, Rozhodnutí. Změna nedokončené stavby Kulturního domu v České Lípě, objekt č. 4 (amfiteátr a atrium) 7. 9. 1989.
50.Hana Zahradníčková, Chrám pro devatero múz Základní kámen kulturního domu v České Lípě položen, Českolipský nástup XXXIII, 1983, č. 47, 24. 11., nestr.
51.Jiří Suchomel, Český dům v Malmö, Fórum architektury a stavitelství ABF IX, 2001, č. 6, s. 15.
52.S. Valdman, Každý měsíc za milión. Jak na kulturním domu v České Lípě. Stavbaři si poradili, Českolipský nástup XXXVI, 1986, č. 27, 10. 7., nestr.
53.Emil Přikryl (*28. 12. 1945 v Bílovci), stoupenec čistých geometrických forem, rozšířil stejně jako Suchomel, Zavřel či Vokáč řady talentovaných mladých architektů Školky Sial. Přikryl v prvním návrhu českolipského obchodního domu Uran zamýšlel postavit věž. Obdobný motiv se v roce 1976 objevil v nerealizovaném projektu krajské požární stanice pro Ústí nad Labem (spoluautor J. Eisler).
54.Městský úřad Česká Lípa- Stavební úřad, karton 2662, Souhrnná technická zpráva k nákupnímu středisku Uran v České Lípě, červen 1979, s. 2.
55.Ibidem, s. 2.
56.Odpovídá městský architekt Václav Šuk, Českolipský nástup XXXII, 1982, č. 12, 25. 3., nestr.
57.Městský úřad Česká Lípa- Stavební úřad, karton 2662, Supermarket Banco Česká Lípa, projekt interiéru, 1993.
58.Městský úřad Česká Lípa- Stavební úřad, karton 2662, Souhrnná a technická zpráva stavební, 10/1998.
59.Rostislav Švácha, Emil Přikryl, Výtvarné umění, 1990, č. 5, s. 62.
60.Petr Kratochvíl, Architektura sedmdesátých a osmdesátých let, in: Rostislav Švácha - Marie Platovská - Polana Bregantová et al. (edd.), Dějiny českého výtvarného umění (VI/1) 1958 -2000, Praha 2007, s. 409.
61.Korespondence mezi Jitkou Kubištovou a Jiřím Kratochvílem, únor 2010.
62.Rostislav Švácha-Soňa Ryndová (ed.), Emil Přikryl a jeho škola (kat. výst.), Galerie Jaroslava Fragnera, Praha 1995, s. 18.
Moc děkuji za možnost si tuto práci přečíst a přeji mnoho úspěchů a dalších takových prací.